CENTRUM.CZ > HlídacíPes.org > dnes, 06:30

Rozpočet podle Čechů: více na důchody, méně na úředníky, na moje peníze nesahat

2 min

Sdílet

POZNÁMKA. Česká veřejnost si žádá navyšování státních výdajů tam, kde jsou již nejvyšší: v oblasti důchodů a výdajů na zdravotnictví. Úspory vidí především v provozu státního aparátu a platech úředníků a politiků. A pochopitelně u neziskovek. Ekonomické představy velké části české veřejnosti dobře ilustruje to, kde si lid myslím, že by stát měl nejvíce šetřit.

profimedia-1035537954

Zdroj: Volební kampaň pro nadcházející sněmovní volby. Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Ekonomické představy velké části české veřejnosti dobře ilustruje to, kde si lid myslím, že by stát měl nejvíce šetřit. Podle nedávného průzkumu agentury STEM by to mělo být hlavně na platech úředníků a ústavních činitelů.

Jakkoli to ctěnému voličstvu jistě může připadat jako hodně peněz, vloni byly výdaje na úřednictvo zhruba 80 miliard korun. Státní rozpočet ovšem přesahuje dva biliony korun. To je tak velké číslo, že je to lepší po babišovsku překládat jako "dvakrát tisíc miliard".
Kde se berou peníze
Český volič má dlouhodobě verbálně odpor k tomu, aby se stát zadlužoval, potud je to v pořádku.

Horší je, že šetřit se má zásadně všude jinde, než tam, kde se to bezprostředně týká jeho peněženky. Takže na důchody nesahat, sociální dávky brát jen nemakačenkům, zdravotnictví musí být zadarmo atd.

Povinností státu jako by bylo jen rozdávat "z eráru". Dalo by se to opakovat do nekonečna, patrně však pořád zbytečně: stát žádné peníze negeneruje, získává (a přerozděluje) je pouze z daní, jež vybere – z vašich/našich peněz. Když nemá dost, tak si půjčuje.

Více výdajů znamená vyšší daně, nebo vyšší dluh. Nebo samozřejmě úspory, kam patří třeba i pozdější odchodu do důchodu...

Matematika je to sice prostá, ale odtrženost řady lidí, včetně politiků, od ekonomické reality je fascinující.

Snad jen v tomto jiném finančním vesmíru lze chápat představu (zejména příznivců SPD, komunistů a ANO), že státní rozpočet vytrhnou škrty ve výdajích na podporu neziskových organizací.

Ročně na ně jde přibližně 20 miliard korun. Což je mimochodem pětkrát míň, než Česko musí vydat jen na splátky svého dluhu.

V drtivé většině navíc nejde o zlopověstné „politické neziskovky“, ale o organizace, které zajišťují sociální služby těm nejpotřebnějším – často voličům zmíněných stran. A taky o sportovní svazy.
Rudá barva lakmusového papírku
Nepřekvapí, že největší dělící linii v oblasti financí v řadách veřejnosti představují – podle průzkumu STEM – výdaje na obranu. Voliči dnešních opozičních stran chtějí škrty. A mír, samozřejmě.

Patrně žijí v domnění, že agresora (a že bychom o jednom nedaleko na Východě věděli) lze odehnat, případně přivítat, máváním lejstrem o navýšení důchodového výměru.

Naopak voliči dnešních koaličních stran a Pirátů volají po větších investicích do obrany. Slovy analytiků STEM: „Obrana je dnes lakmusovým papírkem politické orientace.“ Dodejme, že zbarvení lakmusového papírku do ruda je kyselé a nežádoucí.