2 min

DRBNA HISTORIČKA: Malá tabáková výprava do jihlavské minulosti

Sdílet

Bylo nebylo, ale vlastě bylo. Kouření bylo před sto lety mezi lidmi velmi oblíbené a málokterý muž nekouřil. „Je libo si zakouřit? Doutníček, viržinku, cigaretku? Nebo si zapukat z fajfky či protáhnout nos šňupavým tabákem? Kouří politici, lékaři, umělci a dělník by si život bez cigarety nedovedl představit,“ řekl před rovnými sto lety v únoru 1926 novinářům inspektor a vedoucí ekonom Továrny na tabák v Jihlavě František Mottl.

Ženy odcházejí domů. Konec pracovní směny v jihlavské tabákové továrně v Havlíčkově ulici. Snímek před rokem 1918

Zdroj: Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

„Spotřeba tabáku letí nahoru. Podívejme se do minulosti. V 19. století kouřili všichni, nebo lépe skoro všichni. Mladí, staří, dělníci, úředníci, podnikatelé… Vojáci nikdy nešli na frontu bez fajfky s malovanou porcelánovou hlavičkou. Každý miloval tu svoji chvilku s vůní kouře z tabáku. Bankéři si dopřávali značková havana. A ejhle – najednou objevily se i ženy kuřačky, moderní feministky a propagátorky nové historie. Rovněž umělkyně v kulturní společnosti vykuřovaly z dlouhých špiček moderní tenké cigaretky,“ přitakal Adolf Kaluscha, tovární inspektor a vedoucí úřadu prodeje tabáku.

Konec první světové války zaznamenal dalekosáhlé politické a hospodářské změny, avšak méně je známo, že i široká obec kuřáků si provedla svoji revoluci změnou druhu kuřiva.

„Předtím favorizovaný doutník musil ustoupit do pozadí a princezna cigareta, tak dlouho odstrkovaná, razila si cestu vpřed. Kuřáci, kteří prodělali válku v zákopech, poznali, jakou utěšitelkou ve strádání jim byla cigareta, obvykle v rychlosti vykouřená. Zůstali potom své utěšitelce věrni a cigareta se stala požadavkem téměř všech,“ shrnul později František Včela, jeden z šéfů někdejšího Československého tabákového průmyslu.

Okna jsou plná zvědavých dělnic. Slavnostní svatojánský průvod prochází kolem největší budovy jihlavské tabákové továrny do Srázné ulice. Záběr pořízen kolem roku 1900. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek

„Největším průmyslovým závodem v Jihlavě a možno dobře tvrditi v celé oblasti Českomoravské vysočiny jest Československá státní továrna na tabák. Zabírá ohromný blok do tří ulic, obsahuje 13 budov, 112 místností a 3 nádvoří. Celková výměra jest 12 055 metrů čtverečních,“ uvádí koncem 20. let minulého století Národohospodářská propagace Československa.

„Rozsáhlá státní továrna na tabák v Havlíčkově třídě zaměstnává asi 1 200 dělníků a dělnic. Ručně se tam vyrábějí běžné druhy doutníků, a cigarety na strojích. Také se tam připravuje a balí dýmkový tabák,“ popsal svého času jihlavský novinář, profesor Bohumír Bradáč.

Místo „tabačky" národní podnik Tesla

Jihlavskou „tabačku“ znali místní i přespolní více než sto let. Ještě dnes si pamětníci vzpomínají, že tam dlouhé roky pracovali jejich rodiče. Továrna patřila v Jihlavě k těm největším a nejvýznamnějším. V roce 1958 se výroba přesunula do Kutné Hory a její místo zaujal národní podnik Tesla. „Byla to jiná doba, ale lidi měli k sobě blíž a víc si navzájem pomáhali i důvěřovali. Pořádaly se akce pro lidi, pro děti, jezdilo se na zájezdy, víc se sportovalo, zkrátka lidi se měli víc rádi,“ řekla bývalá zaměstnankyně, seniorka Věra Coufalová z Jihlavy.

Reklama

Další články z Jihlavská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Jihlavská Drbna

Co se děje v Jihlavě, nezůstává v Jihlavě – Jihlavská Drbna má o tom přehled. Sleduje život v krajském městě i v jeho okolí s pohotovostí, která reaguje na drobné i velké události. Doprava, školství, bezpečnost, radniční rozhodnutí, kulturní akce i události, které hýbou ulicemi – nic podstatného...

DRBNA HISTORIČKA: Malá tabáková výprava do jihlavské minulosti

Fanoušky naštvali hned na začátku. Manželé Johasovi pak shodili 141 kilo a všem vytřeli zrak

"S Reyem bychom se v soukromí zabili," říká oblíbená moderátorka Lucie Borhyová

Základní instinkt: Podvod s kalhotkami, ukradený scénář a ztráta opatrovnictví syna

Ivana Tykač odpověděla, zda se pokusí stát prezidentkou. Řekla, o co nejvíc usiluje

Město s názvem jako náhodný stisk kláves: jeho příběh je ještě podivnější