V jedné zoologické zahradě přišla na svět mládě luskouna, savce který dnes patří k těm úplně nejohroženějším. Ve volné přírodě ho lidé skoro nepotkají, hlavně kvůli nelegálnímu obchodu. Každý odchov v lidské péči tak má obrovský význam, i když se to na první pohled nemusí zdát.
Samotné narození je spíš výjimečná věc než běžná událost. Luskoun je noční tvor živící se hmyzem, jeho tělo kryjí tvrdé šupiny. Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody jde o jednoho z nejvíce pašovaných savců vůbec. O jeho maso i šupiny je velký zájem na černém trhu, což se dost podepsalo na počtech v Africe i Asii.
Čtěte také: Největší podvod na „čerstvém“ lososu. Pokud má maso tuto barvu, bylo uměle dobarveno a zmrazeno už před rokem
Chovat luskouny není jednoduché, spíš naopak. Potřebují specifickou potravu, hlavně mravence a termity, a špatně snášejí stres. Někdy stačí málo a zvíře reaguje citlivěji než by člověk čekal. I proto se každý úspěšný porod bere jako důležitý krok pro ochranu druhu.
Proč je luskoun vzácnější než tygr Zatímco tygři se díky ochranářským programům pomalu vracejí do některých oblastí, luskouni takové štěstí nemají. Data WWF ukazují, že jejich počty šly v posledních desetiletích rychle dolů. Mluví se dokonce o statisících ulovených jedinců ročně, což je dost alarmující.
Čtěte také: Vzácnější než tygr: V zoo se narodilo mládě, které v přírodě už téměř nepotkáte
Zdroj: Pexels.com Za většinou problémů stojí nelegální obchod. Luskouni končí hlavně v Asii, kde se jejich šupiny používají v tradiční medicíně, i když pro to nejsou žádné vědecké důkazy. Maso je pak považováno za luxusní záležitost, což situaci ještě zhoršuje.
Zoologická zahrada, kde se mládě narodilo, je součástí mezinárodního chovného programu. Ten má za cíl vytvořit stabilní populaci v lidské péči a zároveň sbírat data, která by mohla pomoct i ve volné přírodě. Sleduje se třeba vývoj mláděte, jeho chování nebo reakce na prostředí.
Luskoun má několik zvláštních vlastností. Když se cítí ohrožený, stočí se do pevné koule a tím si chrání měkké části těla. Jeho šupiny tvoří keratin, tedy stejná látka jako lidské nehty. Jenže proti lidem tenhle obranný mechanismus moc nefunguje, což je problém.
Čtěte také: Češi hromadně vyhazují klasické digestoře. Nahrazují je tímto řešením, které nestojí skoro nic a pohlcuje pachy 5x lépe
Naděje pro ohrožený druh Úspěšný odchov ukazuje, že i hodně citlivé druhy lze zachránit, když se spojí věda a trpělivost. Chovatelé museli napodobit přirozené podmínky, včetně teploty i vlhkosti a složení potravy. Není to úplně jednoduché a někdy to trvá dlouho než se vše nastaví správně.
Zdroj: Pexels.com Důležitou roli hraje i osvěta. Zoologické zahrady dnes nejsou jen místa kde se lidé chodí dívat na zvířata, ale taky centra ochrany přírody. Návštěvníci se tu dozví, proč je důležité omezit poptávku po produktech z ohrožených druhů, i když to možná na první pohled nevypadá jako velký problém.
Nově narozené mládě zatím zůstává v zázemí. Starají se o něj specialisté a první týdny jsou opravdu klíčové, protože úmrtnost mláďat bývá vysoká. Pokud se podaří tohle období zvládnout, šance na přežití se výrazně zvyšuje.
Příběh luskouna připomíná, jak rychle může člověk dostat živočišný druh na pokraj vyhubení. Zároveň ale naznačuje, že cílená ochrana a spolupráce mezi státy může situaci změnit. Každé narozené mládě tak není jen hezká zpráva, ale i malý krok k tomu aby tenhle zvláštní tvor z planety úplně nezmizel.
Zdroje: wwf.org, iucnredlist.org, nationalgeographic.com, smithsonianmag.com