Hornorakouské město Braunau je coby rodiště Adolfa Hitlera notoricky známé i v Česku, především díky mnohaletým diskusím, co se vlastně má stát s Hitlerovým rodným domem. Začátkem července, 80 let po konci války, rada města schválila změnu názvů dvou ulic odkazujících k nacismu. Posudek, o který se radní opírali, by mohl spustit dominový efekt v celém Rakousku. Proti přejmenování ulic byli zástupci Svobodných – od loňska partnerské strany hnutí ANO Andreje Babiše.
Asi dvě stě domácností v Braunau si brzy bude muset zvykat na novou adresu. Právě to vadilo zástupcům strany Svobodných (FPÖ), kteří se už dopředu stavěli proti přejmenování ulic. Pro obyvatele v důchodovém věku podle nich změna znamená zbytečné komplikace a náklady kvůli změnám dokladů a dalším administrativním úkonům.
Z uličních tabulí zmizí dvě jména: Josef Reiter – skladatel a od roku 1929 člen NSDAP a později i její kandidát v zemských volbách – a Franz Resl, humorista a Obersturmführer jednotek SA. Ulici pojmenovanou po Reslovi předloni mimochodem přejmenovala také hornorakouská metropole Linec.
Podobné debaty, včetně konkrétních změn názvů ulic, probíhají i v dalších rakouských městech, třeba v Salcburku nebo Štýrském Hradci. Také tam se v obou případech strana Svobodných stavěla proti přejmenování.
Argumenty, že přejmenování zbytečně zatíží místní obyvatele, byly svého času slyšet i v Česku, třeba při nedávné změně názvu pražské Koněvovy ulice na Hartigovu.
To, že kritika snahy očistit veřejný prostor od jmen odkazujících k nacismu, přichází v Rakousku právě od Svobodných, má ale ještě jiný rozměr než jen zájem o blaho občanů.
Extremismus, který Babišovi nevadí
Svobodní vznikli v 50. letech minulého století jako strana bývalých nacionálních socialistů a i po sedmdesáti letech se kolem ní (a přímo v ní) soustřeďují sympatizanti krajní pravice. Zdokumentovaných excesů, kdy si čelní představitelé strany pohrávali s nacistickou rétorikou či symbolikou, jsou desítky.
Příkladem je kauza nacistického „zpěvníku“ s popěvky bagatelizujícími či oslavujícími miliony židovských obětí holokaustu jako „Šlápněte na plyn, ať uděláme sedm milionů“, která před několika lety stála dočasně všechny funkce dolnorakouského politika Svobodných Udo Landbauera. Ten se však do politiky zanedlouho vrátil a dnes je zástupcem dolnorakouské hejtmanky.
[souvisejici]
Loni zase několik politiků FPÖ těsně před volbami navštívilo pohřeb, kde se podle zveřejněných videozáznamů zpívala jedna z písní spojovaných s jednotkami SS.
Šéf rakouského parlamentu Walter Rosenkranz za Svobodné musel letos vyhodit svého šéfa kanceláře a dlouholetého spolupracovníka Reného Schimaneka poté, co vyšly najevo Schimanekovy e-maily s pravicovými extremisty. Včetně stížností na „historické lži“ v dokumentu o Adolfu Hitlerovi nebo rozloučení „obvyklým pozdravem“, psáno ovšem i ve dvojznačné formě „GruSS“.
Podobných případů je mnohem víc, Svobodní je však vždy označovali za ojedinělá selhání jednotlivců. Poté, co loni historicky poprvé FPÖ vyhrála parlamentní volby – ačkoli po nich nedokázala sestavit vládu, cítí se strana silnější v kramflecích a méně nucená obhajovat své vlastní flirtování s krajní pravicí.
Ostatně, extremismus v FPÖ nijak nepřekáží ani hnutí ANO Andreje Babiše, který se Svobodnými a se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána loni vytvořil novou europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu.
Přichází „velký třesk“?
Vraťme se ale do města Braunau. Červencové jednání nebylo zdaleka první, kde tamní městská rada jednala o historické zátěži nacismu. Už dříve v letošním roce odebrali radní čestné občanství města dvěma osobnostem spjatým s nacistickou érou.
Podobné debaty, včetně konkrétních změn názvů ulic, probíhají i v dalších rakouských městech, třeba v Salcburku nebo Štýrském Hradci. Také tam se v obou případech zmíněná strana Svobodných stavěla proti přejmenování.
[souvisejici1]
Samotnému hlasování v Braunau předcházelo zveřejnění právního posudku, který by mohl mít širší celorakouský dopad. Jeho autor, profesor linecké univerzity Markus Vašek, došel k závěru, že názvy ulic odkazující k nacismu porušují nejen rakouský zákon o propagaci nacismu, ale i státní smlouvu z roku 1955, a tím i rakouskou ústavu.
Ačkoli tedy obce a města mají prostor pro to určovat místní názvy podle svého, podle platných ústavních zákonů by kolizní názvy odkazující k nacismu měly automaticky odstranit, tvrdí posudek.
Mauthausenský výbor v Rakousku, který se dlouhodobě angažuje v připomínání památky obětí nacistického teroru a v boji proti extremismu, posudek přivítal jako „velký třesk“.
Podle výboru by teď na základě této právní analýzy měly i další rakouské municipality přezkoumat názvy veřejných prostranství, a ty zatížené nacistickým zabarvením odstranit. Radní v Braunau už měli posudek před červencovým hlasováním také k dispozici.