Návštěvníci Zoo Praha mládě bezpečně poznají podle absence červené barvy na hlavě a krku. Seznámení se stádem vodušek abok proběhlo poklidně a nyní mládě běžně sedává v jejich blízkosti. Dospělý zoborožec kaferský má černé peří s červenými lysinami a laloky na hlavě. Samice má na hrdle modrofialové zbarvení. Mládě se často zdržuje v blízkosti rodičů. Zde ho doprovází matka Vendulka (nalevo) i otec Vendelín (uprostřed). V Zoo Praha je výjimečně k vidění mládě zoborožce kaferského. Obvykle probíhá odchov tohoto majestátního afrického ptáka v zázemí, avšak letos pustili chovatelé mládě ven nezvykle brzy. Drobný risk se vyplatil.
Malý zoborožec si skvěle zvyká na své spolubydlící, vodušky abok, a pod dohledem rodičů Vendelína a Vendulky poznává svět. Pozoruhodné je, že za nynějším úspěchem významně stojí chovatelky kopytníků, neboť zoborožci sdílí výběh právě s už zmíněnými antilopami. Odchov tohoto druhu patří k těm náročnějším. Zoo Praha se zdařil v roce 1994 vůbec poprvé v Evropě. Letos vyrůstá v evropských zoo jen šest dalších mláďat.
„Jde o částečně umělý odchov, protože samec v minulosti opakovaně ničil snesená vejce. Krátce před dubnovým líhnutím jsme tak vejce vyměnili za podkladek a umístili ho do líhně,“ říká kurátor ptáků Antonín Vaidl s tím, že samice nadále seděla na falešné snůšce a pokračovala v hnízdní činnosti. „Po zhruba měsíci, kdy bylo mládě po péči zkušených chovatelů ptáků stabilní a dobře rozkrmené, jsme ho vrátili do blízkosti rodičů do horní části zoo a tehdy vstoupil do hry tamní tým mladých chovatelek kopytníků,“ vyzdvihuje spolupráci dvou chovatelských úseků.
Mládě bylo následně umístěno do speciální boudičky zabezpečené dvěma mřížkami, které zajistily jeho bezpečnost a umožnily postupné seznamování s rodiči. V prvních týdnech po přesunu krmily mládě ještě chovatelky: zejména potkaními či myšími holaty a pestrou směsicí ovoce od meruněk, banánů a fíků po mango nebo papáju.
„Chovatelky Elena Kulhavá a Veronika Doležalová, které se běžně starají o žirafy či antilopy, si péči o netradičního svěřence náramně užily. Není vůbec na škodu vyzkoušet si péči o docela jiné tvory, než na které jsme zvyklí. Každá taková zkušenost z nás dělá lepší chovatele,“ říká vrchní chovatel kopytníků Aleš Doležal.
Zhruba v 65. dni života mláděte přišla další zlomová chvíle. První z mřížek byla odstraněna, aby mládě mohli krmit sami rodiče. Díky několika týdnům zvykání a zdravým hlasovým projevům mláděte se toho chopili ihned. Přirozená vazba byla dokonale obnovena. Po dalším týdnu proto zmizela i druhá z bariér, aby mohl rodičovský pár do boudičky vstupovat úplně a posléze z ní svého potomka vyvádět
Když bylo mládě na konci července dostatečně silné na to následovat rodiče ven z ubikace a dokázalo vzlétnout na nejvyšší bidla, vypustily chovatelky trojici ptáků do prostorného výběhu. Nyní je mladý a ještě zcela nevybarvený zoborožec k vidění ve výběhu mezi expozicí vyder severoamerických a Pavilonem hrochů.
První zoborožci kaferští přišli do Zoo Praha už v roce 1954, ale jejich chov neměl bohužel dlouhého trvání. Další pár poté dorazil v roce 1984 a od té doby jsou zde nepřetržitě. První mládě se zde vylíhlo v roce 1994, což byl současně první evropský odchov tohoto druhu. Hned následující mládě z roku 1995 žije v zoo dodnes – jde o samce Vendelína, otce současného mláděte, který se akorát dožil 31 let věku. Dodnes bylo v Zoo Praha odchováno 16 mláďat zoborožce kaferského.
Zoborožec kaferský patří mezi vůbec největší zoborožce na planetě. Ačkoliv se může pyšnit rozpětím křídel mezi 120 a 170 centimetry, zdržuje se převážně na zemi. Prochází travnaté savany a hledá velký hmyz a malé obratlovce. V jeho domovské jižní a východní Africe jeho počty klesají v důsledku lovu či sekundárních otrav. Jeho situaci nepomáhá pomalá reprodukce, a proto je tento druh zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v kategorii „zranitelný“.
Zdroj: Zoo Praha