2 min

Do Krkonoš se vrací jedle bělokorá

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z…

jedle-belokora

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Návrat druhu na původní stanoviště je součástí dvouletého projektu záchrany krkonošských jedlí, který letos končí. Informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Součástí projektu bylo také založení semenného sadu. Cílem projektu s rozpočtem přes 1,8 milionu korun je uchovat a posílit genetickou rozmanitost jedlé bělokoré v Krkonoších. Zajištění její ochrany a zachování genetické rozmanitosti je podle správců parku nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů. "Jedle je pravděpodobně jednou z nejperspektivnějších dřevin Krkonoš. Ať už to bude v lesích zcela ponechaných přirozenému vývoji, nebo v lesích s výběrným způsobem hospodaření, bude jedle hrát v krkonošských lesích stále významnější roli," uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Podle něj je to dané její schopností dlouhodobě přežívat v zástinu lesního porostu i tolerancí k rostoucím teplotám, což je důležité zejména v souvislosti s dopady klimatické změny. Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v lesních ekosystémech. "V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, její zastoupení však výrazně pokleslo v důsledku kombinace několika negativních faktorů, jako je například okyselení půdy nebo znečištění ovzduší imisemi, na něž je jedle obzvlášť citlivá," uvedl Drahný. Podle něj o návrat jedle bělokoré do krkonošské přírody usilují i lesníci na polské straně hranice Krkonoš. Jedlové dřevo v minulosti lidé využívali vzhledem k větší odolnosti ve vodě nejen na krovy domů, ale i při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů nebo na výrobu šindele. "To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech střední Evropy, Krkonoše nevyjímaje," dodal Drahný. Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. Lesníci Správy KRNAP v posledních letech pozorují v lesních porostech vliv klimatických změn, které pozvolna proměňují druhovou skladbu lesů hlavně v nižších a středních lesních vegetačních pásmech. Zdroj: ČTK

Reklama

Další články z Náš REGION

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Do Krkonoš se vrací jedle bělokorá

Putin věří v magický rok 2027. Obětuje kvůli tomu dva miliony mužů?

Džus a limonády v dětství? Studie upozorňuje na možné zdravotní riziko v dospělosti

Peklo pod hladinou. Před 80 lety odpálili pod mořem pumu, která zničila flotilu i rajský atol

Soud rozhodl o předběžném opatření kvůli údajnému násilí ze strany Foldyny

Po boku má jediného muže, kterého potřebuje. Kateřina Kornová promluvila o synovi i lásce