CENTRUM.CZ > Lifee.cz > 25. 6. 2025, 07:00

Milada (22): Mám báječného kluka, ale každý chceme trávit volný čas jinak. Největší hádky jsou kvůli dovolené

Sdílet

Milada s Honzou se seznámili ve vlaku, oba jsou mladí a plní ideálů. Problém ale je, že Honza chce trávit veškerý volný čas na horách, zatím co Iveta raději lenoší. Tolerovali se až do doby, kdy bylo třeba se rozhodnout, kde stráví dovolenou.

Zdroj: Unsplash

Mám Honzu ráda, je mi s ním dobře, ale jeho nadšení pro hory už mě moc nebaví. Ráda mu dopřeju ty jeho ferraty, ale co kdyby pro změnu zase on dopřál moře mně?

Renata (29): Vzala jsem nového přítele na dovolenou a brzy toho litovala. Místo romantiky jsem se starala o otravného ufňukánka

Ve vlaku přeskočila jiskra

S Honzou jsme se seznámili ve vlaku. Jela jsem z Prahy na konferenci, která se konala na Slovensku, Honza směřoval do Tater s partou na ferraty. Seděla jsem u okna, se sluchátky v uších a počítačem na klíně. Přišel, podíval se na mě, usmál se a zeptal se, jestli je volno. Přikývla jsem. Plácnul sebou vedle mě, v závěsu za ním jeho kamarádi. Nebylo mi to právě příjemné, vyrušili mě při práci, ale co, tak jsem se aspoň slušně zeptala: „Kam jedete?“

„Do hor,“ odpověděl, a to slovo řekl, jako by mluvil o chrámu.

Podívala jsem se na něj, líbil se mi, byl opálený, rozesmátý, hezký. Nad sebe hodil sportovní batoh, za kterého vykukovalo lano. Došlo mi, že jsme úplně jiní. Já miluji teplo, slunce, písek. Představa, že bych dobrovolně šlapala někam do kopce, je pro mě stejná jako jít nechat si vytrhnout zub. Ale stejně jsme si vyměnili čísla.

Vladana (39): Na dovolené s rodinou jsem nečekaně potkala svého prvního kluka. Obrátil mi život vzhůru nohama

Náš vztah je plný kompromisů

První půlrok jsme se vídali mezi jeho výlety a výstupy a mými víkendy u rodičů na zahrádce nebo s kamarádkami na vínečku. Bylo to lehké. Každý jsme si nechávali svůj svět. Jenže jsme se, jak se dalo očekávat, jednoho dne sestěhovali. Bylo to docela fajn, já jsem tolerovala Honzovu lásku k horám, on mě zase nechával v klidu, když jsem si chtěla víkend užít po svém. Občas jsme spolu zajeli k mým rodičům, někdy jsme si udělali pyžamový den, vždyť jsme se milovali! Až jednoho dne…

„Tak co dovolená?“ zeptal se Honza. Tehdy jsme spolu byli asi rok, pár měsíců spolu bydleli, no a blížilo se léto. „Rakousko? Slovinsko? Via ferraty? Zkusíš to? Budu na tebe hodný…“ Bylo mi jasné, co plánuje, jenže já jsem měla úplně jinou představu.

„Já bych radši moře,“ špitla jsem. „Ležet. Číst. Nic nedělat. Ty svoje ferraty si užíváš každou chvíli,“ odvážila jsem se dodat.

„Nuda! To ode mě nechtěj,“ namítl. „Lézt po skalách je zas utrpení pro mě,“ odvětila jsem.

A bylo to. První velká hádka. Skončila tichým týdnem, a nakonec jsme jeli… do Slovinska. Honza lezl, já jsem si četla u jezera. Večer jsme se potkávali, ale nebylo to ono. Naše dva světy se prostě míjely.

Filip (41): Moje manželka se asi zbláznila. Chce strávit celé léto u moře a vůbec ji nezajímá, zda nás to nezruinuje

Opět jsme se rozhádali kvůli dovolené

Uběhl rok, kdy jsme jeli ve vyježděných kolejích, já si užívala po svém, Honza pořád někde lezl. A letos jsme to zase řešili. Opět plánujeme dovolenou. A opět jsme se neshodli. Já chci k moři. On chce na hory.

„Miládko, nemůžeme přece každou dovolenou takhle řešit!“ Honza už skoro křičel a mně z toho nebylo vůbec dobře. Jenže jsem nechtěla ustoupit, mám šanci na dovču jednou za rok a chci prostě k moři! Co s ním mám dělat? Máme jet každý jinam, nebo kdo má ustoupit?

„Vzdej se!“ zvýšila jsem hlas. „Horolezče!“ plivla jsem na něj tohle slovo, jako by to byla nadávka. „Až budeme mít děti, tak budeme tahat kočárek po skalách, jo?“ a třískla jsem za sebou dveřmi.

Nevím, jestli se vůbec někdy shodneme. Dítě bych chtěla, moc, jenže co když na ně zůstanu sama, zatímco Honza bude zdolávat nějaké velehory? Nějak nám ten vztah skřípe… Jediné, co bych teď chtěla, je, aby za mnou přišel, pohladil mě a řekl: „Letíme k moři. Udělám to pro tebe.“

Další příběhy ze života →

Hana (51): Syn se poprvé vážně zamiloval. Když svou dívku přivedl domů, došlo mi, že ji velmi dobře znám

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.