2 min

Když si vzal pračlověk oheň do kapsy a vydal se do světa

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Schopnost rozdělat oheň byla pravděpodobně klíčovým faktorem při migraci pravěkých hominidů z Afriky do Eurasie, tvrdí archeolog studující nálezy na archeologickém nalezišti Gesher Benot Ya'aqov v Izraeli.

Když si vzal pračlověk oheň do kapsy a vydal se do světa

Zdroj: Gorodenkoff / Shutterstock

Nejpřekvapivější je však časový odhad, kdy byli pravěcí lidé - pravděpodobně Homo erectus nebo Homo ergaster - schopni „ovládnout" oheň. Podle odborníků z Hebrejské univerzity to dokázali před neuvěřitelnými 790 tisíci lety. Důkaz o tom poskytl výzkum na rozsáhlém nalezišti na horním toku řeky Jordán.

Mohlo by vás zajímat: Oheň a vaření nám připadají jako běžné spojení. Od kdy jsme toho ale schopni?

Předkové moderního člověka žili v této oblasti již před 800 tisíci lety. Vykopávky potvrdily, že dokázali nejen udržovat oheň, ale také s ním cestovat z místa na místo. Až dosud však nebylo jisté, zda pravěcí lidé dokázali oheň také rozdělat, nebo zda se spoléhali na přírodní zdroje ohně, například blesky.

Mobilní zdroj

Definitivní jistotu získali archeologové až po nálezu zuhelnatělých křemenných pazourků, které jsou důkazem toho, že byly používány k rozdělávání ohně. „Ode dne, kdy toto umění ovládli, měli teplo a světlo podle potřeby, a tak mohla začít migrace do celého světa," potvrdili asi před patnácti lety izraelští archeologové. Pozůstatky obsahovaly 500 tisíc úlomků křemene, které vznikly při výrobě kamenných seker a nožů prvními lidmi. Zhruba 2 % těchto úlomků byla rozlámaná a zuhelnatělá ohněm. Tým archeologů zmapoval, odkud každý spálený úlomek pochází.

Dva čedičové pazourky z naleziště Gesher Benot Ya'aqov. Způsob odlupování je africká technika Kumbewa. „Lokalita Gesher Benot Ya'aqov je interpretována jako archeologické pozůstatky skupiny hominidů, kteří migrovali z Afriky." Zdroj: Pinterest

Není to náhoda

Analýza odhalila, že zuhelnatělé zbytky byly těsně seskupeny kolem určitých oblastí, což naznačuje, že křemenné úlomky spadly do ohniště, když si první lidé brousili své nástroje u ohně. Protože se tyto zuhelnatělé pozůstatky vyskytují ve všech 12 vrstvách naleziště, musela mít každá společnost přístup k ohni. Je nepravděpodobné, že by všech 12 společností mělo štěstí na přírodní zdroj ohně, říká archeolog dr. Alperson-Afil, takže si ho musely umět vytvořit samy.

Mohlo by vás zajímat: Nejstarší jihoafrické dítě: Stáří téměř 3 miliony let, rodiče neznali oheň ani rodinné soužití

„Zdá se, že schopnost rozdělat oheň byla zakotvena v jejich kultuře spolu s kamennými nástroji," říká. „Kdyby se spoléhali na přírodu, nenašli bychom tyto pozůstatky v takovém množství na tolika místech."

Oheň do kapsy

Rozdělat oheň byl nezbytný předpoklad pro odvážnou migraci člověka z Afriky do chladné Evropy. Přesná technika však stále zůstává nejasná, protože na nalezišti nebyly objeveny žádné zjevné zápalné prostředky.

Když si vzal pračlověk oheň do kapsy a vydal se do světa

Zelenskyj ustoupil USA. Ukrajina náhle změnila cíle útoků, ve hře je velká dohoda

Velká nebeská podívaná. Jak vypadalo zatmění Slunce na různých místech

Kvůli váze ho v případě nouze měli odvážet hasiči. Tomášův boj o život začal na 265 kilogramech

Odešel na procházku a už se nevrátil. Muž, který zachránil thajské hedvábí, zmizel beze stopy

Vyschlý Dunaj vydal těla vojáků. Dva předměty jim mohou po 80 letech vrátit jména