Všichni mě dokola kritizují, že můj syn dokáže projevit svůj názor, nechápe Naďa

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zdvižené obočí, kroucení hlavou, nebo rovnou kritika. S tím vším se od známých, ale i od úplně cizích lidí pravidelně setkává maminka pětiletého Ondřeje, kterého podle svého okolí vychovává až moc benevolentně. Ona je ale zcela opačného názoru.

Dialog matky a syna

Zdroj: Shutterstock

„Absolutně nechápu, proč má každý kolem pocit, že vlastní patent na výchovu dětí. Já sama se v téhle oblasti pořád dovzdělávám, a přesto často tápu, natož abych si dovolila někomu v tomhle směru radit. Ale většina lidí to tak, bohužel, nemá. Každý umí jen kritizovat, aniž by o dané věci cokoli věděl,“ zlobí se Naďa, které se okolí neustále snaží mluvit do výchovy syna Ondřeje. Třeba jako naposledy úplně cizí paní v supermarketu.

„Zrovna jsem s Ondrou vedla dialog u regálu s cereáliemi. Já se mu snažila vysvětlit, proč bych mu raději koupila jiné balení, než si vybral. On mi zase vysvětloval, proč potřebuje právě to své. Pravda, trochu se u toho rozčiloval, protože ve svém věku ještě nedokáže úplně ovládat své emoce. Ale nic velkého, bylo to v normě. No a ta náhodná kolemjdoucí se na mě otočila a začala mi promlouvat do duše, jakou dělám chybu. Prý si ten kluk za chvilku bude dělat, co chce, a já budu jednou hodně nešťastná. Měla jsem sto chutí poslat ji někam, místo toho jsem jí jen ironicky poděkovala za nevyžádanou radu,“ líčí nepříjemný zážitek Naďa s tím, že rozhodně nebyl ojedinělý. Kdykoli její syn projeví nějaký svůj názor, hned se najde někdo, komu to vadí. Příbuzné nebo paní učitelky ve školce nevyjímaje.

„Každou chvíli mi mezi dveřmi oznamují, že Ondra zase zlobil a neposlouchal. Ale o jaké zlobení šlo! Odmítl se zapojit do společného tancování, protože tancování nesnáší. Nechtěl jít ve dvojici s chlapečkem, kterého nemá rád. A tak bych mohla pokračovat. Proč by měl dělat za každou cenu něco, co mu je vyloženě proti srsti? Proč mu nedají trochu prostor? Nutil by třeba šéf svého podřízeného, aby šel na firemním večírku tančit, přestože to odmítá? To už by bylo považováno za šikanu,“ míní Naďa, která si za svým respektujícím stylem výchovy dítě stojí.

„Copak děti nejsou taky lidi? I ony mají své názory, pocity a přání. Rozhodně to nejsou loutky, které bychom měli ovládat. Samozřejmě v rámci rozumných mantinelů. To dá rozum, že nenechám Ondru, aby dělal něco nebezpečného třeba. Vždy se s ním ale snažím nějak rozumně domluvit. Když pak řeknu rezolutní ne, respektuje to. Ví, že tohle říkám jen v těch nejnutnějších případech. Neslyší to denně tisíckrát. Zkrátka z něj chci mít sebevědomého člověka, který se nebojí říct ne. Ale ať si každý dělá, co chce. A ať to nechá dělat i mě,“ přeje si z neustálého vysvětlování a obhajování se vyčerpaná Naďa.

O vyjádření jsme požádali terapeutku Kristínu Pelikánovou:

Myšlenky a rozpoložení, které Naďa má, jsou naprosto pochopitelné a věřím, že je sdílí mnoho rodičů. Z textu to však zní, že Naďa i když je občas zarmoucená, překvapená nebo třeba i naštvaná, tak ví, že tohle je prostě styl její výchovy, který jí sedí, rozhodla se pro něj a vidí benefity, které to hlavně jejímu synovi přináší. Co si o tom myslí okolí je pak méně podstatné. Nicméně to, aby to bylo méně podstatné se jednoduše říká, ale praxe je všelijaká. Je logické, že se nás názory ostatních dotýkají. Obzvláště když nás zastihnou nepřipravené a nevíme, jak zareagovat. To by mohlo být tématem psychoterapie nebo koučování - jak se na tyto situace připravit, být si v nich jistý.
Obecně lze říci, že se mění styl výchovy od poslušného dítěte k odvážnému dítěti. Vnímám to jako pozitivní trend i když cesta je to trnitá, a i tady se můžeme dopustit přešlapů. Co v takové situaci pro sebe udělat? Obklopovat se lidmi, kteří jsou nám názorově podobní. Jak sama Naďa říká - vzdělávat se, zajímat se, a pokud je to možné, vyhnout se sociálním sítím a kanálům se zaručenými radami a postupy.

Kristína Pelikánová je jednou ze zakladatelek platformy Feministické terapie, pracuje jako terapeutka, psychoterapeutická poradkyně a lektorka. Má vystudovanou Pražskou vysokou školu psychosociálních studií a absolvovaný psychodynamický psychoterapeutický výcvik. Během sezení se často s klienty vrací do minulosti, do důležitých a často traumatických momentů, které ovlivňují klientovu přítomnost i budoucnost.

Do terapií zahrnuje i feministický aspekt, a to tak, že poukazuje, že naše životy ovlivňuje kromě nás samotných i společnost, od které se nelze oddělit. Zabývá se tématy duševního zdraví, zotavení z duševních onemocnění a provázení během procesu zotavování, vztahy, vyhořením, prokrastinací.

Zdroj informací: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Paní učitelka dala dceři dvojku nespravedlivě, já to tak nenechám, zlobí se Kateřina. Na stížnost máte tři dny, říká zákon

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

Všichni mě dokola kritizují, že můj syn dokáže projevit svůj názor, nechápe Naďa

Půllitr vína pro děti denně? Ve Francii si připomínají výročí rodičovské vzpoury

Myslel si, že s kytarou na něj ženy poletí. Pokáč brzy zjistil, jak moc se spletl

Ukrajinská vojačka léčí kolegy nečekaným způsobem. Popsala největší problém na frontě

Česko má senzační mistryni světa. Mozek mi moc nefunguje, chrlila ze sebe užasle

Polární liška ušla z Norska do Kanady 4.350 kilometrů. Redakce má podezření, že šla na fotbal a Haalandovi věřila dřív než všichni ostatní