4 min

Hledáme topmodelku. Zn.: Za každou cenu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Návrat do reality: Zákulisí pořadu Amerika hledá topmodelku

Hledáme topmodelku. Zn.: Za každou cenu

Zdroj: Qult.cz

Když se na začátku nultých let tohoto století objevila na amerických obrazovkách první řada reality show Amerika hledá topmodelku, jednalo se v daném žánru o zásadní kulturní revoluci a o do té doby nezvykle nepřikrášlený pohled do zákulisí modelingového a módního světa obecně. Show vymyslela supermodelka a herečka Tyra Banks, která následně moderovala třiadvacet z celkových čtyřiadvaceti sezón a byla i jednou z hlavních porotkyň. Při tvorbě konceptu projektu na začátku vycházela z vlastních zkušeností modelky, kdy jako černá Američanka musela čelit mnoha ústrkům a bariérám. Svojí show chtěla podle svých slov podpořit dívky a ženy z nejrůznějších společenských vrstev a etnik a dopřát jim vytouženou kariéru v módním průmyslu.

Za cíl si údajně kladla také boj proti stereotypům spojených s modelingem nebo větší zviditelnění queer osob v rámci televizní zábavy. Navenek bohulibý záměr však vzal s rostoucí popularitou pořadu rychle za své a s přibývajícími sezónami bylo patrné, že si sledovanost udržuje především díky nejrůznějším kontroverzím, zobrazováním extrémního tlaku na soutěžící a paradoxně potvrzováním těch nejhorších stereotypů o světě modelingu. Show byla oficiálně ukončena v roce 2018, ale reprízy na streamovacích platformách jí během pandemie vdechly druhý život. Kritické reakce převážně mladší generace diváků na sociálních sítích však začaly upozorňovat na neetické praktiky tvůrčího týmu a na často homofobní nebo rasistické momenty, o které nebyla v pořadu nouze. Ohlédnutí za celou reality show, kdysi populární i u nás, aktuálně přináší dokumentární minisérie na Netflixu Návrat do reality: Zákulisí pořadu Amerika hledá topmodelku.

Projekt, který na začátku působil jako lehce úsměvná verze boot campu pro modelky, si časem vydobyl pozici jedné z nejsledovanějších amerických reality show a úspěšně expandoval i do zahraničí, kde inspiroval desítky mezinárodních adaptací – koncept pořadu se prodal do více než čtyřiceti zemí. Reality show byla v době svého vzniku na počátku milénia vnímána jako průlomová už tím, že otevřeně prezentovala queer osoby jak z řad soutěžících, tak porotců. V mainstreamových reality show se tehdy stále objevovaly velmi omezeně a mimořádná popularita formátů typu Queer Eye nebo RuPaul’s Drag Race měla teprve přijít.

Ebony, Kim a Isis

Jak ukazuje minisérie Netflixu Návrat do reality, show sice byla na jednu stranu průkopnická, ale dnešní publikum (zejména po roce 2020, kdy se staré klipy ze show začaly virálně šířit na TikToku a na dalších sociálních sítích) hodnotí mnohé momenty a pochybná dramaturgická rozhodnutí daleko přísněji. Například hned do historicky první sezóny byla jako soutěžící vybrána Ebony Haith, která na popud produkce potvrdila svou lesbickou orientaci.

Tvůrčí tým, včetně Tyry Banks, sice z této skutečnosti nevytvořil hlavní dějovou linku sezóny a Ebony se dokonce obešla i bez v té době velmi populárního dramatického coming outu, střih celé řady nicméně výrazně posiloval její stylizaci coby příliš tvrdé až agresivní soutěžící, která výrazně nahrávala v televizi hojně využívanému stereotypu „Angry Black Woman“. Paradoxní je, že přesně proti podobným rasistickým a sexistickým stereotypům, které černé Američanky označují za agresivní, neomalené a nepřátelské, chtěla Tyra Banks svým projektem údajně bojovat, aby je naopak od první sezóny pomáhala šířit.

Podobných problematických momentů v reprezentaci queer postav najdeme v průběhu sezón mnoho. Například u další lesbické soutěžící Kim Stolz z páté řady tvůrci opakovaně tematizovali její sexualitu jako dramatický prvek. Ostatní soutěžící byly vedeny k tomu, aby mluvily o „nepříjemných pocitech“ při focení s ní, a střih epizod nekladl důraz na profesionalitu nebo její práci modelky, ale využíval její orientaci jako zdroj napětí. Sexualita byla rámována jako kontroverze, nikoli jako běžná součást identity.

Podobně neempaticky zacházela dramaturgie show i s historicky první trans soutěžící Isis King, u které se štáb i ostatní soutěžící opakovaně dopouštěli tzv. deadnamingu, když ji oslovovali jménem před tranzicí. Linka Isis také senzacechtivě zdůrazňovala její život před a po tranzici a některé soutěžící vyjadřovaly otevřenou transfobii bez výrazného zásahu produkce. Mikroagrese se v pozdějších sezónách nevyhnula ani mužským soutěžícím, kdy od poroty často zaznívaly komentáře o tom, že „vypadají moc gay“, což se prezentovalo jako handicap a problém pro jejich další kariéru.

Body shaming i „blackface“

Jak ale upozorňuje minisérie Návrat do reality, show nebyla z dnešního pohledu problematická jen v přístupu ke queer lidem. Opakovaně se v ní objevoval body shaming a tlak na stále přetrvávající stereotyp nezdravě hubených ženských těl, exotizace rasové identity, kdy se například show v rámci soutěže „race-swapping“ nebála vyzvat soutěžící, aby se vžili do jiné rasy nebo etnika, někdy dokonce s využitím „blackface“ nebo „brownface“, a v historii pořadu najdeme také mnohé případy (často zaznamenaného) sexuálního obtěžování nebo vyvíjeného psychologického tlaku.

Při zpětném pohledu na fenomén, jakým show Amerika hledá topmodelku byla, tak vzniká dojem, že problematické momenty s queer soutěžícími nebyly izolovaný problém, ale součást širší dramaturgické strategie „šokovat“. Ve snaze udržet si vysokou sledovanost zacházela do extrémů a volila přístupy, které bychom dnes jednoznačně označili za neetické. Dokumentární minisérie Netflixu ale také výmluvně reflektuje danou dobu, jíž byla tato a mnohé další reality show produktem. Je příkladem toho, jak se v rámci televizního mainstreamu pracovalo s queer identitami ještě před širšími společenskými změnami po roce 2010 a zároveň nám připomíná, z čeho se většina dnešních reality show vyvíjela.

Reklama

Další články z Qult.cz

Statistika lesbického randění

V útrobách teplého šatníku. Jak lesby proměňují módu

Lesbický styl oblékání pomáhal utvářet módní průmysl. Přesto nadále čelí nepochopení i škodlivým stereotypům.

Pride a byznys. Jde to dnes ještě dohromady?

„Byznys v Česku byl pro queer lidi vždycky oporou. Odklon je ale patrný,” říká v rozhovoru pro Qult Tereza...

Skrytá historie: Příběh trans a nebinárních hlasů, které ovlivnily dějiny hudby

Od jazzových klubů třicátých let až po dnešní popové hvězdy.

Poslední žijící lesba

Vanesa zná všechny lesby ve svém rodném městě. A právě jde na rande s tou poslední.

Tento článek byl publikován ze zdrojů Qult.cz

Qult.cz přináší články, které se věnují současné kultuře, společenským tématům a životním zkušenostem lidí z různých prostředí. Obsah propojuje publicistiku, rozhovory, komentáře i osobní pohledy na otázky identity, vztahů, kultury a společenských změn.Texty často otevírají témata spojená s...

Hledáme topmodelku. Zn.: Za každou cenu

Ester Ládová Novu stála majlant. Dnes má bodyguarda Babišové, zhubla 20 kg a úspěšně podniká

Ani Madeta, ani Olma. Nejlepší značka másla zaskočila i samotné odborníky

Už za pár hodin vypukne v Česku dramatická změna počasí. Meteorologové právě vydali výstrahu

Opilá řidička nabourala, vyšší pokutu ale dostal spolujezdec. Může za to zvláštní zákon

Tělo si možná pamatuje, že bylo obézní. U myší zůstaly změny v imunitních buňkách i po zhubnutí