3 min

Když se všechny poledníky setkají v jednom bodě: jaký čas vlastně platí na pólech?

Sdílet

Dennívýzva

Krátká otázka, překvapivě složitá odpověď Na první pohled jde o jednoduchý dotaz, který napadne skoro každého, kdo se někdy podíval na mapu světa: když časová pásma vycházejí z poledníků a ty se na pólech všechny sbíhají do jednoho bodu, jaký je tam vlastně čas?

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Je to otázka, která zní školácky – ale odpověď ukazuje, že čas není jen fyzikální veličina, ale také lidská dohoda.

Jak vlastně fungují časová pásma

Země se otočí kolem své osy přibližně jednou za 24 hodin. Abychom si tenhle pohyb dokázali prakticky rozdělit, rozdělili jsme planetu na 24 časových pásem, zhruba po 15 stupních zeměpisné délky.

Každé pásmo odpovídá jednomu poledníku – a všechny poledníky se sbíhají právě na pólech. A tady začíná problém.

Co se stane, když se všechny poledníky setkají

Na Severním i Jižním pólu se setkávají všechny zeměpisné délky. To znamená, že technicky vzato tam platí všechna časová pásma zároveň.

A to samozřejmě nedává smysl.

Příroda si s tímto paradoxem poradí jednoduše: na pólech neexistuje přirozený den a noc v běžném slova smyslu. Slunce tam vychází a zapadá jen jednou za rok. Šest měsíců je den, šest měsíců noc.

Takže žádný „poledník v pravé poledne“ tam reálně nefunguje.

Fyzikální odpověď: žádný čas

Z čistě fyzikálního hlediska je odpověď jednoduchá - na pólech neexistuje žádný objektivně správný místní čas.

Rotace Země tam neposkytuje žádný praktický referenční bod. Časová pásma jsou nástroj vytvořený pro obydlený svět středních zeměpisných šířek – ne pro extrémní body planety.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Proč vlastně slavíme příchod nového roku: krátké dějiny jedné lidské potřeby

Praktická odpověď: jakýkoliv čas, na kterém se dohodneme

Ve skutečnosti se na pólech používá čas zvolený čistě prakticky.

Vědecké stanice na jižním pólu často používají čas země, která stanici provozuje
Velmi běžný je také UTC (světový koordinovaný čas)
Některé expedice používají čas nejbližšího zásobovacího bodu

Ne proto, že by to byl „správný“ čas. Ale proto, že čas je v tomto prostředí organizační nástroj, ne přírodní zákon.

Jižní pól jako extrémní případ

Na Jižním pólu se nachází několik výzkumných stanic. Každá z nich může oficiálně fungovat v jiném časovém režimu.

To znamená, že na jednom místě mohou různé skupiny lidí žít v různých časech, aniž by to komukoliv připadalo divné. Protože denní rytmus tam stejně neurčuje Slunce – ale pracovní rozvrh.

Severní pól je ještě zvláštnější

Severní pól neleží na pevnině, ale na mořském ledu. Neexistuje tam trvalá infrastruktura. Expedice a výzkumné týmy si proto čas volí zcela libovolně – často podle času, ze kterého vyrazily.

Výsledkem je, že čas na severním pólu je čistě konvenční záležitost.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Měří všichni lidé čas stejně? Kultury, pro které hodiny nejsou tím hlavním

Co nám tahle otázka vlastně ukazuje

Otázka času na pólech krásně odhaluje jednu věc, na kterou často zapomínáme - časová pásma nejsou přírodní zákon.

Jsou to lidské dohody, praktické zjednodušení fungování našeho světa a kompromis mezi astronomií a každodenním životem. Na místech, kde přestanou dávat smysl, je prostě přestaneme používat.

Takže… kolik je hodin na pólech?

Krátká odpověď - takový čas, jaký si zvolíte a nebo ještě lépe žádný a všechny zároveň.

A právě proto je tahle zdánlivě dětská otázka tak zajímavá. Ukazuje, že i něco tak samozřejmého, jako je čas, je ve skutečnosti konstruktem, který funguje jen tam, kde se shodneme, že fungovat má.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Když se všechny poledníky setkají v jednom bodě: jaký čas vlastně platí na pólech?

Bacillus cereus dál číhá v tisících balení, může způsobit i smrt. Poslanci zuří

„Stará Monika už je uzavřená kapitola.“ Po operaci žlučníku nakonec zhubla 47 kilo a znovu našla samu sebe

Mohl zabít kozu, ale vybral si malého chlapce. Případ lidožravého levharta budí otázky dodnes

Odmítli mu vydat album, protože zněl příliš jako Jackson. Teď svého strýce hraje

„Oto, jdi někam,“ opírá se hudebník ze Survivoru do ministra. Kultura nemá vydělávat, tvrdí