4 min

Ceuta jako předzvěst budoucích krizí: Migrace jako zbraň

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Ceuta jako brána do Evropy. Krize v roce 2021 ukázala, že migrace může být využita jako nástroj geopolitického nátlaku. Jak funguje koncept „weaponized migration“ a proč jej NATO i EU dnes považují za hybridní hrozbu?

Ceuta jako předzvěst budoucích krizí: Migrace jako zbraň

Zdroj: Securitytech

Migrace bývá obvykle vnímána jako humanitární nebo ekonomický problém. V posledních letech se ale stále častěji hovoří o fenoménu označovaném jako „weaponized migration“, tedy zneužití migračních toků jako nástroje politického či geopolitického nátlaku. Jedním z nejvýraznějších příkladů se stala krize ve španělské enklávě Ceuta v květnu 2021, která podle řady analytiků představovala učebnicový příklad hybridního působení.

Právě tomuto tématu se věnuje analýza časopisu The National Interest, která připomíná, že události v Ceutě zásadně změnily pohled západních bezpečnostních institucí na migraci jako na možný prostředek vedení konfliktu.

Politický spor místo spontánní migrační vlny

Ceuta společně s Melillou představuje dvě španělské enklávy ležící na severním pobřeží Afriky. Přestože geograficky patří k Africe, jsou součástí Španělska i Evropské unie. Právě proto jsou dlouhodobě cílem migrantů z Afriky, kteří se snaží dostat na evropské území.

V květnu 2021 však situace získala zcela jiný rozměr. Během pouhých dvou dnů překročilo hranici mezi Marokem a Ceutou více než 8 000 lidí, z nichž značnou část tvořili mladiství. Mnozí jednoduše obešli hraniční kontroly nebo obeplavali pobřežní hráze. Španělské bezpečnostní složky byly zcela zaskočeny rychlostí i rozsahem celé akce.

Podle většiny západních analytiků nebyla událost náhodná. Krátce před krizí umožnilo Španělsko hospitalizaci vůdce Fronty Polisario Brahima Ghálího, který vede hnutí usilující o nezávislost Západní Sahary. Maroko tento krok označilo za nepřátelský. Následovalo výrazné omezení činnosti marockých pohraničních sil. Výsledkem byl masový přechod hranice do Ceuty.

Řada odborníků proto hodnotí události jako vědomé využití migračního tlaku za účelem donucení Španělska ke změně politického postoje vůči Západní Sahaře. Nyní, o pět let později mohl nejnovější krizi spustit pokus Španělska o posílení vztahů s Alžírskem, dlouholetým rivalem Maroka.

Weaponized migration a sedm divizí na hranicích Evropy

Minulý týden se na televizních obrazovkách a sociálních sítích po celém světě objevily záběry davů migrantů brodících se vlnami, šplhajících se přes vlnolamy a proudících do španělské severoafrické enklávy Ceuta. Během několika dní se na španělské území z Maroka dostalo přes 78 000 nelegálních migrantů, což vedlo k asi 100 úmrtím. Ačkoli španělská vláda úspěšně deportovala většinu nelegálních imigrantů, jednalo se o nouzovou situaci v oblasti národní bezpečnosti, která by vážně prověřila kapacity jakékoli vlády bez ohledu na její politickou orientaci nebo migrační politiku.

Pro lepší představu, moderní armádní divize se obvykle skládá z 10 000 až 18 000 příslušníků. Sedmdesát tisíc lidí je tedy ekvivalentem zhruba čtyř až sedmi divizí, které dorazí téměř současně na hranice země.

Zatímco se velká část debaty soustředila na to, proč k tomuto narušení pořádku došlo a zda za to nese odpovědnost laxní imigrační politika Španělska nebo úmyslné selhání Maroka v oblasti bezpečnosti, stejnou pozornost si zaslouží i jiný faktor. V době, kdy vlády otevřeně hrozí „otevřením bran“, aby si vynutily politické ústupky, se migrace připojila k arzenálu hybridní války, vedle kybernetických útoků, dronů, sankcí, umělé inteligence, sabotáží a dezinformačních kampaní.

Masové pohyby lidí mohou dosáhnout politických cílů, které se za určitých okolností ukážou jako účinnější než vojenská síla. Mohou zahltit hraniční systémy, zatěžovat veřejné služby, zhoršovat politickou polarizaci, posilovat populistická hnutí, a dokonce ovlivňovat výsledky voleb. Na rozdíl od konvenčních vojenských útoků však zneužití migrace jako zbraně nabízí státům vysokou míru věrohodného popírání.

Vlády nemusí otevřeně nasměrovat lidi přes hranice. Mohou jednoduše uvolnit hraniční kontroly nebo vytvořit podmínky, které povzbuzují k vysídlování, a to vše s tvrzením, že pouze nezabránily lidem v odchodu. Bez jediného výstřelu mohou svým sousedům uvalit vysoké politické, ekonomické a sociální náklady. Evropští lídři nyní z toho obviňují marockou vládu.

Nejde přitom o vytváření samotných migrantů, ale o využití jejich pohybu jako prostředku nátlaku. Autorka Kelly M. Greenhill označuje tento koncept jako Weapons of Mass Migration a upozorňuje, že podobné případy se v historii opakují již několik desetiletí.

Podobný způsob nátlaku se podle bezpečnostních expertů objevil i v dalších regionech. Nejčastěji bývají uváděny akce jako běloruské organizování migrace na hranice Polska, Litvy a Lotyšska v roce 2021, využívání uprchlíků Tureckem při jednáních s Evropskou unií a obvinění vůči Rusku z podpory migračního tlaku na finské hranici.

Ve všech případech měly migrační vlny vytvořit politický tlak na cílové státy bez použití klasické vojenské síly.

Ceuta jako předzvěst budoucích krizí a morální dilema

Právě zde vzniká největší dilema. Na jedné straně stojí lidé, kteří často skutečně prchají před chudobou, konflikty nebo pronásledováním. Na straně druhé mohou být tito lidé zneužiti státy, které migraci využívají jako nástroj zahraniční politiky. Bezpečnostní experti proto upozorňují, že není vhodné zaměňovat samotné migranty za hrozbu. Hrozbou je především úmyslná instrumentalizace migrace státními aktéry, kteří s lidským utrpením zacházejí jako s prostředkem politického vydírání.

Události v Ceutě dnes mnozí odborníci považují za milník ve vývoji moderních hybridních konfliktů. Ukázaly, že tlak na hranice může být stejně účinným nástrojem jako kybernetické útoky, ekonomické sankce nebo informační operace.

S pokračující nestabilitou v severní Africe, na Blízkém východě i v subsaharské Africe lze očekávat, že otázka zneužívání migrace zůstane jedním z klíčových bezpečnostních témat Evropy. Pro státy NATO i Evropské unie proto nebude rozhodující pouze ochrana hranic, ale také schopnost rozlišovat mezi legitimní humanitární pomocí a situacemi, kdy se migrace stává součástí geopolitické strategie.

Zdroj: The National Interest, CIDOB, BBC
Autor/Licence fotografie: Ilustrační obrázek, Džoko Stach, Free for use under the Pixabay Content License

Reklama

Další články z Securitytech

Čína odhalila bombardér H-6N s balistickou střelou JL-1. Posiluje vzdušnou část své jaderné triády

F-35 proti J-20: Čína rychle stahuje technologický náskok USA

Čínský J-20 Mighty Dragon se rychle přibližuje schopnostem amerického F-35. Jaké jsou rozdíly ve stealth,...

Su-57 a jeho druhý debakl v Indii: Rusko přišlo o největší exportní příležitost své stealth stíhačky

Indie definitivně odmítla nákup ruských stíhaček Su-57 a místo toho vsází na modernizaci flotily Su-30MKI,...

Patriot a THAAD: Válka s Íránem odhalila kritický nedostatek amerických raket

Šestiměsíční konflikt s Íránem stál Spojené státy zhruba dvě třetiny zásob interceptorů Patriot a téměř...

Projekt Azorian: Jak CIA ukradla sovětskou ponorku K-129

CIA tajně vyzvedla sovětskou ponorku K-129 ze dna Tichého oceánu. Příběh operace Azorian, jedné z...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Securitytech

Web se zaměřuje na témata spojená s bezpečností, moderní technikou a obrannými technologiemi. Čtenáři zde najdou články o vojenské výzbroji, bezpečnostních systémech, kyberbezpečnosti i technologických inovacích, které ovlivňují současný svět.Obsah propojuje technické informace s vysvětlením...

Ceuta jako předzvěst budoucích krizí: Migrace jako zbraň

Plivou a močí nám do jídla, naříkají Rusové. Musel se vyjádřit i premiér

Pod slavnou mexickou pyramidou vede tajný tunel. Archeologové v něm hledali vstup do podsvětí, objevilo se něco zajímavějšího

Fotoaparát z roku 1954 přežil digitální revoluci. Analog se vrací ve světě dokonale hladkých fotek

KVÍZ: Žalud a kaštan pozná každý, ale co dřínku či moruši? Otestujte se, jak dobře znáte plody stromů

Kolik si v Česku vydělá opravář výtahů? Jeho měsíšní plat vám vůbec nebude dávat smysl