4 min

Velká pyramida stojí tisíce let. Má 3 nej, která jí umožňují zůstat stát

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Egyptsko-japonský tým poprvé změřil, jak Cheopsova pyramida kmitá, a zjistil, že její struktura se zemětřesením brání hned třemi způsoby najednou.

Velká pyramida stojí tisíce let. Má 3 nej, která jí umožňují zůstat stát

Zdroj: Foto: Ovedc - licence CC BY-SA 4.0

Obsah článku

Čtyři a půl tisíce let stojí na okraji Káhiry stavba, která přežila otřesy, o nichž nemáme ani záznamy. Přišla o leštěný vápenec na povrchu, ztratila devět metrů ze svého vrcholu, ale její jádro drží. Proč? Dosud se odpověď opírala hlavně o intuici: je obrovská, těžká a pyramidální tvar je ze své podstaty stabilní. Studie publikovaná 21. května 2026 v časopise Scientific Reports přidává k intuici čísla, a ta vyprávějí překvapivě konzistentní příběh o stavbě, která se chová, jako by ji někdo naladil.

Třicet sedm bodů, patnáct minut ticha

Tým vedený egyptskými geofyziky z institutu NRIAG a Suezské univerzity spolu s japonským partnerem z Higashi Nippon International University rozmístil po pyramidě 37 měřicích bodů. Přístroje McSEIS-MT NEO zaznamenávaly přirozený vibrační šum metodou HVSR, tedy poměrem horizontální a vertikální složky kmitání. Měřilo se v Královnině komoře, Královské komoře, v odlehčovacích komorách nad ní, v podzemní komoře, na vnějších kamenech i v okolní půdě. Klíčová podmínka: žádní turisté, žádná lidská aktivita. Patnáct minut čistého ticha v každém bodě.

Výsledek? Naprostá většina měřených míst uvnitř pyramidy vykazuje dominantní vlastní frekvenci v rozmezí 2,0 až 2,6 Hz, s průměrem kolem 2,3 Hz. Okolní půda přitom kmitá na zhruba 0,6 Hz. Tento rozdíl je zásadní.

Tři mechanismy, které chrání jádro

Seismická odolnost pyramidy nestojí na jednom triku. Studie identifikuje souhru tří faktorů:

Frekvenční oddělení od podloží. Když se stavba a půda pod ní rozkmitají na výrazně odlišných frekvencích, riziko rezonance, tedy vzájemného zesilování kmitů, dramaticky klesá. Pyramida s 2,3 Hz a podloží s 0,6 Hz jsou v tomto ohledu téměř ideálně rozladěné. Index zranitelnosti podloží Kg dosáhl hodnoty pouhých 8,2, což je velmi nízké číslo.
Homogenita vnitřního chování. Jednotlivé části pyramidy nekmitají každá po svém. Frekvence jsou napříč 37 body pozoruhodně vyrovnané; stavba se chová jako jeden celek, ne jako soustava nezávislých bloků.
Tlumení v odlehčovacích komorách. S rostoucí výškou amplifikace vibrací obecně roste, jak by se dalo čekat. Jenže v odlehčovacích komorách nad Královskou komorou, ve výšce 48,86 až 61,07 metru, se tento trend láme a amplifikace klesá. Komory, které egyptologové tradičně chápali jako statický prvek pro roznesení tíhy nadloží, zřejmě fungují i dynamicky: lámou přenos vibrací směrem k vrcholu.

Zajímavý detail přidává al-Ma’múnův průchod, tunel, který do pyramidy v 9. století prorazil abbásovský chalífa. Jeho frekvence se pohybují kolem 1,3–1,4 Hz, výrazně mimo rozmezí zbytku stavby. Původní konstrukce se v dynamickém chování chová soudržněji než pozdější zásahy. Jako by pyramida sama prozrazovala, co k ní patří a co ne.

Co Egypťané věděli, a co nevíme

Tady je studie poctivě opatrná. V abstraktu mluví o „hlubokém geotechnickém porozumění“ starověkých stavitelů. V diskusi ale výslovně dodává, že úmyslnou seismickou optimalizaci nelze z geofyzikálních měření samotných prokázat. Autoři netvrdí, že stavitelé Chufuovy pyramidy počítali rezonanční frekvence.

Podle nás je nejpřesnější rámec někde uprostřed: nešlo o náhodu, ale ani o vědomou aplikaci teorie, kterou formulovala až moderní fyzika. Spíš o výsledek generační stavební zkušenosti, empirické inženýrské evoluce, která metodou pokusů a korekcí dospěla k řešení, jež dnes dokážeme popsat rovnicemi. Korespondenční autor studie Asem Salama v e-mailové odpovědi citované Live Science naznačil, že podobné principy pyramidálního tvaru pravděpodobně pomáhají i ostatním pyramidám v Gíze, ale přímá srovnávací měření zatím chybějí.

Pyramida versus moderní Káhira

Kontext dodává zemětřesení z 12. října 1992 o magnitudě 5,8. Pyramidě spadlo několik obkladových kamenů z horních partií. V širší oblasti kolem Káhiry přitom otřes těžce poškodil stovky budov, hlavně staré nevyztužené zdivo a neprojektované železobetonové konstrukce. Zřítila se čtrnáctipatrová budova. Studie z roku 2009 dává tehdejší ztráty do souvislosti s nedostatečnou boční odolností staveb navržených primárně na svislá zatížení.

Pyramida přitom stojí v oblasti, kde historické záznamy dokládají i silnější otřesy: zemětřesení u El-Fajjúmu v roce 1847 s odhadovanou magnitudou 6,8 nebo otřes v roce 1303 o magnitudě kolem 6,5, který podle odborné literatury uvolnil vnější obklad. Jádro ale vydrželo.

Co z toho plyne pro dnešní stavby

Moderní seismické inženýrství už pracuje se všemi principy, které studie na pyramidě identifikovala, s kontrolou vlastního kmitání konstrukce, s modelováním interakce stavby a podloží, s rozložením hmoty. Publikace amerického NIST výslovně uvádí, že modelování společné odezvy konstrukce, základů a okolní zeminy je klíčové pro seismické navrhování. Pyramida tedy moderní inženýry ničemu novému nenaučí. Ale ukazuje něco jiného: že kombinace těchto principů fungovala spolehlivě už čtyři a půl tisíciletí předtím, než je někdo dokázal spočítat.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Pohádka z dětství v dlani: Legendární digi hra Jen počkej! vám může vydělat tisíce

Jezero s průzračnou vodou má 23 stupňů a praská ve švech. Lidé sem míří za ochlazením

Jediné přírodní jezero Dolního Rakouska hlásí při vlně veder teplotu, která z něj dělá plnohodnotný koupací...

Arabští turisté ubývají z rakouských luxusních hotelů. Hoteliéři sledují výraznou změnu

Vídeňské pětihvězdičkové hotely přišly v červnu 2026 o více než polovinu přenocování hostů ze Saúdské...

Na italské pláži už nemusí stačit ručník a plavky. Nově může být potřeba i aplikace

Sardinie letos poprvé od začátku sezony vyžaduje na jedné z nejkrásnějších pláží povinnou online rezervaci...

Babička ho měla v ložnici, vy za něj teď můžete dostat několik tisíc

Při vyklízení starých venkovských chalup, pozůstalostí po prarodičích nebo půdních prostor narazíme velmi...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Velká pyramida stojí tisíce let. Má 3 nej, která jí umožňují zůstat stát

Komentář: Válka dorazila k chudým Rusům. „Ruský Amazon“ míří ke krachu, tvrdí ekonom

Radar dítě neviděl. Test systémů, které mají zabránit tragédii, odhalil nečekané slabiny

KVÍZ: Mysleli, že zvířata přece pozná každý. Těchto 25 vám nejspíš rychle srazí sebevědomí

Miloš Zeman o svém dvoupodlažním domě mluví jako o skromném bungalovu. Radost mu dělá i udržovaná japonská zahrada

Po smrti jí zřejmě vyjmuli mozek a z kostí vytvořili hroty. Pak její tělo znovu sestavili k pohřbu