3 min

“Cocoliztli”, pro Evropany běžná nemoc, která vyhubila celé civilizace

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

“Od rána do západu slunce kněží nedělali nic jiného, než že nosili mrtvá těla a házeli je do příkopů,” napsal františkánský mnich, svědek záhadné pandemie, která během 16. století snížila počet mexické populace z asi 20 milionů na pouhé 2 miliony.

“Cocoliztli”, pro Evropany běžná nemoc, která vyhubila celé civilizace

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Záhadná nemoc postihovala především domorodce

Neznámá smrtící nákaza, kterou Aztékové nazvali “cocoliztli” (ve významu škůdce, mor) se v Novém Španělsku poprvé objevila v roce 1545. Poté se opakovala v roce 1576 a pak ještě asi dvakrát o 200 let později. Nemoc měla pokaždé na svědomí miliony obětí, což ji řadí mezi nejvražednější pandemie v historii lidstva.

Pozoruhodné bylo, že nejvíce postihovala domorodé obyvatelstvo. Španělský encomendero Gonzalo de Ortiz popsal situaci následovně: “Bůh seslal na indiány takovou nemoc, že tři z každých čtyř nakažených zahynuli.” Odhaduje se, že nemoc vyhubila 60 - 90 % celkové populace Nového Španělska.

Mayská nástěnná malba pravděpodobně z budovy Bonampak, Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Trýznivé křeče, krvácení z dutin i zčernalý jazyk

Příznaky nepřípomínaly žádnou z dosud známých nemocí, se kterými tehdejší medicína přišla do styku. "Cocoliztli se objevila téměř odnikud. Nikdo nevěděl, co to bylo," řekl Rodolfo Acuña-Soto, historický epidemiolog z Národní autonomní univerzity v Mexico City.

Lékař Francisco H. de Toledo byl v centru pandemie v roce 1576. Symptomy popsal následovně:

vysoká horečka
silné bolesti hlavy, krčních uzlin
trýznivé křeče v břiše
závratě a halucinace
krvácení z nosu, očí a úst
zčernalý jazyk
zažloutlá pokožka

Jiní pamětníci uváděli také:

fleky na pokožce
krvavé průjmy

Nemoc byla velmi infekční, s prudkým a rychlým nástupem příznaků. Smrt nastala obvykle do týdne od prvních příznaků.

V úvahu přicházely neštovice, tyfus i nemoc podobná Ebole

Španělští kolonisté postupně dovlekli do Nového světa neštovice, spalničky a tyfus, které byly pro domorodce nové a neuměli se proti nim bránit. Někteří odborníci se proto domnívali, že cocoliztli je jednou z těchto nákaz. Jiní včetně Rodolfa Acuña-Soto, zastávavali názor, že se jedná o neznámou virovou hemoragickou horečku (podobné např. Ebole), která vznikla přímo v Mexiku.

Onemocnění s prudkým průběhem a vysokými devastujícími účinky na organismus, jako bylo cocoliztli, většinou nezachávají stopy na kostech postižených jedinců. Z toho důvodu bylo v minulosti obtížné rozpoznat původce nákazy v archeologických záznamech. Moderní výzkum DNA umožnil konečně přijít záhadnému onemocnění na kloub…

Viníka nákazy odhalilo DNA ze zubní tkáně

K výzkumu byly použity zuby z 29 koster nalezených v ruinách hřbitova starodávného města Teposcolula Yucundaa v Mexiku. Většina koster pocházela z období prvního vypuknutí nákazy v roce 1545, pět bylo zhruba o 100 let starších z doby před příchodem Evropanů. Autor studie Kirsten Bos, molekulární paleobiolog z Institutu Maxe Plancka v německé Jeně vysvětlil: “Patogeny, které zpustošily tělo a způsobily smrt, mohou být uloženy ve vnitřní komoře zubu a detekovány o několik let později.”

Bosův tým extrahoval ze získaných zubů DNA, kterou následně sekvenovali a podrobili srovnávací analýze s velkou databází moderních bakteriálních patogenů. Výsledky výzkumu, zveřejněné ve vědeckém časopise Nature Ecology & Evolution, odhalily v 10 kostrách z roku 1545 fragmenty DNA salmonely, ale v žádné z pěti starších. Konkrétně se jednalo o druh Salmonella enterica, typ paratyphi C.

Dnes běžná nemoc měla devastující následky

Bakterie salmonely se šíří nejčastěji přes výkaly infikované zdroje vody a přes potravu. Často také přes maso nakažených zvířat. Onemocnění způsobuje závažnou střevní infekci známou jako břišní tyfus. Podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí postihuje Salmonella enterica v současnosti 21 milionů případů ročně. Nejčastějšími symptomy jsou právě vysoká horečka, bolesti hlavy, poruchy vědomí a červené skvrny na kůži.

Rodolfo Acuña-Soto, autor teorie o hemoragické horečce, oponoval, že historické prameny popisují i další příznaky, které nemají se salmonelou nic společného. Kirsten Bos na to reagoval: "Když dostanete velmi pokročilou bakteriální infekci, můžete dostat krvácení z tělních otvorů a příznaky velmi podobné hemoragické horečce." Příčinou, že onemocnění doslova smetlo tamní civilizace, mohla být podvýživa v důsledku velkého sucha, které v té době postihlo region, a absence silné přirozené imunitní reakce na novou chorobu.

“Cocoliztli”, pro Evropany běžná nemoc, která vyhubila celé civilizace

Ultras Slavie namalovali nechtěného expolicistu ze svého klubu. Tvrdík reagoval

Neuvěřitelná cena 5,90. Farmáři zuří, obchody prudce zlevnily jejich produkt. Schillerová reagovala

„Hlavně ať jsme za deb*ly.“ Landa po požáru v jeho domě tvrdě zúčtoval s médii

Tři jména za celou historii. Pogačar je jediný závod od klubu, do kterého se půl století nikdo nedostal

81 lidí zahynulo nad Tyrhénským mořem. Dodnes není jasné, kdo nebo co zničilo let Itavia 870