Jeho povaha je směsicí laskavosti, přítulnosti a neúnavné energie. Vrtění ocasu je pro něj tak typické, že se stalo jeho poznávacím znamením – veselý pohyb, který zesílí pokaždé, když je na stopě, při hře nebo jen při vítání svých lidí. Kokršpaněl je pes plný života, který i v klidu vyzařuje hřejivou přítomnost a dobrou náladu.
Vzhled: lovec s hedvábnýma ušima
Anglický kokršpaněl je pes harmonických proporcí, kompaktní a zdatný. Jeho tělo je stavěné tak, aby zvládal práci v náročném terénu – hluboký hrudník, pevná záda, dobře klenutá žebra a silné, svalnaté končetiny. Délka těla od kohoutku ke kořeni ocasu je přibližně stejná jako kohoutková výška, což dodává psovi vyvážený vzhled.
Hlavu zdobí výrazný stop, kvadratický čenich a široká nosní houba umožňující výborný čich. Oči jsou tmavě hnědé, nikdy světlé, a jejich výraz je typicky mírný a inteligentní. Uši jsou dlouhé, nízko posazené a bohatě kryté hladkou, hedvábnou srstí.
Srst anglického kokršpaněla je hladká, nikdy drátovitá ani kudrnatá. Na hrudi, končetinách a zádi vytváří delší praporce. Zbarvení je velmi pestré – od jednobarevných odstínů přes bikolor a trikolor až po různé typy běloušů.
Kohoutková výška se pohybuje u psů mezi 39–41 cm, u fen 38–39 cm, hmotnost okolo 13 až 15 kg. Celkový dojem je psa veselého, výkonného, striktně bez přehnaných znaků.
Dožívá se v průmětu 13 let.
Historie plemene: od starých španělů k moderním slídičům
Psi typu španěl patří mezi nejstarší lovecká plemena na světě. Jejich původ sahá až do dávných dob, kdy se objevovali ve starověkých záznamech a kresbách. Do Anglie se dostali pravděpodobně přes oblast Makedonie a Pyrenejského poloostrova, odkud pochází i pojmenování „španěl“ – z francouzského espaignol, tedy pes ze Španělska.
V Anglii se španělé dále dělili podle prostředí, ve kterém pracovali: na vodní a polní. Anglický kokršpaněl patřil mezi ty menší polní typy, ideální ke slídění v hustém nízkém porostu. Odtud pochází i jeho původní jméno „cocking spaniel“, podle sluky lesní, kterou často vyhledával.
K prvnímu výraznému rozdělení plemen došlo v 19. století. Roku 1873 vznikl chovatelský klub kokršpanělů a o deset let později byl anglický kokršpaněl oficiálně uznán jako samostatné plemeno.
Kokršpanělé se koncem 19. století dostali také do USA, kde se postupně vyvinula samostatná americká forma s kratší tlamou, klenutější lebkou a bohatší srstí. Anglická linie si však dodnes udržela původní typ, blízký pracovnímu využití.

Foto: Shutterstock
Povaha: energický, ale citlivý
Anglický kokršpaněl je pes plný života. Jeho energie a radost z pohybu jsou nakažlivé a typický neustále vrtící ocas podtrhuje jeho veselou povahu. Je chytrý, pracovitý a učenlivý, ale zároveň citlivý – tvrdé zacházení nebo křik mu nesvědčí a mohou snadno podlomit jeho sebedůvěru.
Je přítulný a společenský, miluje lidi a rád se účastní všeho, co se doma nebo venku děje. Špatně však snáší dlouhé odloučení. Pokud zůstává příliš často sám, může se u něj objevit destruktivní chování nebo nadměrné štěkání.
K ostatním psům bývá nekonfliktní a většinou dobře vychází i s cizími zvířaty, pokud je správně veden. Miluje děti a díky své vyrovnané a dobré povaze bývá častou volbou rodin.
Přesto v něm stále zůstává silný lovecký pud – je to geneticky zakořeněná vlastnost, se kterou je třeba počítat při procházkách a při výcviku přivolání.
Péče a výchova: důslednost a pozitivní vedení
Kokršpaněl se necvičí silou ani tlakem. Je citlivý, má dlouhou paměť a výchova musí být založená na důvěře a pozitivním posilování. Velmi dobře reaguje na klikr trénink a motivaci pamlsky, protože jídlo miluje nade vše.
Při výchově je nutná vytrvalost – kokr je inteligentní a dokáže si snadno prosadit svou, pokud mu to člověk dovolí. Nesprávná socializace nebo necitlivý přístup mohou napáchat škody, které se později těžko napravují.
Z hlediska aktivit je kokršpaněl univerzální pes. Kromě tradičního loveckého výcviku jej baví i moderní sporty jako obedience, dogdancing, flyball nebo frisbee. Zbožňuje vodu a s nadšením využije každou příležitost si zaplavat.

Foto: Shutterstock
Pro koho je anglický kokršpaněl vhodný
Anglický kokršpaněl je přizpůsobivý pes. Bude spokojený v bytě i v domě se zahradou, pokud má dostatek pohybu, aktivit a kontaktu se svou rodinou. Nesnáší dlouhou samotu a potřebuje pravidelný výdej energie – bez něj se může nudit a být destruktivní.
Srst vyžaduje pravidelné česání a občasné trimování. Uši je nutné často kontrolovat, protože jejich tvar zvyšuje riziko zánětů. Pozornost zaslouží i oči, které mohou být náchylné k podráždění.
Je to pes vhodný pro aktivní rodiny, které mu dopřejí dostatek pohybu, trpělivosti a společnosti. Kokr je společník, který svůj čas chce trávit po boku člověka – a pokud tuto možnost má, odmění se láskou, věrností a neustále dobrou náladou.
Zajímavosti:
Existují dvě hlavní formy: anglická a americká — a nejsou jen geografickou variantou, ale liší se tvarem hlavy, proporcemi těla i typem srsti.
Sedne si s každým: pro svoji přátelskou povahu, přizpůsobivost a velikost jsou ideální, jak do rodiny s dětmi, tak pro seniory.
Všeho moc škodí: toto plemeno miluje jídlo a je na něj dobře motivované, pozor ale na nadváhu a obezitu.
Zdroje: rufruf.cz, ifauna.cz, cockerclub.cz, chlupaci.cz
Další články:
Související články