Růžová daň
Teorie, podle které společnosti prodávají ženám produkty dražší než identické produkty určené pro muže. Nevěříte? Nebo jste si toho nikdy nevšimli? Stačí jen zajít do obchodu a porovnat si dva takřka totožné produkty jedné značky. Konkrétně třeba holicí strojky. Všimli jste si, že ty růžové pro ženy jsou obvykle dražší než ty modré?
Některé zdroje uvádí, že produkty se stejnou značkou a stejnou základní funkcí mají v dámském provedení přirážku klidně více než 40 %. A pokud bychom měli přepočítávat větší balení na kusy, je přirážka v podstatě ještě vyšší. Je to opravdu tak. Produkty pro ženy stojí trvale více než mužské ekvivalenty téhož zboží.
Ranní rutina
Podívejme se na produkty denní potřeby. Prakticky každý používá deodorant a šampon. A právě toto jsou mimo jiné produkty, které jsou v dámském provedení o poznání dražší. A to na tom není to nejvíce zneklidňující. Podle výzkumu Knihovny Dolní sněmovny ve Velké Británii genderová diskriminace začíná už mnohem dříve.
Napadlo vás někdy, že hračky prodávané dívkám často stojí více ve srovnání s podobnými hračkami v jiných barvách pro chlapce? A toto neviditelné zvedání cen pro děvčata a ženy ovlivňuje opravdu všechno od toaletních potřeb, přes oblečení a hračky až po služby. Být ženou je zkrátka drahé.

Historie růžové daně
Počátky takzvané růžové daně sahají do roku 1994, kdy byla tato marketingová strategie poprvé odhalena ve zprávě z Kalifornie. Studie odhalila, že jako žena platí ročně 1351 dolarů za dámské produkty a služby. Termín růžová daň však v tu dobu pochopitelně ještě neexistoval. Ten vznikl ve chvíli, kdy tento výzkum vyústil v zákon o zrušení takzvané daně pro ženy, tedy v roce 1995.
Růžová daň tedy rozhodně není žádná oficiální daň, která by platila ve všech státech po celém světě. Přesto se však prakticky celého světa dotýká. Ve velkém ji znají v USA, Kanadě, Francii, Británii, Indii, Argentině, Mexiku nebo v Číně. Vláda tuto daň nikde nevybírá a nemá z ní zisk. Je to však taková neviditelná a diskriminační daň za to být ženou.
Tento problém si však začínají uvědomovat státy jako Austrálie, Kanada nebo Indie. Pevný postoj proti cenám na základě pohlaví mají také v New Yourku, Kalifornii nebo na Floridě. Austrálie prosazovala národní zákon o zrušení 10% daně ze zboží a služeb na produkty osobní péče pro ženy. A možná vás překvapí, že průkopníky ve zrušení DPH na menstruační produkty byla v roce 2004 Keňa.
Jak se vyhnout růžové dani?
Znalost toho, co to je nestačí. Vaší morální povinností je poznat mezery v systému. Pokud je to tedy možné, kupujte si genderově neutrální nebo pánské produkty. Podporujte především značky, které propagují genderově neutrální ceny. A hlavně si dávejte pozor na cenové rozdíly a porovnávejte ceny v různých obchodech.
Nebojte se podepisovat petice a ozvat se ve chvíli, kdy za stejnou službu zaplatíte jako žena více než muž. A rozhodně si tyto informace nenechávejte pro sebe. Je vhodné, aby o tom vědělo co nejvíce žen a osvěta se šířila světem. Třeba se pak výrobci umoudří a upustí od svého marketingového plánu, který těží z toho, že je někdo žena.
Zdroje článku: www.themerge.in, www.wrda.net, now.org, commonslibrary.parliament.uk, www.storicko.cz