Ruská půda uprostřed Alp. Co dělá kousek Moskvy ve Švýcarsku?

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Ve švýcarské soutěsce Schöllenen u Ďáblova mostu leží kus území, který oficiálně patří Rusku. Pozemek darovala vláda jako dík za bitvu proti Napoleonovi.

Schöllenen

Zdroj: FOTO:Paebi, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 01.10.2026 08:28

Soutěska Schöllenen ve švýcarském kantonu Uri ukrývá jedno opravdu nečekané geografické tajemství. Pokud vyrazíte úchvatným kaňonem u Andermattu směrem k vyhlášeným alpským průsmykům, narazíte na malý pozemek, který oficiálně spadá pod Ruskou federaci. Nevelká vyhlídková plocha u legendárního Ďáblova mostu tvoří zajímavou kuriozitu a turisté si tu velmi rádi dělají přestávku.

Stovky metrů jako dar

Švýcaři věnovali tuto horskou parcelu o rozloze zhruba 500 metrů čtverečních Rusům na konci 19. století. Gesto představovalo formu poděkování za vojenskou pomoc během těžkých bojů proti Napoleonovi. V září 1799 zde totiž vojska generála Alexandra Vasiljeviče Suvorova v nesmírně složitých podmínkách dokázala odrazit postupující francouzskou armádu. K bezplatnému převodu půdy došlo až o sto let později a dodnes ji prostřednictvím bernského velvyslanectví vlastní přímo Moskva.

Na skalním výběžku nad řekou Reuss se od té doby tyčí mohutný pamětní kříž vytesaný do tvrdé žuly. Monument vznikl za velmi přísné podmínky tehdejších švýcarských úřadů. Ty totiž trvaly na tom, aby bylo místo věnováno výhradně památce padlých vojáků z této krvavé bitvy. Před několika lety si neobvyklou lokalitu uprostřed hor osobně prohlédl i tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv, když tudy projížděl během své státní návštěvy.

Tři mosty a rozzuřený čert

Příjezd k ruskému památníku vyžaduje překonání divoké řeky po legendárním Ďáblově mostě. Průvodci z okolních vesnic dodnes rádi vyprávějí starou pověst o jeho dávném vzniku. Zoufalí vesničané se tehdy prý domluvili se samotným vládcem pekel, že mu za stavbu mostu odevzdají první duši, která přes novou stavbu přejde. Lidé ho ale nakonec chytře přelstili a na druhou stranu poslali kozla. Rozzuřený čert se chtěl obyvatelům pomstít obřím balvanem, jenže zbožná žena na kámen nakreslila kříž a ďábel svůj cíl zničehonic minul. Tento mohutný balvan opravdu dodnes leží u silnice poblíž vesnice Göschenen.

Historická realita vypadala samozřejmě jinak. O první propojení se už kolem roku 1200 postarali šikovní řemeslníci a postupně zde vyrostlo několik různých architektonických konstrukcí. Dnešní turisté mají před očima stavby hned dvě. Běžná nemotorová doprava využívá druhý kamenný most z roku 1830 a hned vedle denně profrčí tisíce aut po obřím betonovém oblouku ze 70. let. Do skalní stěny vysoko nad řekou namaloval jeden z místních umělců rudou postavu ďábla.

Památník, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Suworowdenkmal_Schoellenen_03_11.jpg">Хрюша</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0">CC BY-SA 3.0</a>, via Wikimedia Commons — Památník, FOTO: Хрюша, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Odvážný stavitel a tunel

Až do počátku osmnáctého století představoval příjezd k mostu opravdový problém. Cesta vedla převážně po úzkých dřevěných lávkách doslova zavěšených na řetězech nad hlubokou a nebezpečnou propastí. Teprve v roce 1707 najali místní obyvatelé zkušeného italského mistra pevnostních staveb Pietra Morettiniho, který za pouhých jedenáct měsíců dokázal prorazit skálou více než šedesátimetrový průjezd. Jednalo se tehdy o vůbec první alpský silniční tunel a obchodníci s ním konečně získali podstatně pohodlnější průchod k jihu.

Dnes tímto koutem švýcarských Alp projíždí vlak Glacier Express a údolí křižuje mnoho horských silnic. Cestovatelé mohou během své zastávky obdivovat nejen staré pevnostní opevnění a divokou řeku, ale navíc zcela bez víza vkročit na formální území Ruské federace. Silný vítr a neustálé šumění padajících vodopádů jen dotváří neobvyklou atmosféru tohoto zvláštního alpského místa.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (cs.wikipedia, novinky, mapy).

Reklama

Další články z Výletárium

Karlova Studánka hostila Havla i filmaře. Na rozdíl od Luhačovic si zachovala historické roubené domy

Tajemství dobrého burčáku. Mutěnice lákají na slavný pochod

Tradiční pochod slováckým vinohradem v Mutěnicích nabídne ochutnávku čerstvého burčáku a lokálních...

Hrad Křivoklát ze Zrádců v říjnu uzavře velkou věž s hradbami. Vlastní otec tu tři roky věznil Karla IV.

Státní hrad Křivoklát v okrese Rakovník znají diváci ze soutěže Zrádci. Velká věž s hradbami zavírá 31....

Krásnú Lúčku z Vyprávěj byste na Slovensku nenašli a roubenka Dvořákových stojí na Kokořínsku

V seriálu Vyprávěj se pražská vysokoškolská studia natáčela v psychiatrické léčebně, Krásnú Lúčku najdete u...

Třeboňské lázně léčí bolavé klouby už přes 130 let. Pověst o nemocné dceři zakladatele ale vyvrátily archivy

Jihočeská Třeboň nabízí na podzim klidnější odpočinek ve slatinných lázních. Návštěvníci si prohřejí klouby...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Výletárium

Web přináší tipy na výlety po České republice i do zahraničí, inspiraci pro víkendové pobyty, rodinné cestování i objevování méně známých míst. Čtenáři zde najdou doporučení na zajímavé destinace, přírodní krásy, historická místa i praktické rady, které se hodí před každou cestou.Obsah propojuje...

Ruská půda uprostřed Alp. Co dělá kousek Moskvy ve Švýcarsku?

„Všichni dělají chyby, i prezidenti.“ Pavel se vrátil do Česka a odvolil v Černoučku

Vojta Dyk promluvil o možném konci ve StarDance: Jeho ambice pobouřily fanoušky

Inspekce odhalila pančovaný bio med na Rohlíku, závadná je i hořčice z Lidlu

Strach o Laďku Něrgešovou. V hlavě jí rostou nové nádory a přístroj na ně nezabírá

Jak vlastne kdysi vznikl život? Počátky mohou být v krátké RNA sekvenci