4 min

Prosincových 16 °C: proč Evropu zasáhly teploty, které odporují běžným předpovědím vědců

Sdílet

Dennívýzva

Prosincových 16 °C vytváří na mapách počasí obraz, který by ještě před pár lety působil jako anomálie. Rekordy padají v době, která byla tradičně stabilní, a teplotní výkyvy přicházejí v náhlých vlnách. Vědecké týmy dnes zkoumají, proč se evropské počasí chová tak extrémně – a jaké mechanismy v atmosféře tento skok umožnily.

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Během jediného dne padnou teplotní rekordy, které odolávaly desítky let. Jindy přijde náhlé ochlazení, silnější než v předchozích generacích.

Počasí dnes nepůsobí jako plynulá křivka, ale jako série nárazových vln. Vědecké týmy po celém světě se snaží pochopit, proč extrémy přibývají a co je žene dopředu. Nové analýzy ukazují, že jde o víc než jen oteplování: klíčovou roli hraje narušená cirkulace atmosféry, změny ve vlnění jet streamu a zesílené zpětné vazby, které mohou vést k „blokovacím“ situacím. Jak přesně tyto jevy fungují – a co nám říkají o budoucnosti Evropy?

Co se stalo: rekordy padají v řádech hodin

V posledních letech přibývají situace, kdy se extrémy počasí nešíří postupně, ale skokově. Vědci sledují denní maxima i minima a pozorují, že rozdíly mezi běžným stavem a extrémem se zvětšují. Překonávání sto let starých rekordů přestává být výjimečné. Mimořádné teplotní špičky se objevují v obdobích, která byla historicky stabilní, včetně zimy a raného jara.

Na vině není jediná příčina. Podle studií klimatických center NASA a NOAA jde o kombinaci oteplování nižších vrstev atmosféry, změny v proudění oceánů a přeskupování tlakových systémů. To vše dohromady vytváří prostředí, které umožňuje rychlé skoky – prudké oteplení nebo propad teplot během několika hodin.

img-01122025-10 ČTĚTE TAKÉ: Atmosférické řeky: neviditelné proudy, které dokáží zničit celé kontinenty

Vlny, které řídí počasí: proč se extrémy chovají jako „zámky“

Jedním z nejdůležitějších fenoménů současné klimatologie je tzv. blokování proudění. Dochází k němu, když se velké vlny v atmosféře – Rossbyho vlny – zpomalí nebo úplně zastaví. V normálním stavu fungují jako dopravní pás, který neustále rozvádí teplý a studený vzduch po planetě.

Když se však vlna „zasekne“, může nad jedním územím udržet:

vlnu veder,
silné ochlazení,
extrémní srážky,
nebo naopak dlouhé období sucha.

Je to, jako by nad krajinou visela počasová kulisa, která se nehnula z místa. A zatímco v minulosti byly blokace kratší, dnes se prodlužují a zesilují. To vede k extrémně intenzivním epizodám, protože atmosféra nedokáže rychle „přepnout“ zpět do rovnováhy.

Záhada Jet Streamu: proč se mění jeho tvar i síla

Severní polokoule má jeden klíčový motor počasí – tryskové proudění neboli Jet Stream. Tento rychlý „řetěz“ proudícího vzduchu odděluje chladné polární masy od teplých subtropických. Když se Jet Stream vlní, posouvá tyto masy sem a tam.

img-01122025-1_1 ČTĚTE TAKÉ: Nejnebezpečnější bouře planety: monstrózní supercely, které lámou kontinenty

Jenže dnes je Jet Stream pomalejší, hrbolatější a jeho meandry jsou hlubší než kdy dřív. Vědci vysvětlují, že rozdíl mezi teplotou Arktidy a nižšími šířkami se zmenšuje, což Jet Stream oslabuje. Výsledek?

k většímu pronikání arktického vzduchu na jih,
k delším epizodám tepla na severu,
a k prudkým výkyvům v místech, která byla historicky stabilní.

Extrémy se tak stávají normální součástí vzorce, nikoli odchylkou.

Co je ještě sporné: změny rychlejší, než čekaly modely

Klimatické modely dlouho předpovídaly růst extrémů počasí, ale tempo, s jakým se odehrává, překvapilo i odborníky. Některé současné jevy – například rekordní zimní teploty v mírném pásu či extrémní srážkové epizody – probíhají rychleji, než projekce očekávaly.

Sporným bodem je i to, zda se atmosférické „zámky“ prodlužují kvůli antropogennímu oteplování, nebo zda jde o přirozenou variabilitu posílenou oteplováním. Obě vysvětlení mohou být správná zároveň. Jisté však je, že extrémy budou výraznější, než jaké zažily předchozí generace.

Proč je to důležité: Evropa bude jedním z nejvíce zasažených regionů

Evropa patří mezi oblasti, na které mají extrémy počasí mimořádně silný dopad. Důvodem je její geografická poloha mezi Atlantikem a Euroasií, komplikovaný tvar pevniny a výrazná závislost na cirkulaci Jet Streamu.

To znamená:

vyšší riziko zimních oblev i náhlých mrazů,
delší vlny veder,
vyšší pravděpodobnost přívalových srážek,
rychlejší střídání sucha a bouří.

Pro infrastrukturu, energetiku, zemědělství i veřejné zdraví to přináší nové výzvy – svět, kde bude třeba více předpovídat, adaptovat se a stavět odolnější systémy.

poudree-26112025-1_1 ČTĚTE TAKÉ: Umělý sníh, který chladí planetu: nové experimenty s řízeným odrazem slunečního světla

Nejde o náhodu

Extrémy počasí nejsou náhodou. Jsou výsledkem skládanky, ve které hrají roli změny v teplotě atmosféry, oceánů i proudění vzduchu. Rekordy tak nepadají náhodně – odrážejí zásadní přestavbu klimatického systému, který začíná fungovat ve „vlnách“ a „zámcích“. Porozumění těmto mechanismům je klíčem k přizpůsobení se budoucímu klimatu, které bude proměnlivější a dynamičtější, než jaké znali naši předkové.

Zdroje

Coumou, D., & Rahmstorf, S. (2012). A decade of weather extremes. Nature Climate Change.
Screen, J. A., & Simmonds, I. (2013). Exploring links between Arctic amplification and mid-latitude weather. Geophysical Research Letters.
NASA Goddard Institute for Space Studies. Climate variability and extreme events.
NOAA Climate.gov: Atmospheric blocking patterns and extreme events.
Overland, J. et al. (2016). Nonlinear response of the Jet Stream to Arctic warming. Journal of Climate.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Prosincových 16 °C: proč Evropu zasáhly teploty, které odporují běžným předpovědím vědců

Nepochopitelné běsnění slávistických fans. Napadený sparťan Surovčík poslal drsný vzkaz

Konflikt na Ukrajině se chýlí ke konci, řekl Putin. Zelenskému vzkázal, ať mu zavolá

Petr Macinka ukázal romantickou fotku s mladou manželkou: Nejstarší pětileté dítě v Česku, píší lidé!

Britka má podle svých slov největší prsa v zemi. Rostou jí dál i přes výrazný úbytek váhy

„Manžel hladový a uřvaný.“ Perkausová bez příkras popsala život se dvěma malými dětmi