3 min

Lovci záření naměřili radioaktivitu na nádražích i v centrech českých měst

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Aby vám zapípal dozimetr, nemusíte se nutně vydávat na místa, kde se těžil uran. Radioaktivitu lze naměřit i na vlakovém či autobusovém nádraží, na ulici v centru města a dokonce ji amatérští lovci záření zachytili také u slavného plzeňského andělíčka Ošahánka. Nejde však o nic nebezpečného. Radioaktivita je přirozenou součástí našeho prostředí a ve stopovém množství se nachází téměř všude, jak dokládá projekt Žhavá místa.

Lovci záření naměřili radioaktivitu na nádražích i v centrech českých měst

Zdroj: Karlovarská Drbna | Zprávy z Karlových Varů a kraje

Projekt Žhavá místa sdružuje partu nadšenců, kteří sledují přírodní i umělé zdroje záření po celém Česku. Své nálezy zapisují do online mapy, která dosud obsahuje přes čtyři tisíce měření. Vše přitom začalo během covidu, kdy nebylo pořádně co dělat. Radek Zemánek z Tachovska si proto splnil své dlouholeté přání a pořídil si dozimetr. Postupně si začal zapisovat místa a naměřené hodnoty, až z toho nakonec vznikla aplikace. Do projektu se posléze přidaly desítky dalších dobrovolníků. Jejich data jsou veřejně dostupná.

„Kam jít je jednoduché. Jde o místa, kde se těžil uran. Jsem z Tachovska a tam byly uranové průzkumy prakticky na každém kroku. Takže bylo nejjednodušší se podívat na tato místa. Nicméně postupem času člověk zjišťoval, že na to, aby našel něco radioaktivnějšího, nemusí lézt na staré uranové oblasti, ale stačí města, kde jsou žulové obklady a žulová dlažba. Tam se toho dá najít spousta,“ popisuje Radek Zemánek pro redakci Plzeňské Drbny.

Dozimetr se rozezní u hlavního nádraží i poblíž posedu

Xenolyt je úlomek jiné, starší horniny uzavřený uvnitř žuly. Právě v těchto příměsích se mohou koncentrovat radioaktivní prvky, například uran a thorium.

Jedno z míst, které by možná nikoho nenapadlo, je třeba plzeňské hlavní nádraží. „Měřili jsme tam zvýšené hladiny radiace, které jsou způsobené tím, že tam na stavbu byly použité žulové bloky. Byly vytěženy někde v lomu, kde byla uranová mineralizace. Není to žádná vzácná věc. Je to poměrně běžné. Třeba v Praze mám člověka, který tam vysloveně běhá a zapisuje všechny takzvané xenolyty. Zjistili jsme, že Praha je toho plná. Každý druhý chodník má v sobě něco ukrytého, a to samé je i v Plzni na nádraží. Není to nijak nebezpečné. Je to taková zajímavost, kdy si můžete vzít dozimetr a jít si to otestovat,“ prozrazuje.

„Jsou to hodnoty okolo jednoho mikrosievertu za hodinu. Vyšší hodnoty, které měříme, jsou přímo na té žule v daném místě. Když popojdete půl metru, tak už budete měřit maximálně zvýšené pozadí, což vám vůbec neublíží. Z radiačního hlediska tam nic nebezpečného není. Ale dům bych si z toho nestavěl,“ doplňuje.

Zajímavá je podle jeho slov i Martinská ulice, Wilsonův most a několik míst na Americké třídě. Záření ale pravidelně zachytí také u posedů. „Posedy se staví na vyvýšeném terénu a dost často je ten vyvýšený terén haldovina z důlních děl. Na západě republiky je to dost často z uranových průzkumů, kde je s vysokou pravděpodobností radioaktivní,“ prozrazuje.

Už se obraceli i na Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Naprostá většina jejich měření nezachycuje nebezpečné stavy. Přesto se setkali s tím, že se raději obrátili na příslušné úřady. „K jednomu případu došlo poměrně nedávno. Jeden náš skalní fanoušek našel na skládce poziční světlo. Zprvu jsme nevěděli, o co jde, a vykazovalo to vysoké hodnoty, takže jsme se obrátili na Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Přijeli to prověřit, protože se to sypalo. Byl to takový prášek. Zjistili, že je to rádiová barva z pozičního světla, které bylo na lokomotivách,“ přibližuje Zemánek jeden z trochu dramatičtějších okamžiků.

V dalším případě se mu rozezněl dozimetr v kapse, když se pohyboval zrovna v místech, kde firma prováděla rentgenovou kontrolu plynového potrubí a jaksi zónu neoznačila. I takové případy se stávají.

Slušná data pořídí i přístroj za pár tisíc

Spolek pracuje s amatérskými spektrometry, které jsou dobře dostupné. „Třeba Radiacode a Raysid jsou u nás nejvíc používané. Umí i spektrometrii, takže vyjedou křivku, podle které můžete určit radionuklidy. Jakmile začnete shromažďovat data, tak do pár minut víte, co tu radiaci způsobuje. Většinou jde o přírodní zdroje. Používají se hlavně ty Radiacody, protože jsou finančně dostupné. Vejdou se do kapsy, spárují se s telefonem, dělají trasy, ukážou spektrometrii a podobně,“ pochvaluje si Zemánek.

Mapa obsahuje tisíce údajů od desítek nadšenců. Za poslední měsíc zaznamenali dalších 121 míst. A další rychle přibývají. Zapojit se může kdokoli. „Jsme otevřená komunita a pro větší zájemce i spolek. Výhodou spolku a jeho členství jsou určité výhody, třeba společné akce a přednášky nebo na návštěvy zajímavých míst. Státní ústav radiační ochrany a další instituce včetně FJFI jsou nám docela nakloněny. A často jenom pro nás pořádají přednášky a další akce,“ uzavírá Radek Zemánek.

Reklama

Další články z Karlovarská Drbna

Policisté zachránili na Chebsku vyděšeného srnečka. Pobíhal u frekventované silnice

Řidičák v 17 letech láká stále více mladých. Třetina už využívá režim s mentorem

Řízení od 17 let si v Česku získává stále větší oblibu. Od zavedení systému L17 na začátku roku 2024...

Úsek dálnice D6 mezi Karlovými Vary a Olšovými Vraty dostal stavební povolení

Dopravní a energetický stavební úřad vydal stavební povolení pro úsek dálnice D6 Karlovy Vary - Olšová...

Muž kradl kola ve Františkových Lázních a Chebu. Skončil ve vazbě

Třicetiletý muž měl na začátku srpna ukrást jízdní kolo ve Františkových Lázních a o den později také...

Muž měl okrást svou babičku a ujet policii. Skončil ve vazbě

Třicetiletý muž z Chebska čelí podezření z několika trestných činů poté, co měl okrást svou...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Karlovarská Drbna

Karlovarský kraj má svá specifika – a Karlovarská Drbna o nich píše jazykem, který je srozumitelný, živý a věcný. Nejen lázně a festivaly, ale i každodenní realita místních – od uzavírek, rozhodnutí radnice, přes problémy s infrastrukturou až po regionální příběhy, které by jinak zůstaly...

Lovci záření naměřili radioaktivitu na nádražích i v centrech českých měst

Třetina občanů je chudá, hrozí krize. Vyřeší problémy malé země muž s motorovkou?

Přicházejí vždy ve třech „Tři sestry“ z Hořejšího jezera mohou během minut potopit i obří loď

Místo přesnídávky lžička drogy. Karolína přežila drogové doupě i 22 ran vařečkou kvůli Bibli

Škoda tyhle fotky minout: Tygr v akci, invaze z Afriky nebo zachráněný anděl

Když řeč přestane sloužit. Digitální pomocník Fonafix vrací pacientům po mrtvici šanci na zotavení