3 min

Restaurátor odhalil při obnově sochy v Kuksu skryté tajemství

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Téměř osm metrů vysoká socha Velkého křesťanského bojovníka v bylinkové zahradě hospitálu Kuks na Trutnovsku je obestavěná lešením. Restaurátor Michal Polák na její obnově…

Socha_velkého_Křesťanského_bojovníka_v_zahradě_špitálu_v_Kuksu_(Q66220712)_01

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Téměř osm metrů vysoká socha Velkého křesťanského bojovníka v bylinkové zahradě hospitálu Kuks na Trutnovsku je obestavěná lešením. Restaurátor Michal Polák na její obnově pracuje dva měsíce. Práci na monumentální pískovcové soše připodobňuje k listování učebnicí dějin umění. Za jedno z největších překvapení označil objev písmene M před nápisem MILES CHRISTIANVS (Křesťanský bojovník) u paty sochy. Písmeno je přepůlené a bylo zakryté tmelem, řekl ČTK Polák. Práce by měly být hotové na začátku letních prázdnin. "Při restaurování se před nápisem MILES CHRISTIANVS objevilo písmeno M. Co to znamená, nevíme. Je několik teorií, například, že při zhotovení písmena M došlo k defektu v kameni a pak text posunuli. Objevené písmeno je přepůlené a bylo zakryté," řekl Polák, který se restaurátorství věnuje 25 let. Podle něj není ani jisté, jestli je nápis vytesaný do kamene původní. "Mohl vzniknout později. Na menší verzi sochy křesťanského bojovníka, která je také v areálu, nápis vůbec není," řekl Polák. Vytesanému nápisu pravděpodobně předcházela kovová písmena vsazená do pískovce, po kterých v kameni zbyly malé otvory. Socha Velkého křesťanského bojovníka představující středověkého vojáka vznikla v roce 1732 a naposledy ji odborníci restaurovali v 60. letech minulého století. Pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. "Moje domněnka je, že Braun osobně pracoval na zpodobnění Krista na štítu sochy, protože zpracování je velmi na výši. Mohl si to nechat na samotný závěr prací, může to být jeho jakýsi podpis," řekl Polák. Socha byla původně součástí areálu Braunova betléma v nedalekém Novém lese na dohled obci Žireč. Podle Poláka musela socha působit velkolepě už kvůli tomu, že byla původně barevná. Zbytky polychromie jsou patrné doposud. "Třeba tato načervenalá barevnost, to jsou zbytky podkladové vrstvy," ukazuje na část sochy. "Barevnost sochy zřejmě odpovídala barokní ikonografii, mohly tam být tělové odstíny nebo brnění v odstínech šedi," řekl restaurátor. Co se tématu týče, jde podle něj o unikát. "Zpodobnění Křesťanského bojovníka se v dějinách sochařství vyskytuje pouze tady na Kuksu, nikde jinde na světě. Důvodem je samozřejmě zadavatel, kterým byl František Antonín Špork, mimo jiné vroucí křesťan. Měl spory s jezuity, svými sousedy. Původně byla socha umístěna v Novém lese a socha bojovníka byla natočena směrem k žirečským jezuitům, asi to byl pro ně vzkaz," řekl Polák. Barokní Braunova škola je podle něj specifická tím, jak pracuje se světlem, materiálem, jakým způsobem kámen otevírá světu. "Když restaurátor pracuje na takovém díle, tak mu to dává jedinečnou možnost si dílo prostudovat, přečíst a naučit se určitá specifika a finesy autora. Dalo by se říci, že tím, čím je pro svět v době renesance v sochařství Michelangelo, tím je v baroku pro střední Evropu Matyáš Bernard Braun," řekl restaurátor. Sochu se již podařilo odborně vyčistit od nečistot a mechů a lišejníků. V plánu je ještě výměna spon přes trhliny, tmelení spár nebo kontrola napojení pískovcové ruky do "těla" sochy. Na závěr odborníci vrátí do ruky sochy téměř dva metry dlouhý kovový meč, který je také v péči restaurátorů. "V kameni jsou trhliny. Některé části jsou ohrožené tím, že by se mohly v budoucnu oddělit. Restaurátoři v 60. letech kvůli tomu kámen spoutali bronzovými sponami. Budu je měnit za nerezové," řekl Polák. Restaurování sochy zapadá do dlouhodobého plánu památkářů v Kuksu obnovovat sochařská díla barokního sochaře Brauna, jehož stěžejním dílem v areálu jsou alegorické sochy Ctností a Neřestí. Jejich originály jsou v lapidáriu hospitálu. Barokní komplex v labském údolí v Kuksu začal stavět František Antonín Špork v roce 1692. Stavební činnost vyvrcholila kolem roku 1710. Z původního rozsáhlého lázeňského areálu se dochoval pouze špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a kryptou. Zámek a některé další budovy na levém břehu Labe vzaly za své při povodních a požáru. Zdroj: ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Restaurátor odhalil při obnově sochy v Kuksu skryté tajemství

Horší než nedostanek benzinu. Just z Moskvy o útocích na „ruský Amazon“

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní

Kitum: Jeskyně, kam chodí sloni pro sůl, ukrývá smrtelné nebezpečí. Věda dodnes nezná přesnou cestu nákazy

„Když jsem se na muže podívala, okouzlila jsem ho.“ Pawlowská překvapila sebevědomým přiznáním

Po boku má jediného muže, kterého potřebuje. Kateřina Kornová promluvila o synovi i lásce