- Ray Longo ostře zkritizoval mentální nastavení Jiřího Procházky po porážce s Carlosem Ulbergem.
- Český zápasník přiznal, že zraněného soupeře vědomě ušetřil, načež inkasoval knokaut.
- Uznávaný kouč se vysmál neortodoxní přípravě zahrnující meditace ve tmě i tlučení do stromů.
- Procházkovu trenérskému štábu expert doporučil, aby si pro inspiraci pustil film Karate Kid.
- Debata o hranici mezi duchovní cestou a profesním selháním rozděluje fanoušky bojových sportů.
Duchovní cesta versus krutá realita
Hvězdný rodák z Hostěradic Jiří Procházka se v titulové bitvě s Carlosem Ulbergem ocitl na prahu triumfu, nicméně v klíčovém okamžiku se rozhodl pro postup, který v moderním oktagonu nemá obdoby. Když si novozélandský vyzyvatel Carlos Ulberg hned v úvodu poranil koleno, český bijec místo drtivého tlaku zvolnil a začal gestikulovat. Výsledkem byl levý hák přímo na bradu a bleskový konec všech nadějí. Právě tento moment vyvolal lavinu kritiky, k níž se přidal i muž, jehož slovo má v zámoří váhu zákona.
Zkušený lodivod mnoha šampionů Ray Longo se v pořadu The Anik & Florian Podcast rozhodně nedržel zpátky. „Je to všechno vtipné, když se ten chlap modlí na hoře, stojí na hlavě a pije vlastní moč, ale pak se stane tohle,“ poznamenal bez obalu trenér, který k titulům dovedl jména jako Chris Weidman nebo Aljamain Sterling. Podle něj je takové chování úsměvné jen do chvíle, než bojovník v kleci zmatkuje a zahodí životní šanci kvůli naprosto nesmyslnému soucitu.
Karate Kid jako povinná četba
Kritika z úst amerického experta mířila i na Procházkův realizační tým. Longo má za to, že trenérský štáb českého zápasníka dopustil, aby se jejich svěřenec ztratil ve vlastních vizích a přestal vnímat brutální podstatu boje. „Jejich hlavní kouč by si měl okamžitě jít pustit první díl Karate Kida,“ ulevil si s odkazem na kultovní filmovou školu, kde se soupeři slabost nikdy neodpouští. Ray Longo, jenž za tři dekády v branži viděl nespočet vzestupů i pádů, považuje Procházkovo jednání za profesní selhání, které se schovává za duchovní vznešenost.
Zatímco fanoušci obdivují, jak se český samuraj Jiří Procházka dokáže v naprosté tmě konfrontovat s vlastními démony, Longo v tom vidí spíše cestu do slepé uličky. Tlučení pěstmi do kmenů stromů nebo meditace bez jídla jsou sice vizuálně atraktivní rituály, jelikož však v kleci rozhoduje pouze instinkt zabijáka, v konečném důsledku bojovníkovi jen pletou hlavu. „Ten chudák byl zmatený a totálně to pokazil,“ prohlásil uznávaný expert a dodal, že lítost do nejprestižnější ligy světa zkrátka nepatří.
Cena za ušetřený život
Bývalý šampion polotěžké váhy Jiří Procházka po zápase otevřeně přiznal, že viděl soupeřovo utrpení a rozhodl se ho nechat dýchat. Tento postoj, vycházející z hlubokého studia samurajského kodexu bushidó a spisů Mijamota Musašiho, se mu však vrátil jako bumerang. Carlos Ulberg, opřený o pletivo a bojující s bolestí v noze, využil soupeřovy nepozornosti a jedním přesným úderem ukončil diskuse o morální převaze.
„Viděl jsem, že je zraněný a nechal jsem ho, je to pro mě jedna z největších lekcí života,“ svěřil se po krutém vystřízlivění Procházka. Zda po takovém výprasku a veřejném výsměchu od legend typu Raye Longa dojde v jeho přípravě k nějaké změně, ukáže až čas. Jisté je, že hranice mezi osvíceným bojovníkem a člověkem, který ztrácí kontakt s realitou sportu, je po tomto víkendu v očích zámořských expertů velmi tenká.
Dva roky pryč, teď chce všechno pustit ven. Růžička popsal vězení i hlad po návratu