Většina začínajících pěstitelů zachází s mangoldem jako se salátem: uřízne celou růžici, odnese ji do kuchyně a záhon je prázdný. Přitom mangold patří mezi takzvané plodiny s opakovanou sklizní. Nové listy mu vyrůstají ze středového pupenu při zemi, a pokud ho nepoškodíte, rostlina zakládá list za listem celé měsíce. Z jednoho sazeného semínka tak můžete mít deset, patnáct i víc sklizní za sezonu.
Jak přesně řezat, aby mangold obrůstal Klíčové pravidlo je jednoduché: berete jen vnější, plně rozvinuté listy a střed růžice necháváte netknutý. Podle Illinois Extension je ideální velikost listu ke sklizni 20–30 cm a řez by měl vést zhruba 3–4 cm nad zemí. Důležité je nepoškodit terminální pupen, ten malý, těsně svinutý střed, ze kterého se tlačí nové listy.
Praktické pravidlo, které stojí za zapamatování: při jedné sklizni neberte víc než zhruba třetinu listové plochy rostliny. Když odeberete příliš mnoho najednou, rostlina ztrácí fotosyntetickou kapacitu a obrůstání se výrazně zpomalí. Tři až čtyři vnější listy z dobře rostoucí rostliny, to je bezpečná dávka, po které mangold během pár dnů začne tlačit nové listy ze středu.
A co starší, přerostlá rostlina, které jste se pár týdnů nevěnovali? I tu lze zachránit. Seřízněte všechny listy asi 5 cm nad korunou a nechte ji znovu obrůst. Není to tak spolehlivé jako průběžný odběr, ale u dobře zakořeněného mangoldu to podle zkušeností pěstitelů funguje.
Kdy v Česku poprvé sklízet Načasování první sklizně závisí na termínu výsevu a typu listů, které chcete. Při přímém výsevu od konce dubna do poloviny května, což je v českých podmínkách běžný termín, počítejte s vegetační dobou kolem 55–65 dnů do plně rozvinutých listů. První větší sklizeň tak vychází přibližně na druhou polovinu června až začátek července.
Kdo nechce čekat, může začít dřív. Podle údajů českého šlechtitele SEMO jsou baby listy k dispozici už asi 25 dnů po výsevu, tedy na přelomu května a června. Ty jsou ideální do salátů, kde nahradí špenát, který v tu dobu už často vybíhá do květu.
A právě tady je zásadní rozdíl oproti špenátu. Špenát reaguje na dlouhý den a teplo tvorbou květního stvolu, po které kvalita listů rychle klesá. Mangold jako dvouletka v prvním roce běžně nevybíhá. V letním horku sice zpomalí růst, ale jakmile přijdou chladnější noci na přelomu léta a podzimu, znovu zrychlí. Kdo chce mít listovou zeleninu od června do října, mangold je spolehlivější volba.
Zdroj fotografie: Foto: flora. Cyclam / Creative Commons / CC BY-NC-SA Voda rozhoduje víc než řez Správný způsob sklizně je polovina úspěchu. Ta druhá je zálivka. Mangold sice přežije sušší epizodu (kořenový systém sahá poměrně hluboko), ale bez pravidelné vláhy přestane tvořit nové listy. Stávající listy se nezvětšují, tuhnou a uprostřed letní sezony mohou být i hořčejší.
Pravidelný řez tedy funguje jen ve spojení s aspoň základní zálivkou. Nemusí to být denní kropení; hlubší zálivka dvakrát týdně v suchém období stačí. Mangold zvládá slunce i polostín, takže na záhonu s odpoledním stínem bude potřeba vody o něco menší. Ale úplně bez ní se z průběžné sklizně stane spíš průběžné zklamání.
Co se sklizní: skladování a zmrazení Mangold je nejlepší čerstvý, a to doslova. Sklízejte ráno nebo v chladnější části dne, kdy jsou listy plné vody a napjaté. V lednici v sáčku vydrží 2–3 dny, pak vadnou a ztrácejí texturu. Proto dává větší smysl brát z rostliny jen tolik, kolik spotřebujete, než sklízet do zásoby.
Když ale přece jen máte víc, než sníte, zmrazení je jednoduchý způsob, jak úrodu zachránit:
Vyberte mladé, křehké listy bez poškození. Důkladně je omyjte a odstraňte zdřevnatělé části řapíků. Blanšírujte 2 minuty ve vroucí vodě. Okamžitě zchlaďte v ledové vodě. Nechte okapat, zabalte do sáčků a zamrazte. Tento postup doporučuje National Center for Home Food Preservation pro veškerou listovou zeleninu včetně špenátu a mangoldu. Zmrazené listy se hodí do polévek, omáček a zapékaných jídel, na salát už ne.
Zdroj: Chalupáři-Zahrádkáři
Autor: Zdeňka Pavelková