117letá žena darovala své tělo vědcům. Tohle našli v jejích buňkách

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Maria Branyas zemřela jako nejstarší žena planety ve věku 117 let. Před smrtí darovala své tělo vědě. Biologové nyní odhalili, že v jejím organismu existovaly současně známky pokročilého stárnutí i mládí.

117letá žena darovala své tělo vědcům. Tohle našli v jejích buňkách

Zdroj: Unsplash

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 17.09.2026 04:00

Paradox v buňkách nejstarší ženy světa

Když Maria Branyas Morera v srpnu 2024 zemřela ve věku 117 let a 168 dní, byla nejstarší žijící osobou na planetě. Katalánka, která se narodila v San Franciscu v březnu 1907, přežila průměrnou ženu ve svém regionu o více než tři dekády. Před smrtí souhlasila s tím, že vědci získají přístup k jejímu tělu.

Výzkumný tým koordinovaný Manelem Estellerem z Institutu pro výzkum leukémie Josepa Carrerase provedl nejkomplexnější biologickou analýzu v historii. Vzorky krve, slin, moči a stolice podrobili genomickému, epigenomickému, proteomickému, metabolomickému, transkriptomickému a mikrobiomickému rozboru.

Známky rozpadu i mládí najednou

Vědci očekávali, že odhalí organismus, který se prostě opotřebovával pomaleji. Výsledky však ukázaly něco zcela jiného. „Signály extrémního stárnutí a zdravé dlouhověkosti byly přítomné současně,“ popsal Esteller zjištěný paradox.

Markery pokročilého věku byly jednoznačné. Telomery, ochranné čepičky na koncích chromozomů, byly velmi krátké. Imunitní systém vykazoval prozánětlivé rysy a stárnoucí populaci B lymfocytů. Objevila se klonální hematopoéza, stav, kdy kmenové buňky krve hromadí mutace a postupně dominují krevnímu zásobování. Tento jev je spojen se zvýšeným rizikem leukémie a kardiovaskulárních chorob.

Vedle těchto alarmujících signálů však vědci našli opačné prvky. Epigenetické hodiny, které odhadují biologický věk, označily její buňky za zhruba o 23 let mladší, než byl její skutečný věk. Opakující se úseky DNA byly udržovány v přísně kontrolovaném methylačním stavu, jaký se normálně vyskytuje u mnohem mladších lidí.

Praktický dopad tohoto objevu je zásadní: velmi dlouhý život a absence nemocí nemusejí podléhat jedinému celkovému mechanismu.

Maria Branyas Morera | Zdroj: Arxiu de la família Branyas Morera, Volné dílo, Creative Commons

Jogurty a střevní bakterie

Mikrobiom zesnulé obsahoval vysoké hladiny bakterií rodu Bifidobacterium, které jsou hojné u mladých lidí a s věkem stabilně klesají. Některé stoleté osoby si je uchovávají. U lidí starších 110 let se nacházejí jen vzácně.

Branyas jedla tři jogurty denně a tým diskutoval o možné souvislosti. „Dietní návyk by mohl působit na dlouhověkost prostřednictvím střevního mikrobiomu“, uvedl Esteller pro New Scientist. Zůstává to však hypotézou. Studie nemůže prokázat, že Bifidobacterium skutečně vytvořil jogurt, protože k důkazu by bylo zapotřebí kontrolované dlouhodobé sledování, které nikdo neprovedl.

Odběr vzorků zachytil pouze snímky z konce stařenčina života, nikoli vývoj napříč celým životem. Výzkum ukázal, že její genom obsahoval specifické varianty genů chránící před kardiovaskulárními chorobami a demencí a zcela postrádal běžné genetické mutace zvyšující riziko Alzheimerovy choroby.

Jedna žena pro závěry nestačí

Jak autoři studie zdůrazňují, co bylo pozorováno u jediného jedince, nelze rozšířit na celou populaci, bez ohledu na to, jak důkladná analýza byla.

Richard Faragher, biogerontolog z Univerzity v Brightonu, vznesl konkrétní námitku: „Aby bylo možné tvrdit, že její dlouhověkost byla něčím víc než jen náhodou, musel by tým prokázat, že i ostatní členové její rodiny žili výjimečně dlouho.“ Samotná Maria Branyas svůj vysoký věk přičítala „štěstí a dobré genetice“.

Posledních 24 let života prožila v domově důchodců v katalánském městě Olot, kde byla až do konce života mentálně aktivní. V roce 2020, ve věku 113 let, úspěšně překonala COVID-19 s velmi mírným průběhem, což demonstruje její neobvyklou biologickou odolnost. Se světem komunikovala i přes sociální síť X pod přezdívkou Super katalánská babička.

Zdroje článku: futura-sciences.com, theguardian.com, en.wikipedia.org, nespechej.cz

Autor článku: Eliška Černá

Reklama

Další články z NESPECHEJ.cz

NASA zkoumá záhadnou díru na Měsíci. Může to být vstup do podzemí

Metr sněhu i třicítky. Dagmar Honsová připomněla historické extrémy měsíce října

Říjen bude letos jako z učebnice. Aspoň to tak zatím vypadá. Přitom je to měsíc, kdy počasí může být velice...

Tuto větu muži nejvíc nesnášejí. Ženy ji přesto říkají pravidelně

Tři slova, která dokážou vyvolat paniku u devíti z deseti mužů. Průzkum odhalil, proč právě tahle věta...

Projekt za 100 miliard dolarů skončil jako město duchů. Lidé, co si tu koupili byt, teď hořce litují

Mělo to být ekologické město budoucnosti pro milion lidí, postavené na umělých ostrovech s rozpočtem...

Mladí lidé po odchodu od rodičů neperou prádlo. Pětina z nich neví, jak zapnout pračku

Představte si šatník plný oblečení, které čeká na vyprání už třetí týden. Mladí lidé ve věku 18 až 30 let,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů NESPECHEJ.cz

Nespechej.cz je pozvánka zpomalit – a znovu si všimnout věcí, které běžně přehlížíme. Web nabízí inspiraci k jednoduššímu, vědomějšímu životu, který není o výkonech, ale o rovnováze. Témata se točí kolem zdraví, duševní pohody, rodiny, vztahů i smysluplného využití času. Namísto radikálních změn...

117letá žena darovala své tělo vědcům. Tohle našli v jejích buňkách

Do Superdebaty ČT přijdou jen dva předsedové. Babiš ji ignoruje, Macinka se mstí

Vražedkyně šokovala tím, v jaké je kondici po nepovedené popravě. Pouta jí nechali

„Vím, že mě měl rád.“ Diana Kobzanová promluvila o svém vztahu se Zapletalem

Otestovala jsem 6 papírových kuchyňských utěrek (2026): Nejdražší nemusí být nejsavější, výsledky překvapí

Tádž Mahal nezůstává bílý sám od sebe. Jeho mramoru pomáhají i jílové zábaly