2 min

Rok 2026 v Krkonoších připomene legendárního lesníka a kronikáře hor

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Správa Krkonošského národního parku má jasno. Tento rok bude patřit Theodoru Lokvencovi, lesníkovi, vědci a legendárnímu znalci historie Krkonoš. Připomene si tak sto let od narození muže, který dokázal propojit les, vědu i příběhy hor v jedinečný celek.

krnap

Zdroj: Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí

Správa Krkonošského národního parku si i letos vybrala silné téma, které bude připomínat po celý rok. Po výročí založení KRNAP, hraběti Harrachovi nebo botanikovi Františku Schustlerovi přichází na řadu další výrazná osobnost spojená s horami. Rok 2026 bude patřit Theodoru Lokvencovi. Tedy muži, bez kterého by dnešní pohled na krkonošské lesy i jejich historii vypadal úplně jinak.

Theodor Lokvenc (1926–2013) by letos oslavil sto let. Narodil se 27. října 1926 v Náchodě, vyrůstal v Malých Svatoňovicích a celý svůj profesní i osobní život zasvětil horám, lesům a jejich poznání. Krkonoše pro něj nebyly jen místem práce, ale celoživotní vášní.

„V jeho osobě se zase tematicky vrátíme k lesu a lesníkům,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. „A také k historickému bádání. Protože za vrstevnatou osobností tohoto roku není jen příběh lesnického výzkumu, ale také první česká ucelená publikace o krkonošské historii,“ upřesnil.

Lokvenc byl lesník tělem i duší, vědec a dlouholetý pracovník Výzkumné stanice pro pěstování lesů v Opočně, která dnes spadá pod Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Jeho hlavním tématem byla obnova krkonošských lesů, především v extrémních podmínkách alpínské oblasti nad horní hranicí lesa. Nešlo ale o akademické teorie do šuplíku. Jeho výzkum měl vždy praktický dopad a ovlivnil lesnickou praxi nejen v Krkonoších.

Vedle stromů a lesa ho ale fascinovala i historie hor a lidí, kteří v nich žili. Patřil k největším znalcům dějin Krkonoš a Podkrkonoší. Své poznatky shrnul v řadě článků a knih. Mezi ty nejznámější patří Krkonošské hřebeny a především dnes už legendární Toulky krkonošskou minulostí, které jsou dodnes povinnou četbou pro každého milovníka hor.

I letos Správa KRNAP připravila k výročnímu roku speciální emblém, který bude provázet její komunikaci. Připomínka Theodora Lokvence tak nebude jen formální. Půjde o další návrat ke kořenům Krkonoš, jejich lesům, příběhům a lidem, kteří jim zasvětili celý život.

Reklama

Další články z Hradecká Drbna

Mileta se blíží do finále. Otevřou se poslední podchody i zastávky MHD

Konec pátrání, lupiče z pošty v Kratonohách dopadla zásahovka

Maskovaný muž, který letos přepadl pošty v Kratonohách na Hradecku a v Košťálově na Semilsku, je dopaden....

O víkendu můžete v Hradci do pop-art baru s výhledem, na jazz i horor

Sklenka vína, jazz u řeky, film pod hvězdami nebo pohodové odpoledne v parku. První srpnový víkend nabídne...

Dívku po útěku z tábora v noci hledal vrtulník i drony. Je v pořádku

Policisté, hasiči i vrtulník pátrali v noci na dnešek po třináctileté dívce, která utekla z letního tábora...

Vedra udeří naplno. Nemocnice varuje, město zalévá zeleň

Teploty dnes vyšplhají ke čtyřicítce a horko potrápí nejen lidi, ale i městskou zeleň. Zatímco lékaři...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hradecká Drbna

Články z Hradecké Drbny přinášejí aktuální informace z Hradce Králové a celého Královéhradeckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují každodenní život obyvatel – od dopravy, školství a komunální politiky až po kulturní akce, sport, kriminalitu či zásahy složek integrovaného...

Rok 2026 v Krkonoších připomene legendárního lesníka a kronikáře hor

Stačila jedna „plavecká finta“. Jak šokované Španělsko odráží rekordní nápor migrantů

Při natáčení lechtivých scén ve filmu herci používají hromadu podivných pomůcek. Pro muže ponožka, pro ženy swim shapers

„Éra státních neziskovek končí.“ Macinka předělává výkladní skříň Česka v zahraničí

Středověká svatební noc nebyla soukromou záležitostí. Když ženich selhal, museli zasahovat i přihlížející

Za tohle lidé kdysi dostávali zaplaceno: nejpodivnější práce historie