Lávička ocenil velmi silný mandát, který mu senátoři dali, a řekl, že je připraven obhajovat post místopředsedy České konference rektorů. Jeho cílem je dokončit zahájené změny na ZČU, posílit postavení univerzity a připravit ji na zásadní proměny vysokoškolského vzdělávání, vědy a společnosti. Chce ji dále rozvíjet jako univerzitu, která bude nejen větší a odolnější, ale také respektovanější v ČR i zahraničí.
Chci univerzitu, která se nebojí změn, dokáže je sama iniciovat a se kterou se počítá.Miroslav Lávička — rektor ZČU
ZČU vydala za poslední čtyři roky i s dotacemi víc než miliardu korun do renovací a úprav budov, poslucháren a učeben. Zvýšila počet studentů o 2000 na více než 13 000 a zájem o studium podle rektora dále roste. V akademickém roce 2026/2027 evidovala škola přes 18.700 přihlášek, meziročně o deset procent víc. Změnami prošla vnitřní pravidla i rozpočtování, řízení kvality a zajišťování bezpečnosti. „Posílilo rovněž postavení a vliv ZČU v celostátních i mezinárodních strukturách," řekl Lávička. Od roku 2023 je univerzita také členem evropské univerzitní aliance EUPeace, v níž spolupracuje s dalšími osmi univerzitami ze šesti evropských zemí.
Lávička se chce v dalším období zaměřit mimo jiné na digitalizaci univerzity, pravidla rozdělování peněz mezi fakulty a další pracoviště a posílit získávání financí na vědu a vzdělávání z národních a evropských grantů.
Navrhovaný státní rozpočet je podle rektorů nedostatečný
„Za čtyři roky by si naše univerzita zasloužila 15 000 studentů. Ale to všechno závisí na penězích, nemůžeme studenty ošidit a snížit kvalitu výuky. Budou-li peníze, jsme na 15 000 připraveni, nebudou-li, může to být 12 000," řekl Lávička. ZČU podle něj dělá maximum pro 15.000 studentů, což je počet, který by si zasloužila a posunula by se v pořadí univerzit na místo, které univerzitě náleží, míní rektor.
Kandidát na rektora musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech 59 akademických senátorů, tedy minimálně 30. Na dnešní volbě bylo přítomno 50 senátorů, Lávička dostal 41 hlasů, devět hlasů bylo neplatných.
Podle státního rozpočtu na příští rok to Lávička vidí s penězi pro vysoké školy špatně. „Když ten rozpočet bude takový, jaký je, a nezískáme nějaké náhradní zdroje, tak může nastat, že opravdu omezíme počet přijímaných studentů a současně řada výzkumných týmů omezí svoji činnost, protože se budeme více než na výzkum soustředit na výuku, abychom obhospodařili studenty, které máme," řekl. Podle něj nebude příští rok vypadat dramaticky, ale spirála by se začala zatáčet a negativní důsledky by se objevily za čtyři pět let.
Nedostatečné financování vysokých škol má podle Lávičky zvlášť závažné důsledky pro regiony, které se dlouhodobě potýkají s nižší vzdělaností obyvatel. Plzeňský kraj mezi ně patří. Podle ČSÚ má vysokoškolské vzdělání 17,7 procenta jeho obyvatel starších 15 let, republikový průměr je 22,4 procenta.
Lávička, který nastoupil na ZČU jako asistent před 30 lety, vystudoval učitelství matematiky a chemie pro střední školy na plzeňské pedagogické fakultě a poté pokračoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2020 byl jmenován profesorem. Je autorem či spoluautorem více než 100 odborných prací. Od roku 2002 pracuje na katedře matematiky fakulty aplikovaných věd. Je předsedou České společnosti pro geometrii a grafiku, členem stálé komise pro metodiku hodnocení Národního akreditačního úřadu pro vysokoškolské vzdělávání v matematice.