Na Opus Areně neuběhly ani dvě minuty a Ivan Perišić po přihrávce Duje Belja otevřel skóre. Pak Chorvati stříleli dál, zatímco Kinský v české bráně držel tým nad vodou. Brankář Tottenhamu po zápase upozornil, že Chorvatsko mělo příliš mnoho šancí, a pojmenoval tím slabinu, která se táhla celým večerem i celou skupinou. Nikoho nejmenoval. Výtka mířila na týmové bránění a čísla z utkání jí dávají plnou oporu: domácí měli osm střel na branku, dalších osm mimo, pět rohů a 61 procent držení míče. Česko zamířilo mezi tyče jedinkrát. Z té jediné střely padl gól.
Osm střel na branku proti jedné Podle zápasových statistik na Onlajny.com Chorvati zakončovali šestnáctkrát. Polovina těch pokusů směřovala na branku. Na české straně byl obraz tristní: až do 84. minuty nevyslali hosté jedinou střelu mezi tyče. Pak Adam Hložek vyrovnal na 1:1 a na tři minuty vrátil Česku naději na záchranu.
Vydržela přesně tak dlouho. V 87. minutě poslal Luka Vušković míč na střídajícího Lovra Majera a ten technickou střelou rozhodl. Doplňková statistika očekávaných gólů (xG) ukazuje poměr 2,24 ku 0,51 ve prospěch domácích. Jinými slovy, Chorvati si vypracovali šance zhruba na dva góly a dva góly dali. Česko si vytvořilo příležitosti sotva na polovinu jednoho.
Šest zákroků a gól, který nešlo chytit Kinský si připsal šest zákroků. Dostupné popisy obou branek nenaznačují jednoznačnou brankářskou chybu. Perišić skóroval v době, kdy se česká obrana ještě nestihla usadit; Majer rozhodl přesným zakončením, na které brankář nemá mnoho prostoru reagovat.
Proto podle nás Kinského slova nevyznívají jako výmluva. Brankář, který inkasuje dva góly a zároveň šestkrát zachrání, má právo říct, že situací bylo zkrátka příliš. V zápase, kde šlo o udržení v elitní divizi, navíc venku proti soupeři s Lukou Modrićem, Mateem Kovačićem a Joškem Gvardiolem v sestavě, si česká defenziva nemohla dovolit nechat brankáře chytat šestnáct pokusů. A přesně to se stalo.
Šest změn v sestavě a málo sehranosti Porovnali jsme základní sestavy z utkání se Španělskem a v Chorvatsku a napočítali šest změn. Zasáhly branku, obranu, záložní řadu i útok:
Pozice Proti Španělsku V Chorvatsku brankář Matěj Kovář Antonín Kinský obrana Ladislav Krejčí Vlček obrana David Jurásek Sláma záloha Lukáš Provod Michal Sadílek záloha Ambrose Hopi útok Naderi Kabongo
Část zásahů byla vynucená, například po Krejčího červené kartě proti Španělsku, část vycházela z plánované rotace. Dá se čekat, že tak rozsáhlá obměna ubrala obraně automatismy, které jsou proti chorvatským kreativcům mezi liniemi nezbytné. Kinský tak stál za blokem, který v této podobě spolu ještě nehrál. I to je důvod, proč jeho pozápasové hodnocení míří spíš na strukturu než na jednotlivce.
Problém, který se táhl celou skupinou Osijek nebyl výjimkou, jen vyvrcholením. Česko ve skupině A3 prohrálo všech šest zápasů:
1:2 doma s Chorvatskem (26. září) 0:2 doma s Anglií 1:3 ve Španělsku 0:3 v Anglii 0:2 doma se Španělskem 1:2 v Chorvatsku (15. listopadu) Skóre 3:14 a nula bodů. Kompletní výsledky skupiny eviduje i přehled UEFA . Trenér Santi Denia před odjezdem do Chorvatska sliboval přípravu „jako na finále mistrovství světa“ a připomínal, že výhra a třetí místo by „hodně věcí změnily“. Po porážce se Španělskem přitom sám spojoval obranu s útokem: „Když budeme lepší v útoku, budeme i lepší v obraně.“ V Osijeku se ukázalo obojí. Tým, který do 84. minuty nevystřelí na branku, nedokáže soupeře zatlačit, a tak se brání neustále.
Přímou Deniovu reakci na Kinského slova zatím dostupné zdroje nezachytily. Brankářův postřeh ale s trenérovou diagnózou v podstatě souzní.
Jednička v Tottenhamu, v reprezentaci zatím v rotaci V klubu má Kinský silnou pozici. Juventus v srpnu oznámil roční hostování Guglielma Vicaria z Tottenhamu, čímž se Čechovi otevřela branka londýnského klubu. V národním týmu je to složitější. Asistent Radek Bejbl vysvětloval, že trenéři brankáře rotují, protože Kovář, Horníček i Kinský jsou podle něj „velmi dobří a vyrovnaní“. Před listopadovým srazem měl Kovář na kontě 24 reprezentačních startů, Horníček tři a Kinský jediný. Horníček otevřeně říká, že se o místo jedničky chce rvát.
Kinský si v Osijeku pozici neuzavřel, porážka 1:2 je pořád porážka. Přidal ale do debaty argument, který se těžko přehlíží: v nejtěžším zápase podzimu dokázal tým dlouho držet ve hře a po utkání se nebál říct nahlas, co viděli všichni na tribunách.
Česko čeká život o patro níž a další soutěžní soupeř zatím v dostupných zdrojích potvrzen není. Rozpis nových kol se teprve skládá. Až se národní tým znovu sejde, Kinského věta z Osijeku by měla viset v kabině jako zadání: šestnáct střel soupeře je o deset víc, než si může tým dovolit.
Zdroj: SportyŽivě
Autor: Radek Bardouzl