Zprávu zveřejnila jihlavská zahrada v neděli 25. května 2026. Mládě se zaseklo v porodních cestách, samice porod nepřežila. Ani hříbě se nepodařilo zachránit. Jen pár dní předtím přitom z Jihlavy odcestovaly dvě mladé samice do polského Chorzówa, což byl běžný krok v rámci evropského koordinovaného chovu, naplánovaný dávno před tragédií. Výsledek: ze šesti zeber zůstaly tři. Jeden samec a dvě samice. Pro malé stádo v regionální zoo je to zásah, který ovlivní chov na několik měsíců, možná i let.
Co přesně se stalo
Zoo Jihlava konkrétní samici veřejně neidentifikovala jménem ani věkem. Z oficiální zprávy vyplývá jediné: šlo o jednu z chovných klisen zebry Burchellovy a mládě se během porodu zaseklo v porodních cestách. Zahrada událost rámovala jako smutnou ztrátu, podrobnosti o veterinárním zásahu ale nezveřejnila.
U koňovitých (a zebra je koňovitý lichokopytník) je takzvaná dystokie, tedy porodní komplikace, extrémně časově kritický stav. Podle MSD Veterinary Manual by měl plod opustit porodní cesty do třiceti minut od prasknutí plodových obalů. Pokud se tak nestane, situace se rychle mění ve stav vyžadující okamžitý zásah. Nejčastější příčinou bývá abnormální poloha plodu: hříbě leží šikmo, otočeně nebo má špatně natažené končetiny. V odborné literatuře existují zdokumentované případy těžké dystokie přímo u zeber, včetně kazuistiky u zebry Grévyho s vážným poškozením dělohy a historického záznamu o císařském řezu u zebry Burchellovy z roku 1971. Bez veterinární zprávy z Jihlavy ale nelze říct, zda šlo o nevyhnutelnou komplikaci, nebo zda existoval reálný prostor pro jiný výsledek.
Týden, který změnil stádo
Časová souhra událostí je to, co z jednoho smutného porodu dělá zásadní chovatelský problém. Ještě na začátku předposledního květnového týdne měla Jihlava šest zeber. Pak se dvě patnáctiměsíční klisny, které se podle polského zdroje odkazujícího na komunikaci Slezské zoo jmenovaly Jasmina a Kaila, vydaly na cestu do Chorzówa. A o víkendu přišel komplikovaný porod.
Bilance v číslech:
- Před událostmi: 6 zvířat (samec + chovné samice + mladé klisny)
- Po transportu do Polska: 4 zvířata
- Po úhynu samice a mláděte: 3 zvířata (1 samec, 2 samice)
Pokles o polovinu. V zoo, která chová desítky druhů a nemá kapacitu safari parku, je každá chovná samice nenahraditelnou součástí reprodukčního plánu. Tři zvířata jsou funkční minimum: hřebec a dvě klisny mohou teoreticky pokračovat v rozmnožování, ale sociální i genetická rezerva je minimální. Stačí jeden další výpadek a chov se ocitne na hraně udržitelnosti.
Proč samice odjely zrovna teď
Přesun Jasminy a Kaily do Polska neměl s tragédií nic společného. Šlo o standardní transfer v rámci evropského chovného programu EAZA, tedy systému, v němž koordinátor druhu a odborný výbor řídí genetickou a demografickou správu celé populace v zajetí. Vydávají doporučení, která zvířata se mají pářit, která ne a která přesunout jinam.
Jihlavská zoo takové přesuny běžně komunikuje, v minulosti podobně oznámila odjezd tygřice do Francie po jednání s koordinátorem evropské plemenné knihy. Polská strana funguje stejně: Slezské zoo ve svých novinkách popisuje transfery gepardích samic jako rozhodnutí koordinátora v rámci programu EEP. Nejde o obchod ani o nahodilou výměnu. Jde o řízenou správu populace, v níž má mladá samice větší chovnou hodnotu tam, kde chybí genetická pestrost.
Tragédie porodu jen zvýraznila, jak křehká je rovnováha v malém stádu. Kdyby samice neuhynula, Jihlava by měla čtyři zebry a plně funkční chovnou skupinu. Teď má tři a výrazně oslabený reprodukční potenciál.
Burchellova zebra v českém kontextu
Když se řekne „zebra v české zoo“, většina návštěvníků si představí prostě pruhované zvíře. Ve skutečnosti jde o různé poddruhy stepní zebry a Burchellova mezi nimi není ta nejčastější. V Česku ji veřejně prezentují minimálně dvě instituce: Zoo Jihlava a Safari Park Dvůr Králové. Liberec chová zebru bezhřívou, Brno a Olomouc Chapmanovu. Přesný celkový počet Burchellových zeber v tuzemských zahradách se z veřejných zdrojů nedá spolehlivě zjistit, ale jde o menšinový poddruh.
O to víc každý úhyn bolí. Nejde jen o jedno zvíře; jde o genetický materiál v rámci celoevropské populace, kterou koordinátor chovu spravuje jako celek.
Co bude dál
Zoo Jihlava zatím veřejně neoznámila plán na dovoz nové samice. U podobných institucí platí, že konkrétní transfer komunikují až ve chvíli, kdy je dohodnutý a připravený, ne jako předběžnou úvahu. Návštěvníci o zebry v expozici Africká savana nepřijdou: zbývající trojice zůstává na místě a zoo neoznámila žádné omezení přístupu.
Jihlavské stádo přežije. Ale ten víkend v květnu 2026 z něj udělal jednu z nejmenších chovných skupin Burchellovy zebry v české zoologické síti, a každý příští porod v něm ponese o něco větší tíhu.
Zdroj: VědaŽivě.cz
Autor: Tereza Říha