2 min

Elektroosmóza a suchá pára. Litovel hledá zbraň proti odéru ze sušárny kalů

Sdílet

Dennívýzva

Odborníci v nové solární sušárně čistírenských kalů v Litovli na Olomoucku instalovali další zařízení, pomocí kterého se pokusí snížit zápach z provozu této technologie. Solární sušárna kalů byla v Litovli zprovozněna loni na jaře. Město do její stavby s pomocí dotace investovalo 119 milionů korun. Po zprovoznění si ale někteří obyvatelé z okolí začali stěžovat na výrazný zápach.

Sušárna kalů v Litovli - ilustrační foto

Zdroj: Hanácká Drbna | Zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Experti letos na jaře v solární sušárně kalů umístili průmyslový pohlcovač pachů, v parných letních dnech si ale lidé opět začali stěžovat na zápach. „Firma Regitas provizorně nainstalovala k vyzkoušení další technologii, která vytváří suchou páru vypouštěnou nad mokrý kal. Účinek by měl být výraznější než u průmyslových pohlcovačů zápachu a zároveň funguje na odlišném principu zachycování pachových látek,“ uvedlo vedení města. Testování této technologie zabere zhruba měsíc. Radnice požádala obyvatele, aby ji dál informovali o případném zápachu.

Odborníci v Litovli otestují také elektroosmotické předsušení čistírenského kalu. Po této úpravě by měl kal přestat být biologicky aktivní, takže nebude zapáchat. „V září bude na čistírně odpadních vod umístěn stroj, na němž budeme účinek ověřovat přímo na našem kalu a v místních podmínkách. Pokud se teorie potvrdí v praxi, mohli bychom mít do příští sezony problém vyřešený,“ doplnili zástupci města.

Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, se v nové sušárně pomocí slunečního záření přeměňuje na sušinu vhodnou pro energetické využití. Nepříjemný zápach, který se šíří ze solární sušárny, je podle odborníků způsoben netypickým složením kalů přivážených z čistírny odpadních vod v Litovli. Tamní čistírenské kaly totiž kvůli vysokému podílu odpadu z potravinářských firem obsahují značný podíl organických látek. Při použití nynější technologie kaly dostatečně nevyhnijí a při sušení zapáchají.

Grilovačka v plynových maskách? Litovel dál vede bitvu s neúnosným smradem

Pondělí, 29. června 2026, 14:17Zprávy Z kraje

S příchodem letního období v Litovli znovu rezonuje téma nebývale nepříjemného zápachu, lidé si takřka každý den stěžují nejen na sociálních sítích. Smrad v ulicích malebných hanáckých Benátek může mít několik původců, ať už se jedná například o...

Solární čistírnu postavenou na okraji Litovle tvoří dva skleníky dlouhé 120 metrů a široké 13 metrů, do kterých je navážen vlhký čistírenský kal z litovelské čistírny odpadních vod. Hmotu na podlaze skleníku průběžně prohrabává speciální stroj. Technologie zvládne ročně vysušit až 3500 tun čistírenských kalů. Z tohoto množství vznikne 933 tun usušeného kalu, který jako palivo využije společnost Cement Hranice. Město si od této investice slibuje výrazné snížení nákladů na odvoz a likvidaci čistírenského kalu.

Čistírenský kal je hlavním odpadním produktem při čištění odpadních vod. Náklady na jeho zpracování a likvidaci podle odborníků činí zhruba polovinu provozních nákladů čistíren odpadních vod. V Česku je zakázáno čistírenské kaly odvážet na skládky, proto se používají jako hnojivo na polích či při produkci průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Samosprávy se snaží najít pro kaly uplatnění i při výrobě tepelné energie, jelikož stát pravidla pro aplikaci kalu na polích postupně zpřísňuje.

Reklama

Další články z Hanácká Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Hanácká Drbna

Články z Hanácké Drbny přinášejí aktuální dění z Olomouce a celého Olomouckého kraje. Věnují se událostem, které přímo ovlivňují život v regionu – od komunální politiky, dopravy a školství až po kriminalitu, kulturu, sport nebo zajímavé osobnosti a iniciativy. Hanácká Drbna osloví čtenáře, kteří...

Elektroosmóza a suchá pára. Litovel hledá zbraň proti odéru ze sušárny kalů

Summit NATO byl záminka. Babiš se už ani netají tím, že mu jde o víc

Brutální slova za hranou všeho. Mahulena Bočanová zveřejnila šokující útok na svou dceru

Můžete ji mít v peněžence. Česká pětistovka s písmenem Z má sběratelskou hodnotu přes 70 000 Kč. Vznikla chybou při tisku

Tajemné ostrovy, kam lidská noha nevkročí. Na jeden se nesmí vůbec, druhý si své návštěvníky vybírá

Evropská unie chce na dálku snižovat rychlost aut. „Je to absurdní a nebezpečné,“ říká expert