3 min

Aleš Rozehnal: Skandál? Ale jinde. Stát tvrdě sáhl do soukromí tam, kde neměl

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

KOMENTÁŘ. Policie spolu s Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 4 viní bývalého soudce Kamila Kydalku, že neoprávněně poskytl serveru Česká justice usnesení, kterým Vrchní soud v Praze zrušil osvobozující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo asi dvě hodiny před tím, než bylo doručeno advokátům obou obžalovaných. Policie při vyšetřování toho,

profimedia-0219134490

Zdroj: Soudce Kamil Kydalka na archivním snímku z listopadu 2012. Foto: Profimedia

Policie při vyšetřování toho, kdo novinářům dokument poskytl, prováděla lustraci telefonů jiných soudců, pracovníků soudu a také novinářů Jana Hrbáčka a Evy Pasekové.

Celá věc kolem nařízených odposlechů v kauze Kamila Kydalky se dá v zásadě zredukovat na jednu jednoduchou otázku:

Může stát použít nejtvrdší nástroje trestního řízení kvůli jednání, které samo o sobě s velkou pravděpodobností ani není trestným činem?
Bez intenzity trestného činu
Jádrem problému je totiž to, že uniklé soudní rozhodnutí nepředstavuje utajovanou informaci ani jiný chráněný obsah. Jde o dokument, který je ze své podstaty určen ke zveřejnění, jen se na veřejnost dostal dříve, než měl.

Proti jednání, které spíše ani nedosahuje intenzity trestného činu, byly nasazeny prostředky určené pro boj se závažnou kriminalitou.

Takové jednání může být možná v rozporu s profesními povinnostmi soudce a může založit kárnou odpovědnost, ale trestní právo vyžaduje něco víc, a to zásah do chráněného zájmu, škodu nebo alespoň reálně hrozící vážný následek.

To zde zjevně chybí, a právě proto se celá konstrukce trestní odpovědnosti dostává do značně nejisté polohy.

Problém však není jen v tom, že samotný skutek s největší pravděpodobností není trestným činem. Zásadní je, jaké prostředky stát použil. Sledování komunikace, práce s telekomunikačními daty a mapování kontaktů patří mezi nejintenzivnější zásahy do soukromí, které právní řád připouští, a jejich použití je vázáno na přísné podmínky.

Nejde o pouhou formální kontrolu soudem, ale o skutečné posouzení, zda je takový zásah nezbytný a přiměřený. V právu přitom platí poměrně elementární pravidlo, že čím méně závažné je podezření na trestnou činnost, tím větší zdrženlivost musí stát projevit při zásazích do základních práv.

V této věci se však zdá, že logika byla opačná. Proti jednání, které spíše ani nedosahuje intenzity trestného činu, byly nasazeny prostředky určené pro boj se závažnou kriminalitou. Tento nepoměr není jen otázkou názoru, ale zcela konkrétním selháním testu proporcionality.

Ochrana novinářských zdrojů není profesní výsadou, ale funkční podmínkou toho, aby se informace o veřejných věcech vůbec dostávaly na veřejnost.

Sledování novinářů a jejich kontaktů
Situace se navíc výrazně vyhrocuje tím, že zásah dopadl na novináře. Jakmile stát začne analyzovat jejich komunikaci a kontakty, nejde už jen o zásah do soukromí jednotlivce, ale o zásah do samotné podstaty svobody médií.

Ochrana novinářských zdrojů totiž není profesní výsadou, ale funkční podmínkou toho, aby se informace o veřejných věcech vůbec dostávaly na veřejnost. Pokud existuje reálné riziko, že komunikace s novinářem může být zpětně rekonstruována, zdroje přestanou mluvit.

Výsledkem je paradoxní situace, kdy zásah do základních práv je výrazně intenzivnější než samotné podezření, které jej mělo ospravedlnit. Stát tak použil nástroje, jejichž legitimita stojí na existenci závažného trestného jednání, v prostředí, kde takové jednání s největší pravděpodobností vůbec nebylo dáno.

To není jen jednotlivé pochybení, ale symptom širšího problému, kterým je posouvání hranic toho, co je ještě považováno za přiměřený zásah.

Pokud by se takový postup stal standardem, znamenalo by to, že při jakémkoli úniku informací může stát automaticky sáhnout po sledování novinářů a jejich kontaktů. A právě v tom spočívá skutečné riziko celé věci.

Reklama

Další články z HlídacíPes.org

Jak jsem cestou ze školy musel chodit kolem popravených odbojářů

Největším rizikem je naše představa, že se dějiny nemohou opakovat, říká Petr Nutil

ROZHOVOR. Petr Nutil ve své knize Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století nesepisuje jen další katalog...

Konec Sarkozyho vězeňského života: soud, gilotinový dvůr a první večeře na svobodě

Do jednání, které mělo rozhodnout o mém propuštění na svobodu, zbývaly dva dny. Sobotní dopoledne jsme se...

Aleš Rozehnal: Mělo by České království přímého následníka, jak uvedl prezident?

KOMENTÁŘ. Prezident Petr Pavel na setkání s představiteli Českého královského institutu dostal otázku, zda...

Trump žaluje banku za zrušení účtů. Ta nyní promluvila o praní špinavých peněz

Americká banka Capital One, která v roce 2021 zrušila více než tři stovky bankovních účtů Donalda Trumpa a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů HlídacíPes.org

Články z HlídacíPes.org přinášejí hloubkové zpravodajství, investigativní práci a datově podložené analýzy, které sledují fungování veřejné správy, justice, médií i moci jako takové. Důraz je kladen na transparentnost, odpovědnost veřejných institucí a kontrolu politických i ekonomických vlivů ve...

Aleš Rozehnal: Skandál? Ale jinde. Stát tvrdě sáhl do soukromí tam, kde neměl

Japonka pobláznila Slováky kouzelným rozhovorem v jejich řeči. Nevěděli, kde se vzala

Co by se stalo, kdyby se spojila Jižní Amerika a Afrika dohromady?

Hygienici objevili v prodeji nebezpečnou kosmetiku: Varování se týká pěti konkrétních výrobků

Až 30 poptávek měsíčně a statisícové honoráře. Majitelka agentury prozradila, kolik si účtují české celebrity za večer moderování

Neandertálci zmizeli před 40 000 lety. Jejich gen nám ale dodnes přidává trochu svalů