CENTRUM.CZ > Plné zdraví > 12. 11. 2025, 15:35

Chřipková epidemie letos vypukne dřív. Lékaři očekávají nástup už před Vánoci

| 4 min

Sdílet

Chřipková epidemie v Česku každoročně nejsilněji udeří na přelomu ledna a února. Průměrně trvá šest až osm týdnů, většinou končí s příchodem jara. Letos by ale podle predikcí mohla propuknout s příchodem adventu. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) souvisí s chřipkou jedno procento úmrtí.

Chřipka

Zdroj: Pixabay

Už začátkem letošního podzimu zaznamenali lékaři větší výskyt onemocnění chřipkou, než je v tomto období běžné. To by mohlo signalizovat, že chřipková epidemie odstartuje dřív. Na vině může být oslabená imunita populace, změny v kmenovém složení viru i chladnější a méně slunečné léto, UV záření má totiž schopnost sterilizace. „Kvůli několika slabším chřipkovým sezonám oslabila kolektivní imunita a většina populace má nyní nižší úroveň obranyschopnosti. Spolu s přirozenými změnami viru to vytváří podmínky pro rychlejší šíření onemocnění. Kombinace nižší hladiny protilátek v populaci a proměnlivosti viru může vést k prudšímu šíření nákazy než v minulých letech. Vzhledem k tomu je možné letos očekávat první výraznější nárůst případů chřipky už na přelomu listopadu a prosince,“ řekla Martina Bábová, praktická lékařka kliniky Venova.

Chřipka patří mezi nejčastější respirační onemocnění zimního období. Nějakou akutní respirační infekci včetně chřipky prodělalo podle údajů SZÚ v loňské sezoně více než dva a čtvrt milionu lidí. „Mezi typické příznaky chřipky patří náhlý nástup onemocnění, kdy se člověk najednou necítí dobře, vysoká horečka – často nad 39 °C, výrazná únava, schvácenost, bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy – zpravidla intenzivní, za očima, suchý a dráždivý kašel. U dětí se mohou objevit i průjmy nebo nevolnost,“ popsala Martina Bábová.

Chřipka patří mezi akutní virová onemocnění dýchacích cest, která se vyznačují značnou nakažlivostí. Průběh onemocnění i doba rekonvalescence se mohou lišit v závislosti na věku, imunitním stavu či přítomnosti dalších onemocnění. „Období nakažlivosti začíná často před plnými příznaky a trvá několik dní po nástupu onemocnění. Doporučuje se vyhledat lékaře, pokud horečka trvá více než tři dny nebo se opět zvyšuje po poklesu. Inkubační doba trvá obvykle jeden až čtyři dny. U nekomplikovaného průběhu většina příznaků odezní během čtyř až sedmi dní, únava či kašel ale mohou přetrvávat i déle než týden. U komplikovaného průběhu nebo u rizikových osob může být léčba a rekonvalescence výrazně delší,“ uvedla lékařka.

Chřipka

Foto: Pixabay

Nemocní často berou chřipku na lehkou váhu, příznaky zlehčují a nemoc neléčí. Přecházení chřipky ale může zcela vyčerpat organismus. „Během chřipky je důležitý v první řadě odpočinek a dostatek tekutin, dodržování hygieny a větrání místnosti. Nemocný může sáhnout po běžně dostupných lécích na snížení teploty a tlumení bolesti, jako je například paracetamol nebo ibuprofen. Velkou chybou je onemocnění přecházet. Vyčerpání těla bez odpočinku může vést ke zhoršení stavu nebo k riziku sekundární infekce, například bakteriální. Není vhodné nadměrné zatěžování těla či sportování, dokud se člověk necítí lépe, a nezapomínat na izolaci. Zbytečný kontakt s lidmi může vést k dalšímu šíření. Viry chřipky se přenášejí nejčastěji kapénkovou cestou, přenos je ale možný i kontaminací rukou a povrchů,“ upozornila lékařka.

Chřipka bývá často zaměňována za jiná onemocnění. Velmi podobné příznaky jako chřipka má koronavirus. „COVID-19 může mít řadu příznaků podobných chřipce. Patří mezi ně horečka, kašel nebo únava. Oproti chřipce se častěji dostavuje ztráta čichu či chuti, počátek nemoci může být méně náhlý, může mít i asymptomatickou formu. Díky očkování a lepší informovanosti populace má COVID-19 v posledních letech mírnější průběh než v době pandemie. Díky testování jde obě nemoci snadno rozlišit už v jejich začátku. Přesto zůstává důležité obě infekce pečlivě sledovat, zejména u starších osob a chronicky nemocných,“ uvedla Martina Bábová.

Praktického lékaře kvůli infekci dýchacích cest loni navštívil každý druhý předškolák, třetí školák a čtvrtina adolescentů, dospělých bylo 14 procent. K nejohroženější skupině patří senioři, u kterých chřipka často zhoršuje jiná onemocnění a může skončit hospitalizací. „Chřipka může být velmi závažná, i životu nebezpečná, zejména u rizikových skupin. Mezi rizikové skupiny patří osoby nad 65 let, lidé s chronickým onemocněním a s oslabenou imunitou. U nich je vyšší pravděpodobnost komplikací – zápal plic, selhání orgánů, hospitalizace, ale i úmrtí. Prevencí a zmírnění průběhu onemocnění je očkování. Vakcína výrazně snižuje riziko onemocnění chřipkou a zejména riziko závažného průběhu. I když vakcína nemusí zabránit každému onemocnění, průběh bývá mírnější,“ vysvětlila lékařka.

Během loňského roku se proti chřipce nechalo naočkovat 762 tisíc lidí, což je zhruba sedm procent populace. Počet očkovaných v posledních letech stoupá, přesto je podle dat ministerstva zdravotnictví Česko pod evropským průměrem. „Nejvhodnější období pro očkování proti chřipce je říjen až prosinec, je dobré očkovat se dříve, než chřipková vlna začne — ideálně předtím, než dojde k vysokému výskytu viru v populaci. Po aplikaci vakcíny trvá zhruba dva týdny, než se rozvine ochrana. Pokud se očkuje později v sezoně, stále to má význam, ale čím dříve, tím lépe. Očkování je doporučováno každoročně, protože virus chřipky se každou sezonu mění,“ popsala Martina Bábová.

Chřipková epidemie letos vypukne dřív. Lékaři očekávají nástup už před Vánoci

"Byl to jen druhořadý moderátor," obul se do Hezuckého pirátský politik

Tohle pro rok 2026 předpovídá Baba Vanga

Vyběhli bosí do mrazu a tmy. Devět studentů v Ďatlovově průsmyku zemřelo v roce 1959 za podivných okolností

Objev, který na Marsu neměl být. Nečekaný nález vesmírného vozítka zaskočil vědce

Prosincových 16 °C: proč Evropu zasáhly teploty, které odporují běžným předpovědím vědců