3 min

Valdštejn a Valdštejnská zahrada

Sdílet

Dennívýzva

Šlechtic, vojevůdce, který se chtěl stát českým králem. Stal se velitelem pěšího pluku moravských stavů. Prozíravě vsadil na Habsburky a záhy přešel do císařského tábora - s částí vojáků a se stavovskou pokladnou - utekl z Olomouce do Vídně.

Zdroj: i60.cz

Albrecht z Valdštejna. Ilustrace: Neznámý autor, Wikimedia, Volné dílo

Valdštejn a Valdštejnská zahrada

1. 5. 2026

Albrecht z Valdštejna. Ve službách císaře se stal generalissimem jeho armád. Podílel se na konfiskacích po Bílé hoře, kdy získal majetky tehdy nejbohatšího českého rodu Smiřických. Stal se druhým mužem ve státě hned po císaři. Nechal si postavit luxusní palác na Malé Straně, který měl konkurovat Pražskému hradu.

Svatba a bohatství

Byl dvakrát ženat. Oba sňatky byly chladným kalkulem.

Poprvé se Valdštejn ženil šestadvacetiletý, postonávající Lukrécie do pěti let zemře na tuberkulózu. V nenápadné vdově Lukrécii Nekšovny z Landeku vyženil chudý šlechtic jmění – stal se majitelem velmi slušného panství s takřka devíti stovkami poddaných.

Vysoká hodnost

Druhým sňatkem r. 1623 si devětatřicetiletý Valdštejn bral vliv a moc. Tento sňatek mu doporučil sám císař Ferdinand II., Valdštejnův věčný dlužník a Valdštejn od panovníka dostal titul vévody a frýdlantské panství v léno. Byl druhým mužem ve státě hned po císaři.

Isabela Kateřina vévodkyně z Frýdlantu, rozená z Harrachu, druhá manželka Valdštejnova, byla sestrou českého arcibiskupa Arnošta hr. Harracha. O 17 let mladší Isabela přežila svého chotě o dvacet let.

Velkolepý palác

Z peněz získaných machinacemi během pobělohorských konfiskací vybudoval si Valdštejn v Praze luxusní palác, pyšné sídlo, jež mělo konkurovat Hradu. Za babku koupil 23 domků, 3 zahrady, cihelnu a další parcely. Během sedmi let vznikl palác, velkolepá zahradní lodžie (salla terrena), jízdárna, stáje pro 300 koní, jeskyně s umělými krápníky, na konci zahrady dokonce i rybník s ostrovem.

Ve svém paláci v Rytířském sále se nechal vyobrazit jako římský bůh války Mars na triumfálním voze. V kapli sv. Václava v severovýchodním nároží paláce je Albrecht z Valdštejna zpodobněný jako v. Václav.

Horoskop

Ctižádostivý a mocí posedlý nenechával nic náhodě. Nechal si udělat horoskop od věhlasného astronoma Jana Keplera. Tento astronom, který pobýval do r. 1612 v Karlově ulici, kde objevil první dva zákony o pohybu planet, přišel do Prahy na pozvání císaře Rudolfa II. a na jeho dvoře našel hotový ráj. Po smrti císaře Rudolfa II. Kepler z Prahy odchází.

Je to dodnes záhada, ale Valdštejnův osud se odvíjel v nápadné shodě s horoskopy, které si dal vévoda Valdštejn vypočítat. Poprvé se Valdštejn na Keplera obrátil inkognito r. 1608. Bylo mu tehdy 25 let, chystal se oženit. Astronom pouze podle data narození vyvodil mimo jiné tento závěr: Za vyhlídky na vlastní vzestup bude ochoten upsat duši třeba ďáblu, svatba s bohatou vdovou, bohatství, vysoká hodnost. Takřka vše se splnilo.

R. 1624, kdy byl už frýdlantským vévodou, nechal Keplera vyhledat znovu. V tomto horoskopu Kepler předpoví vévodovi pro r. 1634 „krajně nepříznivé události“. Kepler vévodu varuje. Tento rok je pak Valdštejn v Chebu zavražděn.

Valdštejnský palác je první světskou stavbou raného baroka. Je sídlem Senátu ČR a je zdarma přístupný o víkendech. Valdštejnská jízdárna sloužila k výuce jízdy na koni v zimě a za nepříznivého počasí. V 50. letech 20. století byla přestavěna Pavlem Janákem na výstavní síň.

V jižním koutě zahrady je umělá skála neboli krápníková stěna. Byla nazývána zahradou tajemnou nebo též giardino secreto. Zde se prolínají prvky umělé a živé přírody.

Zde nalezneme různé příšerky, groteskní podoby obličejů, které jsou zde zobrazeny a vykukují z různých zákoutí či z tajných chodeb, které jsou pouze naznačeny. Ve spodní části vylézají ze skrýší a z průchodů žáby či hadi. Umělá krápníková jeskyně, ptačí voliéry a vysoké krápníkové stěny jakoby připomínaly dobu císaře, kde ještě doznívá magická Praha Rudolfa II.

Kašna s Venušinou fontánou je vrcholným dílem z rudolfínské doby.

Zahradní sochy od Adriaena de Vriese jsou repliky originálů odnesených švédskými vojáky v r. 1648 jako součást válečné kořisti.

Triumf Ctnosti nad Neřestí

Zdroje:
Petr Hora-Hořejš: Toulky českou minulostí - 4
Bohumil Wurm: Rudof II. a jeho doba
průvodcovské poznámky

Autor: Michaela Přibová

Fotogalerie

Reklama

Další články z i60.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů i60.cz

Články z i60.cz se věnují tématům, která zajímají generaci 60+ – a to s respektem, optimismem a bez zbytečných klišé. Obsah zahrnuje životní styl, zdraví, vztahy, kulturu, cestování, osobní příběhy i praktické rady, které pomáhají prožít zralý věk naplno a s chutí. Texty oslovují čtenáře, kteří...

Valdštejn a Valdštejnská zahrada

Armáda bojlerů. Česko má v rezervě druhý Temelín, ale zatím ho neumí zapojit, říká šéf energetiků

Tereza Kerndlová šla před velkým koncertem na operaci víček: Už jsem skoro neviděla, přiznala

Leoš Mareš se rozplakal při vzpomínce na syny: "Udělal bych cokoliv, abych se mohl vrátit"

Na co při tom myslí? Ženy odhalily pravdu, kterou si často nechávají pro sebe

Novorozenec s mateřským znaménkem na čele zastavil celý porodní sál. Porodní sestra zkoprněla a věděla proč