Nadšený začátek, rychlý konec
Otevírání spousty dárků často přináší intenzivní nadšení. Jenomže čím intenzivnější pocity jsou, tím rychleji pak odejdou, nebo se změní v pocit prázdnoty.
Podobně jako u cukrového bonbonu: na chvíli je radost maximální, ale brzy přijde vyhasnutí. Podle psycholožky Eleny Touroni může nadměrné množství dárků vyvolat cyklus očekávání a zklamání. Dítě má radost při rozbalování, ale ta rychle vyprchá.
Takový start může ve výsledku vést k pociťování prázdnoty.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Aleksandra Sapozhnikova
Více hraček neznamená lepší hračky
Ukázalo se, že děti, kterým dáte méně hraček, si s nimi hrají déle a kreativněji. Děti, které dostanou hraček více, velmi rychle ztrácejí zájem a nedovedou využít veškerý jejich potenciál. Studie zaměřená na batolata, která měla na výběr buď 3, 12 nebo 21 hraček, ukázala, že se třemi hračkami si hrály děti nejvíc a nejdéle.
Naopak děti s velkým množstvím hraček se často rozštěpí mezi mnoha možnostmi. Hra s jednou hračkou je jen přerušovaná a povrchní. Místo hluboké hry, objevování a fantazie převažuje přechod od jedné věci ke druhé. To omezuje rozvoj kreativity, soustředění i schopnost dokončit hru.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Yuri Li
Jak příliš mnoho dárečků ovlivňuje vnímání hodnoty
Dárky, zvlášť pokud jich je mnoho, často začnou platit jako měřítko lásky, úspěchu nebo štěstí. Děti si mohou osvojit přesvědčení, že čím více jich dostanou, tím více si jich nejspíš zaslouží. To podporuje materialismus a další hodnoty založené na majetku.
To může mít dlouhodobé důsledky pro nižší sebeúctu, méně vděčnosti a vyšší tendenci srovnávat se s ostatními. A v dospělosti pak může mít člověk třeba větší náchylnost k přehánění v nakupování nebo k zadlužení se.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Silvana Carlos
Chronické zahlcení
Když děti postupně dostávají spoustu věcí, mnoho z nich zůstane zapomenutých, nebo dokonce neotevřených. Vzniká tak nejen chaos v pokoji, ale i psychologické přetížení. Podle mateřské rady skupiny Adoption Matters může nadměrné darování věcí vést u dětí k pocitu zahlcení a stresu.
Děti často nerozumějí tomu, čeho si mají vážit, které dárky jsou důležité a které jsou pouze další věcí do sbírky nepodstatných předmětů. Také se sníží jejich schopnost vnímat hodnotu jednotlivých darů.

Zdroj obrázku: iStockphoto, evgenyatamanenko
Šťastné děti nejsou ty, co mají nejvíc
Výzkum v rámci mezinárodního projektu Children’s Worlds, kde byly děti z 15 zemí dotazovány, co mají k životu a jak jsou spokojené, ukázal, že více majetku (hračky, elektronika, vlastní pokoj) nezaručuje vyšší pocit štěstí.
Ve skutečnosti bohatší děti v některých zemích vykazovaly nižší pocity štěstí než děti chudší.
To naznačuje, že štěstí dětí a jejich pocit spokojenosti nespočívá v množství věcí, ale v kvalitě vztahů, pocitu bezpečí a smysluplných zážitcích.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Choreograph (Konstantin Yuganov)
Vzpomínky přetrvají, hračky zapadnou
Psychologové a experti na výchovu upozorňují, že zážitky jako například výlety a společné aktivity přinášejí delší a skutečnější radost než materiální dárky. Například profesor Thomas Gilovich zjistil, že lidé více oceňují investice do zážitků než do věcí. Radost z nich obvykle trvá déle.
Zatímco hračky často skončí zapomenuté, schované v šuplících nebo úplně odložené či ztracené. Vzpomínky na společně prožitý čas mohou vydržet roky. Dětem pak nejde o přírůstek do sbírky, ale o pocit jistoty, lásky a propojení s rodinou.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Milan_Jovic
Teorie obdarovávání
Nákup dárků je často špatným způsobem, jak využít finanční prostředky. Obvykle totiž nevíme, co obdarovaný skutečně ocení, takže dárky mohou být promarněným výdajem.
Princip „méně znamená více“ navíc získává i ekonomický a environmentální rozměr. Méně dárků znamená také méně odpadu, méně plýtvání, méně zbytečných věcí, které skončí v regálech nebo skříních.
Je proto ideální dětem kupovat to, o co si samy řeknou, nebo se zaměřit na zážitkové dary. Nikdy nekupujte nadmíru darů, u kterých si nejste jisti jejich využitím.

Zdroj obrázku: iStockphoto, NataliaDeriabina
Jak poznat, že je toho na dítě moc?
Když děti dostanou najednou hromadu dárků, nemusí umět rozpoznat, co je pro ně důležité. Podle portálu pro rodiče, kde své zkušenosti reportují i experti, často následuje nervozita jako reakce při otevření dárků, pak rychlý přechod k jiné věci, a nakonec frustrace, že žádná hračka vlastně není dokonalá.
Je to signál, že je dítě přetížené. Jeho pozornost je roztříštěná, nejde o radost z každého dárku, ale o hon za nějakým dalším. A to je přesně opačný efekt, než si dárce přál.

Zdroj obrázku: iStockphoto, RichVintage
Méně dárků, ale se smyslem
Místo hromady dárků doporučují experti dát dítěti několik pečlivě vybraných, smysluplných věcí. V lepším případě pak je možností darovat zážitky a společné chvíle. To často ale platí až u starších dětí, protože ty mladší potřebují mít pocit, že dostaly něco hmotného.
Existuje takzvané pravidlo čtyř darů: Dejte dítěti něco, co chce, něco, co potřebuje, něco na oblečení a něco ke čtení. Tím ho obdarujete větším množstvím darů v rovnováze, ale nezahltíte ho zbytečnostmi.

Zdroj obrázku: iStockphoto, StefaNikolic
Globální pohled na věc
Ve světě, zejména v bohatších zemích, děti vyrůstají obklopené reklamou. Obrovské množství reklam jim denně ukazuje, že mít spoustu věcí znamená úspěch, štěstí, přijetí. Podle profesora marketingu Marsha Richinse je toto rizikové, protože děti, které vnímají majetek jako měřítko hodnoty, mají často nižší sebevědomí a jsou náchylnější k materialismu.
Navíc v dnešní společnosti s vysokou kupní silou snadno dochází k nadměrné konzumaci. Hromada hraček, elektroniky a oblečení je často něčím, co děti jednoduše nevyužijí. Proto je důležité přehodnotit, co naše dávání znamená a co skutečně dává štěstí.

Zdroj obrázku: iStockphoto, FamVeld
Zdroje článku: giftexperts.com, giftexperts.com, www.mother.ly, www.webmd.com, www.adoptionmatters.org, www.psychologytoday.com, www.independent.co.uk, www.mother.ly, www.storicko.cz