Městská hromadná doprava patří k nejdůležitějším veřejným službám. Každý den vozí miliony cestujících do práce, škol nebo k lékaři. Zároveň ale stojí města miliardy korun ročně a právě kolem dopravních podniků se v posledních letech objevila řada závažných kauz. Podezření z korupce, předražené zakázky, neprůhledné smlouvy nebo sporné nákupy vozidel ukazují, jak obtížné může být kontrolovat hospodaření společností, které spravují obrovské veřejné prostředky. Kolik městská doprava skutečně stojí, kdo na ní vydělává a zda za své peníze dostávají obyvatelé odpovídající služby? Veřejná doprava se bez podpory měst zpravidla neobejde. Příjmy z jízdného pokrývají pouze část nákladů, zatímco zbytek hradí samosprávy ze svých rozpočtů. MHD totiž není běžným podnikáním, jehož hlavním cílem je vytvářet zisk. Má zajistit dostupnou dopravu také tam, kde by se komerční provoz nevyplatil. Problém nastává ve chvíli, kdy se za veřejně prospěšnou službou začnou skrývat neprůhledné zakázky, neúměrné náklady nebo obchodní vztahy, jejichž výhodnost pro město není zřejmá. A právě poslední roky ukázaly, že nejde pouze o hypotetické riziko. Nejznámějším případem z poslední doby je bezpochyby kauza Dozimetr, která vypukla v červnu 2022. Podle obžaloby měla skupina kolem podnikatele Michala Redla a bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ovlivňovat obsazování důležitých funkcí v Dopravním podniku hlavního města Prahy. Prostřednictvím dosazených manažerů pak měla získávat vliv na veřejné zakázky a požadovat úplatky. Případ zasáhl nejen vedení dopravního podniku, ale také pražskou politiku. V roce 2025 začalo hlavní soudní líčení a pokračovalo i v roce 2026. Vinu obžalovaných posuzuje soud. Kauza současně otevřela zásadní otázku. Jak účinné jsou kontrolní mechanismy ve společnosti, která každoročně hospodaří s miliardami korun? Protikorupční organizace Transparency International v srpnu 2026 upozornila, že ani více než čtyři roky po vypuknutí Dozimetru dopravní podnik dostatečně nevysvětlil, jak konkrétně naplnil doporučení vyplývající z auditů. Podnik se podle organizace při poskytování podrobností odvolával na citlivost informací. Liberec: Korupční kauza zasáhla firmy i vedení dopravního podniku Praha přitom není jediným městem, kde se hospodařením dopravního podniku zabývají kriminalisté. V Liberci vyšetřování odhalilo podezření z rozsáhlého ovlivňování veřejných zakázek Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou. Případ se týká především zakázek z let 2016 až 2018 a zahrnuje podezření z podplácení, manipulací soutěží i poškozování finančních zájmů Evropské unie. V lednu 2026 státní zástupce obžaloval devět lidí a dvanáct společností. V září téhož roku soud schválil další dohody o vině a trestu a uložil peněžité sankce za ovlivňování zakázek a podplácení. Řízení proti dalším obžalovaným pokračuje. Také v Brně se objevily pochybnosti o způsobu zadávání zakázek, byť v tomto případě nejde o prokázanou korupční aféru. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v březnu 2026 pravomocně uložil Dopravnímu podniku města Brna pokutu 250 tisíc korun kvůli zakázce na tramvajovou smyčku v Pisárkách. U tendru v hodnotě přibližně půl miliardy korun podnik požadoval po uchazečích jistotu 25 milionů korun, tedy zhruba dvaapůlkrát více, než dovoloval zákon. Podle antimonopolního úřadu nelze vyloučit, že takto vysoký požadavek některé firmy od účasti odradil. Dopravní podnik pochybení přiznal. Případ připomíná, že pro hospodárnost veřejných zakázek není rozhodující pouze výsledná cena. Důležité je také to, kolik dodavatelů dostane reálnou možnost se o zakázku ucházet. Ostrava: Miliardový nákup tramvají se opakovaně vracel na začátek Jiný problém řešil Dopravní podnik Ostrava. Jeho snaha pořídit až 25 nových velkokapacitních tramvají narazila na opakované rušení výběrových řízení. Zakázka s předpokládanou hodnotou přibližně 2,2 miliardy korun měla pomoci modernizovat vozový park. Ani po několika pokusech se však na začátku roku 2026 nepodařilo soutěž úspěšně dokončit. Dopravní podnik argumentoval mimo jiné tím, že pokračování řízení by vedlo k neúměrnému prodlužování celého procesu. Opakované rušení soutěží ale vyvolalo otázky ohledně přípravy zadávacích podmínek a efektivity nákupů. Nejde o důkaz korupce. Takové případy však ukazují, že problematické veřejné zakázky mohou mít důsledky pro cestující. Odkládají obnovu vozidel, prodlužují používání starší techniky a komplikují investiční plánování. Kolik městská doprava skutečně stojí? Korupční kauzy a problematické zakázky představují pouze jednu stránku hospodaření dopravních podniků. Tou druhou jsou jejich každodenní náklady. Města musí financovat provoz autobusů, tramvají a trolejbusů, mzdy zaměstnanců, energie, údržbu vozidel i dopravní infrastrukturu. K tomu přibývají investice do modernizace vozových parků a nových technologií. Zatímco někde tvoří významnou část příjmů jízdné, jinde je veřejná doprava ve větší míře závislá na dotacích. Jednotlivá města se liší také cenami jízdenek, rozsahem sítě, počtem přepravených cestujících a náklady na provoz. Samotná výše městské dotace přitom nemusí vypovídat o efektivitě. Rozsáhlá dopravní síť s častými spoji bude zpravidla dražší než omezený provoz v menším městě. Podstatné je, jaké služby za vynaložené prostředky obyvatelé dostávají. A právě zde se nabízí řada otázek, na které veřejnost často nedostává jednoduché odpovědi. Proč stojí provoz městské dopravy v některých městech výrazně více než v jiných? Kolik města doplácejí na jednoho cestujícího? Jak se liší ceny vozidel, servisních služeb nebo externího poradenství? A mají dopravní podniky dostatečně účinnou kontrolu nad svými dodavateli? Redakce Našeho REGIONU proto připravuje sérii článků, ve které se podrobně zaměří na fungování a hospodaření městské hromadné dopravy v českých městech. Budeme porovnávat výši městských dotací, ceny jízdného, provozní náklady, investice do nových vozidel i ekonomické výsledky jednotlivých dopravních podniků. Zajímat nás budou také veřejné zakázky, externí služby, personální náklady a transparentnost hospodaření. Vedle samotných výdajů chceme sledovat také kvalitu a dostupnost dopravy. Tedy zda vyšší náklady skutečně znamenají lepší služby, častější spoje, modernější vozidla a spokojenější cestující. Chceme ukázat, kde veřejná doprava funguje efektivně, kde se objevují výrazné rozdíly a kde by města měla své hospodaření lépe vysvětlit. MHD je totiž veřejnou službou, bez které se moderní města neobejdou. Právě proto si zaslouží důslednou kontrolu. Zdroj: autorský text