1 min

Anglo-československá banka měla v Ostravě pobočku postavenou slavným Gočárem

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Památkově chráněná budova je dnes trochu utopená na Nádražní ulici nedaleko obchodního centra Nová Karolina. Svého času šlo o kus špičkové architektury, který projektoval pro Anglo-československou banku významný architekt Josef Gočár.

Anglo-československá banka měla v Ostravě pobočku postavenou slavným Gočárem

Zdroj: Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Předpokladem pro otevření pobočky mezinárodní banky v Ostravě byl nejen překotný rozvoj města na přelomu 19. a 20. století, ale především stěhování původní Anglo-rakouské banky.

Ta vznikla už v roce 1863, ale i tato mezinárodní společnost musela reagovat na rozpad Rakousko-Uherska. Především pak na novou legislativu Československa, jehož zákony požadovaly umístění sídel všech firem na území nového státu. To se dotklo velkého množství větších soukromých subjektů, protože ty měly sídlo zpravidla ve Vídni. V českých zemích se pak nacházely výrobní závody a nejrůznější pobočky.

Došlo tak i k transformaci Anglo-rakouské banky v Anglo-československou banku, což sama exekutiva 1. republiky musela potvrdit s tím, že splatí i některé předválečné úvěry banky. To se stalo a nová banka potřebovala v Československu také nové pobočky.

Na jejich architektonické řešení si najmula jednoho z nejvýznamnějších představitelů našeho kubismu, a především československého národního rondokubismu. Tak se dostalo dílo architekta Josefa Gočára i do Ostravy. V typickém “československém” stylu Gočár projektoval pobočku Anglo-československé banky v Hradci Králové vystavěné společně s pražskou pobočkou, ještě před třetí pobočkou banky v Ostravě.

Pro moravskoslezskou metropoli však zvolil Josef Gočár jiný přístup. Kubistické geometrické tvary tentokrát spojil s doznívajícím neoklasicismem. Na ostravské pobočce jsou tak poměrně významně patrné dekorativní pseudoantické sloupy tak, jak bylo pro klasicismus typické.

K otevření Anglo-československé banky došlo po výstavbě objektu mezi lety 1923 až 1924. V budově se pak vystřídalo ještě několik dalších provozů. Anglo-československou banku vystřídala Pražská úvěrová banka a za času socialistického Československa zde od 50. let 20. století sídlil Podnik výpočetní techniky. Ve svobodných poměrech po roku 1989 se do dnes památkově chráněné budovy nastěhovalo Casino Bonver.

Dodnes je budova připomínkou čilého stavebního ruchu, kterého se Ostrava s pokračujícím urbanistickým rozvojem dočkala v časech meziválečného Československa.

Reklama

Další články z Ostravská Drbna

Na severu kraje brzy začne dlouhá výluka. Spěšné vlaky nahradí autobusy

Moravskoslezské památky táhnou. Návštěvnost je podobná jako před pandemií

Správci moravskoslezských památek si pochvalují probíhající sezónu. Návštěvnost je srovnatelná s loňskou,...

Kolaps za volantem skončil nehodou. V Ostravě-Dubině se zranilo pět lidí

Pět lidí se zranilo v pátek odpoledne při dopravní nehodě v Ostravě-Dubině. Děvetatřicetiletý řidič za...

Myslím, že jsem měl Plzeň, tvrdil strážníkům řidič. Nadýchal přes promile

Ostravští strážníci zastavili v Mariánských Horách řidiče, kterého pár minut předtím viděli opouštět jednu...

Baška a Brušperk mají zhoršenou kvalitu vody. Kde se koupat bezpečně?

Vodní nádrže Baška a Brušperk mají zhoršenou kvalitu vody. Podél břehů se u nich hromadí vodní rostliny....

Tento článek byl publikován ze zdrojů Ostravská Drbna

Ostrava je syrová, upřímná a má svůj rytmus – a Ostravská Drbna to ví. Přináší zprávy, které jdou rovnou k věci: nehody, rozhodnutí města, protesty, kulturní dění i příběhy z ulic, které by jinde zapadly. Nehraje si na formality – mluví tak, jak se v Ostravě žije: na rovinu. Vedle zpravodajství...

Anglo-československá banka měla v Ostravě pobočku postavenou slavným Gočárem

Miminka v moři, podvedené děti: lidské tragédie v Ceutě

Vyspaly se se stovkami mužů z celého světa. Teď vyhlásily národnost nejlepších milenců

Nejhorší máslo ze supermarketu. Češi ho kupují každý týden a vůbec neví, co v něm všechno je

Kenneth Bianchi si celý život vyráběl nové identity. Když ho dostihly vraždy, vymyslel si další osobnost

Lidské bestie: Nero nejspíš nevypálil Řím. Přesto vraždil vlastní rodinu a lidskou smrt proměnil v podívanou