Linserka v dolním centru Liberce je hotová, veřejnosti se otevře v sobotu

Sdílet

Dříve se tam odlévaly kovy, později vyráběly motorky a auta. Nyní se z kdysi známého podniku Christiana Linsera, na kterém se ale za desetiletí podepsal zub času, stává díky rekonstrukci poslední zbylé části nové Kulturní a kreativní centrum Linserka. Stárnoucí secesní stavbu se město Liberec rozhodlo zachránit a za zhruba 43 milionů korun ji proměnilo v místo, které bude sloužit odborné i široké veřejnosti. Lidé mají možnost poprvé se do Linserky podívat už tuto sobotu, otevřena bude pro všechny zájemce od 10 do 20 hodin.

Zdroj: Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Dnešní "Linserka" je posledním zbytkem továrního areálu, založeného v roce 1858 Christianem Linserem na rohu Barvířské a Resslovy ulice. Má za sebou bohatou historii, v roce 1905 tu například vznikl první prototyp čtyřválcového automobilu na území Rakouska-Uherska. Následně tam začala i výroba prvních vozů RAF (Reichenberger Automobil Fabrik), která se později přesunula do Růžodolu. V roce 1926 získalo areál do svého majetku město, které zde zřídilo městské garáže, dílnu na opravu městských vozidel a na dvoře čerpací stanici, tedy vlastně předstupeň dnešních areálů městských technických služeb. Jeden z objektů byl s ohledem na dlouhodobou neúdržbu v roce 1978 demolován. Zbytek areálu pak využíval jako sklad a dílny liberecký Stavokombinát, přičemž další objekt zanikl v roce 1998.

Z areálu tak zůstala jediná budova, kterou se město rozhodlo zachránit. „Pro mě je to velká událost. V Liberci se po 30 letech podařilo obnovit budovu, která má průmyslové dědictví a průmyslovou krásu, do podoby, která jí svědčí. Nic se v té budově nezbouralo, nezničilo a je to doufejme první znak toho, že se mění myšlení zadavatelů, investorů, jak přistupovat k dědictví našich předků, v tomto případě průmyslovému,“ podotkl při pondělním slavnostním zakončení stavby náměstek primátora Liberce pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj).

Objekt nebyl v příliš dobrém stavu, přesto se ho podařilo obnovit za zhruba rok. „Byla to pro nás velká výzva, především proto, že jsme se snažili zachovat ty nádherné industriální prvky,“ podotkla náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová (ANO).

Liberec získal na proměnu Linserky finanční podporu z prostředků Evropské unie ve výši 31 milionů korun. Celkem rekonstrukce stála bezmála 43 milionů korun. „Věříme, že se centrum stane místem pro rozvoj a podporu mnoha různých kreativních oborů,“ říká náměstkyně s tím, že budovu ještě zbývá dovybavit. „Teď začíná žít. Nějaké vybavení už má, ale další chceme pořizovat podle skutečných potřeb,“ dodává Prachařová. Mezi nábytkem, který už v Linserce je, jsou například křesla a sedací lavice studentů a žáků Střední školy Kateřinky.

V třípodlažním objektu, propojeném tříramenným schodištěm a výtahem, vznikly v prvním a ve druhém patře prostory pro konání výstav, přednášek, workshopů a jiných tematicky zaměřených akcí. „Konkrétně je v prvním patře multifunkční sál na přednášky, workshopy či prezentace a v druhém studio. Nechtěli jsme to zatěžkat slovem galerie, plánujeme, že využití bude živější, takže tam nebudou jen výstavy, ale také například pop-up akce,“ vysvětluje ředitel příspěvkové organizace města Kulturní a kreativní centrum Linserka Janek Jiříček.

Přízemí objektu by pak mělo být místem setkávání veřejnosti. „Útulný prostor v přízemí jsme nazvali jako chill patro, kam může přijít každý, sednut si tam, dát si tam schůzku, pracovat třeba na počítači. Lidi si tu můžou uvařit kávu v kávovaru, který je tu k dispozici,“ říká náměstek Janďourek.

Den otevřených dveří po veřejnost v sobotu od 10 do 20 hodin

Harmonogram otevření

10.00 – Otevření budovy
10.30 – 11.00 – Přednáška: Představení historie budovy a širšího kontextu území (PhDr. Jan Mohr a Ing. arch. Ing. Jiří Janďourek)
13.00 – 13.30 – Přednáška: Představení historie budovy a širšího kontextu území (PhDr. Jan Mohr a Ing. arch. Ing. Jiří Janďourek)
15.00 – Slavnostní zahájení provozu, představení vizuálního stylu
Přednáška: Představení historie budovy a širšího kontextu území (PhDr. Jan Mohr a Ing. arch. Ing. Jiří Janďourek)
17.00 – Further Down – Ambientní elektronika a zvukové experimenty s analogovými syntezátory Davida Tichého – první akce projektu Patch (kontinuálního festivalu zaměřeného na hudbu strojů a algoritmů)
17.30 – DJ Ans / DJ Hauwi – chill-out
20.00 – Zakončení

Pro veřejnost se Linserka otevře v sobotu 20. prosince 2025 od 10 do 20 hodin. „Akce, koncipovaná jako volně přístupný den s doprovodným programem, symbolicky zahájí fungování Kulturního a kreativního centra Linserka. Centrum ve zrekonstruované budově spustí provoz v lednu 2026,“ říká mluvčí Liberce Jana Kodymová.

Linserka nabídne lidem možnost nahlédnout do citlivě zrekonstruovaných prostor a seznámit se s historií budovy i jejím budoucím zasazením do rozvojové vize Papírák 2030. „Samotné otevření je koncipováno jako otevřená akce pro širokou veřejnost. Návštěvníci mohou během dne volně přicházet a odcházet, projít si prostory nebo se zapojit do vybraných částí programu podle vlastního zájmu,“ podotýká Kodymová.

Otevření Linserky zároveň symbolicky zahajuje veřejné fungování tohoto prostoru jako nového centra pro setkávání, kulturu a kreativitu v Liberci. „Od ledna 2026 zde začne působit Kulturní a kreativní centrum Linserka, příspěvková organizace města, kde se zaměříme na vzdělávací a kulturní aktivity určené jak profesionálům z oblasti kulturních a kreativních odvětví, tak i široké veřejnosti,“ uvádí Michaela Raňanská, manažerka KKC Linserka. „Součástí provozu bude také pracovní zázemí a podpora podnikání v KKO, stejně jako možnost krátkodobých pronájmů pro související projekty – zájemci se na nás již mohou obracet.“

Příběh historie domu

Dnešní "Linserka" je posledním zbytkem továrního areálu, založeného v roce 1858 Christianem Linserem, který do Liberce přišel z Tyrolska. Firma sídlila v areálu v Resslově ulici. Základem byl dům čp. 271-III, postavený soukeníkem Gottfriedem Tannerem, který v roce 1845 získal pozdně klasicistní podobu. Součástí továrny byly ještě zaniklé objekty čp. 270-III a 269-III, které vznikly na místě starší továrny na sukno.

Areál představoval poměrně složitý komplex budov, rozkládajících se kolem nepravidelného dvora. Linser ho začal postupně doplňovat a rozšiřovat od 80. let 19. století, přičemž na návrzích jednotlivých budov se vedle „dvorního projektanta“ Adolfa Bürgera podílela firma Ferdinand & Gustav Miksch a stavitel Otto Miksch. Postupně docházelo k dalšímu zahušťování dvora dílenskými přístavbami a také k přestavbě stávajících objektů. Do vzniku Československa byl v podstatě stavební rozvoj celého komplexu ukončen a dále docházelo jen k dílčím úpravám.

Podnik se zprvu orientoval na zařízení pro textilní průmysl či pivovary, ale také pro hasičské sbory (stříkačky), což nepochybně souviselo také s Linserovým předsednictvím okresního hasičského sboru. Vedle toho se zároveň jakožto technický nadšenec začal Linser orientovat také na nastupující motorismus. Továrna tak již od roku 1902 vyráběla motocykly Zeus a na přelomu roku 1905 a 1906 vytvořila dokonce prototyp vlastního automobilu, prvního čtyřválce na území monarchie. Linser svůj vůz vystavoval také na Výstavě českých Němců, pořádané v Liberci roku 1906. Zde s největší pravděpodobností také zaujala dalšího průkopníka motorismu, Theodora Liebiega, jemuž resp. nově založené automobilce RAF, posléze Linser postoupil výrobu automobilů. Protože se výroba automobilky rozběhla až v roce 1908, první automobily RAF se vyráběly právě v areálu Linserovy slévárny. Následně již podnik sloužil „pouze“ k výrobě komponentů pro vozidla RAF, což byla jedna z Linserových podmínek prodeje. Tuto etapu dokumentuje také poslední stojící budova celého komplexu, pozdně secesní třípodlažní slévárna, postavená podle projektu Adolfa Bürgera.

V roce 1926 získalo areál do svého majetku město, které zde zřídilo městské garáže, dílnu na opravu městských vozidel a na dvoře čerpací stanici, tedy vlastně předstupeň dnešních areálů městských technických služeb. Dům čp. 269 byl s ohledem na dlouhodobou neúdržbu demolován v roce 1978. Zbytek areálu pak využíval jako sklad a dílny liberecký Stavokombinát, přičemž objekt čp. 270 zanikl v roce 1998.

Reklama

Další články z Liberecká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Liberecká Drbna

Liberec a okolí očima, které vidí zblízka. Liberecká Drbna přináší aktuální zprávy, příběhy i kauzy z regionu, který má svou specifickou energii – od hor přes města až po malé obce. Politika, doprava, kultura, bezpečnost i komunální dění – to vše je tu přehledně, svižně a bez zbytečných...

Linserka v dolním centru Liberce je hotová, veřejnosti se otevře v sobotu

„Je to banda h*jzlů.“ Trumpův muž se u Lukašenka tvrdě opřel do Evropy. Proč lil vodku na zem?

„A ono se to dá dobíjet?“ Majitelé některých plug-in hybridů ani nevybalili nabíjecí kabel

Místo v tašce z Lidlu přinesl jídlo v tašce z Billy. Papoušek si do rána vyškubal peří

Prošla si peklem: Slibovali jí nový začátek, ale skončila jako dětská otrokyně. Příběh, který odhaluje hrůzy lidské krutosti

Poznáte správné tvary slov, která lidé pletou celý život? Některé otázky vypadají snadno jen do chvíle, než přijde odpověď