Na začátku tisíciletí publikoval americký psycholog Gordon Gallup se svými kolegy studii, která vyvolala pozornost nejen mezi vědci, ale i v médiích. Zabývala se totiž otázkou, která zní spíš jako provokace než seriózní výzkum. Může mít sperma nějaký vliv na psychiku ženy, konkrétně na depresi? Výzkum, publikovaný v roce 2002 v odborném časopise Archives of Sexual Behavior, se zaměřil na skupinu vysokoškolaček, které byly sexuálně aktivní. Vědci je požádali, aby anonymně odpověděly na otázky týkající se jejich sexuálního života, včetně toho, jak často mají pohlavní styk a zda používají kondom. Současně účastnice vyplnily standardizovaný psychologický dotazník, který se běžně používá k hodnocení příznaků deprese.
Výsledky ukázaly zajímavý vzorec. Ženy, které uvedly, že mají pohlavní styk bez použití kondomu, měly v průměru nižší skóre deprese než ty, které kondomy používaly pravidelně. Jinými slovy, v této skupině se zdálo, že ženy, které přicházely do přímého kontaktu se spermatem, vykazovaly méně depresivních příznaků. Ještě zajímavější bylo další zjištění. U žen, které kondomy používaly, se depresivní příznaky zvyšovaly s tím, čím více času uplynulo od jejich posledního nechráněného styku. Tento trend vědce přivedl k hypotéze, že sperma může obsahovat látky, které po vstřebání do těla nějakým způsobem ovlivňují psychiku.
A nejde o úplně nesmyslnou představu. Sperma totiž není jen nositelem spermií. Obsahuje také řadu chemických látek, včetně hormonů, prostaglandinů a dalších biologicky aktivních sloučenin. Některé z nich mohou procházet přes sliznici do krevního oběhu. Teoreticky by tedy mohly mít vliv i na mozek a náladu. Je ale důležité zdůraznit, co tato studie skutečně ukázala, a co ne. Výzkum prokázal pouze statistickou souvislost, nikoli příčinu. Jinými slovy, nelze z něj vyvodit, že sperma skutečně působí jako antidepresivum. Je možné, že za rozdíly stojí úplně jiné faktory.
Například ženy, které mají sex bez kondomu, mohou být častěji v dlouhodobém a stabilním vztahu. Takový vztah sám o sobě může přispívat k lepší psychické pohodě, pocitu bezpečí a nižší míře deprese. Naopak časté používání kondomu může být častější u kratších nebo méně stabilních vztahů, kde může být psychická situace odlišná. Studie také neprováděla žádný experiment v pravém slova smyslu. Vědci nic neovlivňovali, pouze analyzovali odpovědi účastnic. To znamená, že výsledek mohl být ovlivněn celou řadou dalších proměnných, které nebyly plně kontrolovány. Přesto má výzkum svůj význam. Ukazuje, jak složité a překvapivé mohou být souvislosti mezi tělem a psychikou. Také připomíná, že lidská sexualita není jen otázkou reprodukce nebo potěšení, ale může mít i jemnější biologické a psychologické souvislosti.
Od publikování studie uplynulo více než dvacet let a téma zůstává spíše na okraji vědeckého zájmu. Neexistuje žádný důkaz, že by sperma mohlo nebo mělo být používáno jako prostředek léčby deprese. Moderní medicína se při léčbě deprese opírá o psychoterapii, léky a další ověřené postupy. Studie však zůstává zajímavou připomínkou toho, že i zdánlivě neobvyklé otázky mohou otevřít nové směry přemýšlení o lidském těle a psychice. A že věda někdy přináší odpovědi, které jsou minimálně stejně zajímavé jako samotné otázky.
Také je třeba připomenout, že nechráněný styk je dobré provozovat jen tehdy, pokud víte, že váš partner nemůže mít žádnou sexuálně přenosnou chorobu. Protože nechráněným pohlavním stykem můžete velice vážně ohrozit svoje zdraví nebo může dojít k nechtěnému otěhotnění. Na to milé dámy a pánové nezapomínejte a chraňte se.
Zdroje: PubMed, News Scientist, Allo Health, Springer
Související články