Simona (36): Z tobogánu jsem vyjela nahoře bez. Obří trapas mi ale nakonec přinesl něco nečekaného

Simona má za sebou zážitek, na který určitě nikdy nezapomene. V horkém letním dni se rozhodla zajít na koupaliště. Těšila se na klid a relax, ale místo toho zažila chvíle, které by nikomu nepřála. Při sjíždění tobogánu přišla o vrchní díl plavek a zůstala ve vodě bezradná a polonahá...

Nikdy by mě nenapadlo, že se může obyčejné odpoledne na městském koupališti zvrtnout v zážitek na celý život. Teď se tomu už směji, ale tehdy mi bylo pořádně horko. A nebylo to z vysokých teplot...

Pavlína (52): Loňský otřesný zážitek z koupaliště mi nadobro znechutil léto. Do plavek už nikdy nepůjdu

Vyzkoušet tobogán byla osudová chyba

Před rokem touhle dobou bylo horko a já jsem si řekla, že si udělám volný den a zajdu na městské koupaliště. Po náročném pracovním maratonu jsem si to zasloužila. Plán byl jasný: jen deka, knížka, chlazené drinky a pohoda. Do tašky jsem hodila vše potřebné a vyrazila. Vzala jsem si s sebou jedny starší plavky, které mám ráda. Jsou bez ramínek, což je výhoda, když si nechcete opálit šňůrky. Už od rána jsem si to užívala. Chvíli si četla, pak plavala a chytala bronz. Vypadalo to, že mi mou pohodičku nemůže nic zkazit...

Chvíli jsem také pozorovala lidi na tobogánu. Vypadalo, že je to dobrý adrenalin a zábava. „Půjdu si to také sjet!“ napadlo mě spontánně a zamířila k tobogánu. Fronta byla celkem dlouhá, ale nenechala jsem se odradit. Když jsem vylezla až nahoru, trochu se mi sevřel žaludek a projelo mi hlavou, zda je to dobrý nápad. Ale, když jsem kolem sebe viděla i děti, co to zvládají, nechtěla jsem se nechat zahanbit. Rozjela jsem se tobogánem a pár chvil si jízdu fakt užívala. Jenže, když jsem projela prudkou zatáčku, ucítila jsem, jak něco povolilo.

Martina (56): Můj pes mi během koupání zachránil život. Vycítil blížící se nebezpečí a štěkotem zalarmoval pomoc

Byla jsem zoufalá a rudá až za ušima

Když jsem sjela dolů a spadla do bazénu, moje podprsenka byla pryč. A já vyplula nahoře bez. Zoufala jsem se rozhlížela, ale nebyla nikde. Doplavala jsem tedy ke kraji bazénu a doufala, že se to nějak vyřeší. Každopádně já sama jsem to nemohla řešit. Všude byla spousta lidí a moje deka, jak na potvoru byla na druhém konci. Ruce jsem si tedy okamžitě překřížila přes prsa a zůstala stát po krk pod vodou a čekala na zázrak...

„Panebože, to se mi snad zdá! Proč jsem tam lezla?“ opakovala jsem si v duchu a přemýšlela, co teď. Bylo mi hrozně. A představa, že tam budu tahle stát, až do zavíračky, byla děsivá...

Najednou za sebou slyším: „To se může stát každému. Mám pro vás záchranu... “ řekl s úsměvem. Otočila jsem se a viděla sympatického muže, který mi nabízí ručník. Pořádně jsem se styděla, ale byla mu nesmírně vděčná. Nemotorně jsem vylezla z bazénu a jeho ručník si hned přitiskla k tělu. A zahalená jsem zamířila k dece, kde jsem na sebe hodila šaty. Moc se mi ulevilo. A rozhlížela jsem se, kde je můj zachránce, abych mu poděkovala...

Karel (51): Plavková sezóna se blíží a moje manželka šílí. Přitom já ty její špeky mám rád

Trapasy někdy vedou ke štěstí

Pak se u mě znovu objevil. Tentokrát i s mojí podprsenkou, kterou našel u plavčíka. „Netušil jsem, že tady zažiji striptýz,“ smál se. Ale pak mě uklidnil, že skoro nic neviděl. Ještě jednou jsem mu poděkovala a nabídla jsem mu pivo za záchranu. Nakonec jsme si tam povídali až do zavíračky. A tím to také neskončilo. Vyměnili jsme si čísla a od té doby jsme spolu už několikrát byli na rande.