3 min

Místo kočárku klec v okně: Šílená móda, kterou tehdy posvětili lékaři

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Klec v okně pro kojence a batolata pro zdraví dětí. Od patentu v USA po popularitu v Londýně a názory lékařů na otužování.

Klece v oknech pro děti

Zdroj: FOTO:Vizualizace redakce kroniQa prostř. GEMINI

Pohled na kojence v drátěné konstrukci, která visí z okna v pátém patře činžovního domu, by dnes okamžitě aktivoval linky tísňového volání i sociální pracovnice. Před sto lety však situace vypadala zcela opačně a podobný výjev nikoho nepohoršoval. Rodiče v Londýně či New Yorku naopak věřili, že tímto radikálním krokem pro své potomky dělají to nejlepší. Dětské klece představovaly symbol pokrokové výchovy a zoufalou snahu dopřát městským dětem zdraví i uprostřed betonové zástavby.

Doktor, který to všechno začal

Za tímto fenoménem nestál žádný sadistický vynálezce, nýbrž uznávaná lékařská kapacita. Doktor Luther Emmett Holt v roce 1894 publikoval knihu Péče a výživa dětí, která se stala biblí pro několik generací matek. Jeho teze byly jasné a nekompromisní. Čerstvý vzduch považoval za klíčový prvek pro obnovu a čištění krve. Podle jeho názoru byl pobyt na vzduchu pro růst a zdraví dítěte stejně nezbytný jako kvalitní strava.

Holt argumentoval tím, že pravidelné větrání zlepšuje chuť k jídlu, podporuje trávení a zajišťuje zdravou barvu ve tvářích. Lékařská obec té doby věřila v proces otužování jako v jedinou účinnou prevenci proti běžným nemocem. Vystavování dětí nízkým teplotám mělo posílit jejich imunitu a odolnost. Doktor dokonce doporučoval omývání hrudníku a zad studenou vodou, aby si tělo zvyklo na chlad. Rodiče si jeho rady vzali k srdci, ale ve stísněných městských bytech narazili na prostorový problém.

Patent na vzdušné vězení

Lékař sice radil umístit kočárek k otevřenému oknu, ale to mnoha rodinám nestačilo. Hledali efektivnější řešení. První komerční patent na přenosnou dětskou klec podala v roce 1922 Emma Read z Washingtonu. Ve své žádosti argumentovala tím, že výchova dětí v přeplněných městech přináší zdravotní rizika, která její vynález vyřeší. Navrhla drátěnou konstrukci se šikmou stříškou, která se zavěsí na vnější stranu budovy.

Klec měla poskytnout dítěti prostor nejen na spaní, ale i na hraní s hračkami, zatímco matka mohla uvnitř bytu vařit nebo uklízet. Emma Read však nebyla první, kdo s touto myšlenkou experimentoval. Již v roce 1906 si budoucí první dáma USA Eleanor Roosevelt zakoupila pletivo na drůbež a vytvořila provizorní klec pro svou dceru Annu. Zavěsila ji z okna svého newyorského domu, což vyvolalo zděšení sousedů, kteří jí vyhrožovali nahlášením úřadům pro týrání dětí.

Londýnská mánie a Chelsea Baby Club

Největší rozmach zaznamenaly tyto konstrukce ve 30. letech v Londýně. Britská metropole byla ideálním místem pro tento experiment. Obyvatelé žili ve vysokých budovách bez zahrad a balkony byly luxusem, který si mohl dovolit málokdo. Místní organizace Chelsea Baby Club dokonce distribuovala klece svým členům, aby zajistila, že i děti z bytů budou mít dostatek kyslíku.

Paradoxem zůstává, že Londýn v té době trpěl silným znečištěním ovzduší a smogem, takže zdravotní přínos takového větrání byl diskutabilní. Klece byly často velmi jednoduché. Tvořilo je jen pletivo a pevná podlaha vystlaná dekou. Některé modely neměly ani stříšku, takže na děti mohlo pršet, svítit ostré slunce nebo na ně mohli sedat holubi. Matky přesto věřily v ozdravný účinek chladu a děti do klecí často dávaly jen lehce oblečené.

Bezpečnost až na druhém místě

Existovaly i sofistikovanější verze. Například zařízení zvané Boggins’ Window Crib, popsané v knize Louise Fischera z roku 1920, mělo izolovanou střechu a rozměry necelý metr na šířku. Výrobci tvrdili, že je dokonale uzpůsobené pro městské byty a udrží dítě v chladu i během léta. Obavy o bezpečnost, pád konstrukce nebo prochladnutí dítěte byly v té době potlačeny slepou vírou v moderní metody výchovy.

Popularita klecí začala klesat až v druhé polovině 20. století. Změnil se pohled na bezpečnost dětí, vzrostl automobilový provoz a s ním i hluk a zplodiny v ulicích. To, co se dříve zdálo jako geniální řešení pro zdraví potomků, se najednou jevilo jako hazard se životem. Dnes podobné závěsné systémy vídáme na fasádách domů pouze jako výběhy pro kočky, kterým pobyt nad propastí evidentně nevadí tolik jako úřadům na ochranu dětí.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (rarehistoricalphotos, mentalfloss).

Reklama

Další články z kroniQa

Mimozemská loď, nebo tajná zbraň? Záhada z Tater nemá řešení

Strašlivý objev ve starém komíně. Rodina našla syna po sedmi letech

Případ zmizelého mladíka z coloradského městečka ukončil nečekaný objev ve staré opuštěné chatě. Okolnosti...

Sověti před 100 lety vymysleli vlak budoucnosti. Futuristický stroj měl jezdit 300 km/h, nakonec zmizel v archivech

Sověti chtěli ve třicátých letech postavit vlak na obřích koulích. Odvážný projekt rychlovlaku budoucnosti...

David Vetter se narodil bez imunity a celý život prožil v plastové bublině. Matka se jej poprvé dotkla až po jeho smrti

David Vetter se narodil s těžkou poruchou imunity a dětství strávil v plastovém izolátoru. Nadějný lékařský...

Dvojčata popisovala věci z minulosti, kterou nezažila. Po narození poznala hračky i místa svých zesnulých sester

Manželé z Anglie přišli při nehodě o dvě dcery. Narozená dvojčata nesla jejich fyzické znaky a detailně...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Místo kočárku klec v okně: Šílená móda, kterou tehdy posvětili lékaři

Plivou a močí nám do jídla, naříkají Rusové. Musel se vyjádřit i premiér

Pod slavnou mexickou pyramidou vede tajný tunel. Archeologové v něm hledali vstup do podsvětí, objevilo se něco zajímavějšího

Fotoaparát z roku 1954 přežil digitální revoluci. Analog se vrací ve světě dokonale hladkých fotek

KVÍZ: Žalud a kaštan pozná každý, ale co dřínku či moruši? Otestujte se, jak dobře znáte plody stromů

Kolik si v Česku vydělá opravář výtahů? Jeho měsíšní plat vám vůbec nebude dávat smysl