Historie Dolu ČSA sahala až k samým počátkům dolování na Karvinsku

Sdílet

Symbolicky poslední vozík černého uhlí vyvezli horníci 27. února 2021 z karvinského Dolu ČSA, který patřil společnosti OKD. Těsně před ním skončil provoz také v dalším karvinském Dole Darkov. Důvodem postupného uzavírání dolů byla skutečnost, že se v nich těžba ekonomicky již nevyplácela. Těžba v Dole ČSA začala v polovině 19. století. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Ilustrační foto. Foto: Se svolením OKD

Zdroj: Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Důl Československé armády (ČSA) vznikl pod tímto názvem 1. července 1951. Jedna z nejstarších šachet vznikla sloučením čtyř jiných dolů: Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina. V minulosti byla na ČSA svedena těžba z Dolu Doubrava a naopak z ČSA byla odvedena těžba na Důl Darkov, tak aby se mohla zrušit úpravna na dole ČSA, která už nebyla efektivní. Za dobu existence bylo v dole vytěženo celkem 144 418 264 tun uhlí. Stejně jako u Dolu Darkov, tak i za existence dolu ČSA byly vyraženy stovky kilometrů chodeb a těžilo se v hloubce až 1200 metrů pod povrchem.

Důl ČSA se zapsal i do československé filmové historie, když se tam v polovině 70. let minulého století natáčely scény pro slavnou komedii Parta hic s Vladimírem Menšíkem, Josefem Dvořákem či Petrem Nárožným.

Černé uhlí hledali od roku 1822

Lokalita ČSA je situována ve dvou dobývacích prostorech - Karviná Doly I a Doubrava u Orlové. Její historie však sahá až k samým počátkům dolování na Karvinsku. K této lokalitě se vztahují již první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století, a to v místě zvaném Kamienčok. V roce 1780 zde těžbu zahájil Jan František Larisch-Mönnich. V roce 1856 byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku.

V oblasti dolu Doubrava hledal uhlí baron Richard Mattencloit již v roce 1822. Ze zdejších mělkých šachet vznikla v roce 1836 těžařská společnost, kterou společně vlastnili Mattencloit a Larisch-Mönnich. Rod Larisch-Mönnich vlastnil doly až do vyvlastnění v roce 1945. V roce 1951 vznikl národní podnik Velkodůl Československé armády a byla provedena rozsáhlá rekonstrukce. V dubnu 2008 vznikl sloučením původního Dolu ČSA a Dolu Lazy Závod Důl Karviná. Důl Lazy OKD uzavřela v listopadu 2019.

Těžba prudce klesala

Těžba v dole v posledních letech prudce klesala, zatímco v roce 2009 činila produkce dolu asi 4,2 milionu tun uhlí (v tehdejším Dole Karviná; v celé OKD 10,62 milionu tun), pro rok 2020 měla celá OKD v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih v plánu vytěžit 3,7 milionu tun uhlí (roční produkce 2018 byla 3,65 milionu tun).

Těžba černého uhlí v Česku poté pokračovala pouze v Dole ČSM na Karvinsku s lokalitami Sever a Jih, kde se stroje natrvalo zastavily letos v noci na 1. února.

Na Dole ČSA se stalo jedno z nejtragičtějších poválečných důlních neštěstí v Česku - výbuch z března 1977 si zde vyžádal 31 obětí. V listopadu 2014 si důlní otřes v lokalitě ČSA Dolu Karviná kromě tří obětí vyžádal ještě devět zraněných. Dvě oběti si pak vyžádali důlní otřesy v lokalitě Doubrava v březnu 2003 a v listopadu 2008, kdy zde zemřeli dva muži polské národnosti.

Reklama

Další články z Ostravská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ostravská Drbna

Ostrava je syrová, upřímná a má svůj rytmus – a Ostravská Drbna to ví. Přináší zprávy, které jdou rovnou k věci: nehody, rozhodnutí města, protesty, kulturní dění i příběhy z ulic, které by jinde zapadly. Nehraje si na formality – mluví tak, jak se v Ostravě žije: na rovinu. Vedle zpravodajství...

Všechny články tohoto autora