3 min

Dějiny nejslavnější věže světa, proklínané i uctívané Eiffelovky

Sdílet

Dennívýzva

31. března 1889 byl pro Francii, a hlavně pro Paříž významným dnem. Otevřela se veřejnosti Eiffelova věž, stavba, z které se lidem i dnes tají dech a každý návštěvník francouzského hlavního města ji musí vidět na vlastní oči. Šlo o zkušební provoz, slavnostní otevření bylo 6. května.

Zdroj: Razvan lonut Dragomiresco / Shutterstock

Jak vznikal symbol města

Celá impozantní dominanta města byla hotová za 26 měsíců. Celá konstrukce stavby, která je zřejmě nejvíce napodobovanou stavbou a po celém světě jsou v různých turistických destinacích její menší kopie, je mimořádně povedeným dílem o výšce 312 metrů, které se v průběhu času díky umístění televizní antény změnily na 324 metrů. Až do roku 1931, kdy byl dokončen Empire State Building, šlo také o nejvyšší budovu na světě.

Autor této originální stavby, Gustav Eiffel, byl francouzský inženýr, který se zaměřoval hlavně na stavby kovových mostů, byl jedním ze stovky uchazečů, kteří se do soutěže o reprezentativní objekt pro Expo přihlásili. Eiffel se také spolupodílel na výrobě skeletu pro Sochu svobody.

Zdroj: Autor: INTERPIXELS / Shutterstock

Francouzi se za stavbu styděli

Jeho návrh na věž z kovu, která je dvakrát tak vysoká jako dóm sv. Petra v Římě, vzbudil velký rozruch. Už od počátku měl návrh mnoho odpůrců, kteří prohlašovali, že to bude nejošklivější stavba na světě. V roce 1909 nespokojenost obyvatel s touto stavbou vyústila k organizování protestů a sepisování peticí na odstranění stavby.

Jenže v té době už se na stavbu jezdilo dívat mnoho turistů, kteří do města přiváželi peníze z celého světa. A to nebylo pro správu města zanedbatelné. Poté, co byla na vrchol věže umístěna televizní anténa, si tento ocelový obr, který předběhl vzhledem svou dobu, získal konečně od Pařížanů milost.

Shovívavost s „kovovým monstrem se vyplatila“

Dnes už tato pařížská atrakce počítá návštěvníky na stovky milionů a nikdo už se nebojí na věž vstoupit, i když první roky odpůrci stavby považovali návštěvu věže za nebezpečnou.

V roce 1909 nespokojenost obyvatel s touto stavbou vyústila k organizování protestů a sepisování peticí na odstranění stavby.

Zajímavá je i skutečnost, že při celé stavbě, kterou provádělo na 300 dělníků, zemřel pouze jediný člověk při instalaci výtahu. A šlo o velice rizikové pracovní prostředí. Dělníci museli spojit přes 18 tisíc kusů železných součástí a spotřebovali k tomu 2,5 milionů šroubů (ty byly později nahrazeny nýty). Jako základ byly použity sloupy, které se nahoře spojují. Na nich jsou 3 plošiny, které tvoří základ pro vyhlídku pro turisty. Půlkruhové oblouky u paty věže jsou jen dekorací a nemají na konstrukci žádný vliv. Nahoru jezdí lanovky a výtahy. Sportovně založení turisté mohli vrchol zdolat po schodech (mimochodem, zkusil to Hitler a nezvládl to). Dnes už se dá po schodech dojít jen do 2. patra. Při optimální viditelnosti je vidět až na vzdálenost 67 km.

Jak to funguje uvnitř

Do prvního patra ve výšce 57 m nad zemí, vede 360 schodů a návštěvníkům je k dispozici plocha 4200 m2, které pojmou najednou do restaurace, kina, kavárny, na vyhlídku, do bufetu, na poštu, do směnárny atd., až 3 tisíce lidí najednou. Pro větší atraktivitu zde byla u příležitosti 125. výročí vybudovaná skleněná podlaha. vedou sem 3 výtahy.

115 m nad zemí a dalších 359 schodů nabízí druhé patro o rozloze 1650 m2, které muže přivítat 1600 lidí. Je zde známá restaurace Le Jules Verne. O pohoštění se stará 30 kuchařů. I sem vedou výtahy.

Třetí patro ve výšce 275 metrů je dostupné pouze výtahem, kvůli bezpečnosti a sebevrahům. Nabízí skromnější prostor o rozloze 350 m2 a nosnost už nedovolí více než 400 lidí. Nachází se zde meteorologická stanice.

Zajímavosti:

3. června 1902: Do vrchol Eiffelovky udeřil blesk
V horkých letních dnech je výška věže o několik centimetrů vyšší, kvůli roztažení kovu
Jedna z menších napodobenin věže stojí na Petříně

Zdroj:
https://www.focus.it/cultura/storia/inaugurazione-della-torre-eiffel-il-simbolo-di-parigi-compie-126-anni
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eiffelova_v%C4%9B%C5%BE

Dějiny nejslavnější věže světa, proklínané i uctívané Eiffelovky

„Strašně ho to bolelo." Lemieux se oběsil ve skladu, důvodem měla být křivda i rodina

Když kat otočil šroubem, nebylo návratu. Hruška utrpení ničila těla, přiznali se i nevinní

Král Jindřich VIII. koncem života zapáchal a bez jeřábu se nedostal ani na koně. Lékaři se ho štítili

Neuvěříte vlastním očím: Tyto hvězdy zašly s plastikami nejdál! Některé jsou dnes k nepoznání!

Příběh Davida Reimera měl potvrdit vědeckou teorii, místo toho skončil sebevraždou. Když se identita stane experimentem