3 min

DRBNA HISTORIČKA: Rudolfovská měla být budějovickým bulvárem

Sdílet

Rudolfovská třída patří k nejstarším dopravním tepnám Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky popisuje její vznik na počátku 19. století, připomíná spory o podobu Dlouhého mostu i nerealizované plány, které z ní měly udělat velkoměstský bulvár. Dnes přitom zůstává ulicí, která se od dob před druhou světovou válkou změnila jen málo.

Zdroj: Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Rudolfovská třída (mezi světovými válkami Třída československých legií) se trochu liší od Pražské a Linecké. Jednak nevede přímo do centra a za druhé je rovná jako podle pravítka až k rolnické škole na Pěkné vyhlídce. Je prostě jiná. Když se na Rudolfovské něco kopá, řeší se na radnici vzniklý dopravní problém. Nepomáhá příliš ani na východ od města vybudovaná dálnice.

O Rudolfovskou se musí obec starat, což se dnes plus minus děje, ale zpětně historicky ji radní často vynechávali. Byla to totiž císařská erární c. k. silnice v silniční síti třeboňsko-domažlické, navazující za Třeboní na silnici směr Tušť a Vídeň. Silnice byla určena dvorním dekretem už v roce 1770. Také Dlouhý most nebyl ve správě města, nýbrž eráru. Budějovice mohly finančně přispět a poskytnout místní řemesla, ale o projektu nerozhodovaly.

Ještě v roce 1931, když se stavěl nový Dlouhý most, chtěla radnice most širší a pruhy na něm pro tramvaje, ale u zemského úřadu neuspěla. Leda že by to sama zaplatila, ale na to neměla. Tím rozvíjející se Čtyři Dvory přišly o tramvaje.

DRBNA HISTORIČKA: Kavárna Savoy bývala srdcem budějovického nábřeží

Čtvrtek, 29. ledna 2026, 16:00Historička

Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval...

V Evropě na přelomu 18. a 19. století bylo zejména kvůli Napoleonovi Bonapartovi příliš rušno, takže se Rudolfovská začala stavět až v roce 1811. Erár určil, že silnice nepovede rovnou do města, ale na sady a kolem nich k Dlouhému mostu. Odůvodnění bylo vojenské. Město bylo obehnáno dvojitými hradbami, vodními příkopy a řekami, prakticky tehdejší vojenskou technikou nedobytné. To však záhy ztratilo význam a navíc městská rada rozhodla v roce 1825 hradební systém zlikvidovat (stavební materiál z hradeb pak prodávala zájemcům).

Po roce 1827 začali po Rudolfovské jezdit formani, povozy, kočáry apod. Silnice se též nazývala Rybářská. Zřejmě se po ní často vozily ryby z Třeboně. První domky se začaly stavět po roce 1830 poblíž dnešního viaduktu, kde ještě nevedla železnice. U sadů se na šikovné lokalitě postavila zájezdní hospoda U Brabců.

Okolnost, že Rudolfovská při příjezdu do města najednou jaksi končí, nevadila. Povozy jednoduše zahnuly buď vpravo, nebo vlevo. Až před 2. světovou válkou a krátce po ní navrhovala firma KAJA, aby se Rudolfovská prorazila skrz sady a ústila do Hroznové. Tato firma sídlila v Kněžské poblíž navrhovaného vyústění Rudolfovské. Návrh prošel jen místním tiskem. Radnice se tím vůbec nezabývala. Objevil se také návrh od autoklubu napřímit od Brabců ulici Besední v půdorysu jako přímku přímo na Mariánské náměstí. To radnice probírala a příkře zamítla.

DRBNA HISTORIČKA: Savoy vyrostl z dlouhého otálení radních

Čtvrtek, 26. února 2026, 16:00Historička

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací na pravý břeh Malše. Připomíná zahradní restauraci U Wendlerů, Katovnu i zaniklý Velký pivovar a sleduje, jak dvacetileté váhání radnice otevřelo prostor výstavbu Savoye. Ukazuje, že...

Po roce 1945 se radní a příslušné složky začaly o Rudolfovskou intenzivně zajímat. Viděly v ní oprávněně obchodní, stavební a výtvarný potenciál. Ustanovená komise napočítala na Rudolfovské 16 domů přízemních, jednopatrových 25, dvoupatrových 12 a třípatrové jen 3. Budějovice měly ve srovnání s podobnými městy nejvíce přízemních a jednopatrových domů.

Vznikla také myšlenka, že by se mělo něco udělat s dlažbou z velkých kostek. V plánu byl veletržní palác, všesportovní hala, dětská nemocnice, letecké linky do Prahy, Ostravy a Popradu (Sliač), velkoměstská Rudolfovská a už tenkrát v roce 1947 vltavská levobřežka, která by odklonila tranzit mimo centrum.

Po únoru 1948 se vyměnili politici a bylo to jinak. Vysloveně plán rozvoje města z roku 1947 nezakázali, ale zaujali polohu mrtvého brouka, později ho trochu oživili a vypracovali svůj úplně jiný plán. Zůstal v něm jen líbivý motiv města asfaltu. Rudolfovská je dnes skoro stejná jako v roce 1947, což nijak nevadí (vládne Lanovka), ale asi se kdysi od císařské silnice čekal pařížský bulvár.

Reklama

Další články z Budějcká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Budějcká Drbna

Články z Budějcké Drbny přinášejí aktuální dění z Českých Budějovic a celého Jihočeského kraje. Věnují se tématům, která přímo ovlivňují život místních obyvatel – od politiky, dopravy a školství přes kriminalitu až po kulturu, sport a každodenní zajímavosti z regionu. Obsah je čtivý, svižný a...

Všechny články tohoto autora