Průzkumu se zúčastnilo 2 000 dospělých lidí ve Spojených státech, kteří používají počítač s Windows, ať už notebook, nebo klasický stolní počítač. Výsledky přitom poměrně jasně ukazují, že uživatelé chtějí mít nad volbou výchozího prohlížeče větší kontrolu.
Celých 86% respondentů uvedlo, že by měli mít primární kontrolu nad volbou výchozího prohlížeče. A z této skupiny si 80% myslí, že by měl existovat jednoduchý systém, který by umožnil výchozí prohlížeč změnit jediným kliknutím.
No a tady podle průzkumu začíná problém. Ze všech uživatelů Windows, kteří se během posledního roku až dvou pokoušeli výchozí prohlížeč změnit, jich 72% narazilo na nějaké komplikace.
Nejde přitom nutně o to, že by Windows uživateli přímo zabránil jiný prohlížeč nastavit. Problém jsou spíš všemožné překážky a situace, které mohou celý proces znepříjemnit. Windows například může uživatele znovu směrovat k předinstalovanému Edge, případně se některé odkazy nebo aplikace i po změně výchozího prohlížeče stále otevírají právě v něm.
A tím to nekončí. Browser Choice Alliance upozorňuje také na takzvanou Reset Trap situaci, kdy si uživatel svůj preferovaný prohlížeč sice nastaví, ale později má pocit, že mu systém tuto volbu nějakým způsobem narušil nebo změnil. Podle průzkumu 29% respondentů uvedlo, že aktualizace Windows přispěla ke změně nebo resetování jejich preference ohledně výchozího prohlížeče.
Zajímavé je také srovnání toho, jaký prohlížeč lidé skutečně preferují a který mají nastavený jako výchozí. Edge označilo za svůj preferovaný prohlížeč 19% dotázaných, zatímco jako výchozí jej mělo ve Windows 11 nastaveno 26% respondentů.
KOMENTÁŘ: Pokud si uživatel zvolí jiný prohlížeč, měl by mít poměrně jasnou jistotu, že tato volba bude respektována. Operační systém by neměl neustále hledat způsoby, jak někoho přesvědčovat, aby se vrátil k původnímu nastavení. To je stejné jako se skrytými odkazy, které se tváří v interface jako klasická předinstalovaná aplikace, jenomže jsou pouhou skrytou reklamou Microsoftu na jejich produkty.
Ještě výraznější jsou pak rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Zatímco pouze 15% lidí ve věku 18 až 44 let označilo změnu výchozího prohlížeče ve Windows 11 za komplexní úkol, u lidí starších 65 let to bylo 44%.
Až 61% respondentů starších 65 let navíc uvedlo, že si jsou jen málo, nebo vůbec nejsou jistí svou schopností dlouhodobě používat a udržovat jako výchozí prohlížeč ten, který si sami vybrali. To už je poměrně znepokojivé číslo. Je-li změna nastavení natolik komplikovaná, že se v ní část uživatelů jednoduše ztrácí, není možné celý problém odbýt tím, že přece stačí změnit jedenkrát nastavení.
Na stranu druhou je pravda, že Browser Choice Alliance není vyloženě nezávislý pozorovatel. Mezi jeho členy patří třeba konkurenční výrobci prohlížečů (kupříkladu Google, Opera nebo Vivaldi), což automaticky neznamená, že výsledky průzkumu nejsou relevantní, ale při jejich hodnocení je tento kontext také dobré vědět.
Přesto se však jen těžko dá popřít hlavní závěr. Windows 11 kolem volby výchozího prohlížeče vytváří zbytečné komplikace a Microsoft zároveň využívá různé způsoby, jak uživatele přimět k používání Edge.
Nejde přitom jen o samotné nastavení výchozího prohlížeče. Jak jsem již tradičně narážel ve svém komentáři, Microsoft uživatele k Edge pravidelně směruje prostřednictvím různých doporučení, upozornění a reklamních prvků přímo ve Windows. V některých případech se tak člověk může setkat s tím, že mu systém připomíná, že Edge je doporučený prohlížeč, přestože si už dávno zvolil jiný.
A to už prostě působí z pohledu uživatele dost zvláštně. Pokud si někdo koupí počítač s Windows a rozhodne se používat Firefox, Vivaldi nebo jiný prohlížeč, není sebemenší důvod, proč by mu měl operační systém jeho rozhodnutí opakovaně rozmlouvat. Naopak se má snažit soutěž vyhrát přirozeným zlepšováním dle toho, jak to zákazníci po celém světě žádají, a ne klečet s prosíkem před uživateli a žádat je o používání prohlížeče. Vnucování je zkrátka nedůstojné a pro světovou technologickou korporaci obzvlášť.
Microsoft přitom ukazuje, že technicky to jde udělat i jinak. V Evropské unii je situace v některých ohledech odlišná, především kvůli regulacím, které na Microsoft kladou přísnější požadavky. Pak může být uživatel při volbě prohlížeče nevystavován podobným praktikám, které se objevují jinde.
Na problém v minulosti upozorňovala také Mozilla, která Microsoftu vytýkala například matoucí formulace, opakovaná upozornění nebo předem zvolené možnosti, které mohou uživatele nenápadně tlačit směrem k Edge. Evropská regulace přitom část těchto praktik omezuje.
Člověka pak pochopitelně napadne jednoduchá otázka: Proč Microsoft nepoužívá stejný přístup i mimo Evropskou unii?
Odpověď je asi docela zřejmá. Pokud něco firmě přináší obchodní výhodu a současně ji k omezení takového chování nikdo nenutí, není příliš velká motivace s tím přestat. Z pohledu Microsoftu to možná dává smysl. Z pohledu uživatele Windows je to otravné.
Microsoft v poslední době mimo jiné čelí tlaku na změny Windows 11 a snaží se reagovat na řadu kritických připomínek týkajících se samotného OS. Byla by proto škoda, kdyby se při těchto změnách zapomnělo také na jednu poměrně základní věc. A to aby uživatel měl možnost volby při výběru prohlížeče, přičemž jeho volba byla následně respektována.
Nikdo Microsoftu nebrání v tom, aby Edge propagoval. Pokud je jeho prohlížeč dobrý, může uživatele klidně přesvědčit jeho funkcemi, rychlostí nebo zabezpečením. Neustálé připomínání, přesměrovávání a komplikování změny výchozího prohlížeče ale působí spíš jako snaha obejít svobodnou volbu uživatele.
A pokud více než 70% lidí, kteří se pokusili výchozí prohlížeč změnit, narazilo na nějaký problém, je to nedobrý signál, který by Microsoft neměl ignorovat. A historie naneštěstí naznačuje, že bez dostatečného tlaku zvenčí se Microsoft podobných praktik jen tak nevzdá.