3 min

Kapka, která padá deset let: nejpomalejší experiment v dějinách vědy běží už téměř století

Sdílet

Většina vědeckých experimentů trvá hodiny, dny nebo maximálně několik let. Jeden z nich však běží téměř celé století – a jeho konec je stále v nedohlednu.

Zdroj: Šťavnatý příběh - Čeština

V roce 1927 ho spustil australský fyzik Thomas Parnell, aby ukázal něco zdánlivě jednoduchého: že některé látky, které vypadají jako pevné, jsou ve skutečnosti jen extrémně pomalu tekoucí kapaliny. Od té doby z nádoby pomalu odkapává hustá hmota známá jako smůla. Kapka padá zhruba jednou za deset let.

Experiment, který začal v roce 1927

Parnell chtěl svým studentům ukázat, že látka známá jako smůla (pitch) není pevná, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti jde o kapalinu s extrémně vysokou viskozitou – tedy tak hustou, že její proudění je téměř nepostřehnutelné.

Parnell zahřál smůlu, nalil ji do skleněné nálevky a nechal ji ztuhnout. Poté odřízl spodní část nálevky a čekal, až začne hmota pomalu stékat.

A tak začalo jedno z nejdelších čekání v historii vědy.

Kapka, která padá jednou za deset let

Smůla začala téct dolů velmi pomalu. Postupně vytvořila visící kapku, která se pomalu zvětšovala. Trvalo osm let, než spadla první kapka. A od té doby kapky padají zhruba jednou za 9 až 13 let.

Experiment je dnes známý jako Pitch Drop Experiment. Celkem zatím spadlo jen několik kapek – méně než deset za téměř celé století.

Ironie: nikdo nikdy neviděl kapku spadnout

Na experimentu je ještě jedna zvláštnost. Navzdory tomu, že běží téměř sto let, nikdo nikdy neviděl kapku smůly skutečně spadnout. Vždy k tomu došlo ve chvíli, kdy nikdo nebyl přítomen.

Jedna kapka například spadla v roce 1977, když byla místnost prázdná. Další padla v roce 1988 – krátce poté, co se někdo otočil zády.

Až v roce 2014 se podařilo pomocí kamery zachytit okamžik, kdy se kapka oddělila.

Jak se lidé budili před budíkem: lidské alarmy, svíčky s hřebíky a kohouti jako ranní sirény

Co nám experiment vlastně ukazuje

Smůla v nálevce působí jako pevná látka. Pokud na ni poklepete, chová se téměř jako plast. Ve skutečnosti je však jen neuvěřitelně hustou kapalinou. Její viskozita je asi 100 miliardkrát vyšší než viskozita vody.

Experiment tak krásně ukazuje, že rozdíl mezi pevnou látkou a kapalinou může být někdy jen otázkou času.

Věda, která přesahuje generace

Experiment dnes běží už téměř sto let a během té doby se o něj staralo několik generací vědců. Původní autor experimentu Thomas Parnell zemřel v roce 1948. Přesto jeho pokus pokračuje dál a stále přináší data o extrémně pomalém proudění látek.

V roce 2005 byl experiment oceněn Ig Nobelovou cenou, která se uděluje vědeckým projektům, jež jsou na první pohled zvláštní, ale zároveň hluboce poučné.

Proč je experiment fascinující

Pitch Drop Experiment není důležitý jen kvůli smůle samotné. Ukazuje něco mnohem obecnějšího: jak pomalu mohou některé fyzikální procesy probíhat.

V běžném lidském životě si téměř nevšimneme, že se něco děje. Ale pokud bychom měli dost času – třeba několik století – viděli bychom pohyb i tam, kde se zdá, že vládne absolutní klid.

Věděli jste, že…

Některé skleněné tabule ve starých kostelech jsou dole silnější než nahoře. Dlouho se tvrdilo, že je to proto, že sklo během staletí pomalu „teče“ podobně jako smůla. Ve skutečnosti je vysvětlení mnohem prozaičtější – středověcí skláři vyráběli sklo nerovnoměrně a při instalaci ho jednoduše otočili silnější stranou dolů, aby bylo stabilnější.

Co by se skutečně stalo, kdybychom uměli cestovat časem: rozpad reality místo technologického zázraku

Dva životy, jeden začátek, ale dva různé konce. Paradox dvojčat vysvětluje, proč čas není spravedlivý

Oheň, který změnil planetu (2.): Proč má oheň barvu – a proč není vždy oranžový

PODMOŘSKÝ DETEKTOR V AKCI: Fyzici zachytili „částici duch“ z explodující černé díry!

Zdroje: University of Queensland [1], Research Gate [2], Futura [3], img ai generated leonardo ai

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Všechny články tohoto autora