Podle studie vedené americkými vědci kosmický let urychluje stárnutí lidských krvetvorných kmenových a progenitorových buněk, které jsou životně důležité pro zdraví krve a imunitního systému.
Výsledky ukazují, že tyto buňky ztratily část své schopnosti produkovat nové zdravé buňky, staly se náchylnějšími k poškození DNA a vykazovaly známky rychlejšího stárnutí na koncích svých chromozomů po letu do vesmíru, což jsou všechno známky urychleného stárnutí.
Výzkumníci, kteří kromě jiných nástrojů použili umělou inteligenci, se při svých experimentech zaměřili na čtyři zásobovací mise společnosti SpaceX na Mezinárodní vesmírnou stanici. Podrobnosti byly zveřejněny v časopise Cell Stem Cell.
„Vesmír je pro lidský organismus nejvyšší zátěžovou zkouškou,“ říká Catriona Jamiesonová, ředitelka Sanford Stem Cell Institute a profesorka medicíny na kalifornské univerzitě.
Tato zjištění jsou „životně důležitá“, protože ukazují, že vesmírné stresory, jako je mikrogravitace a galaktické kosmické záření, mohou urychlit molekulární stárnutí krevních kmenových buněk.
Pochopení těchto změn nás nejen informuje o tom, jak chránit astronauty během dlouhodobých misí, ale také nám pomáhá modelovat lidské stárnutí a nemoci, jako je rakovina, zde na Zemi. Jedná se o zásadní poznatky, protože vstupujeme do nové éry komerčních vesmírných cest a výzkumu na nízké oběžné dráze.
Předchozí studie NASA ukázaly, že kosmický let může ovlivnit funkci imunitního systému a délku telomer (konce chromozomů). Jednou z nich byla studie Twin Study, což byl 340denní experiment (2015-2016), při kterém astronaut Scott Kelly strávil 340 dní na palubě vesmírné stanice, zatímco jeho dvojče Mark Kelly zůstalo na Zemi.
Práce sledovala změny v genetice, fyziologii, poznávání a mikrobiomu a zjistila změny v genové expresi, změny v délce telomer a změny ve střevním mikrobiomu. Mnohé z těchto změn se však po Kellyho návratu na Zemi vrátily do normálu nebo se zvrátily.
K provedení současné studie vyvinuli výzkumníci, rovněž ze společnosti Space Tango, novou platformu „nanobioreaktorů“, miniaturizovaných 3D biosenzorových systémů, které umožnily pěstování lidských kmenových buněk ve vesmíru a jejich sledování pomocí zobrazovacích nástrojů založených na umělé inteligenci.
Buňky vystavené 32 – 45dennímu letu do vesmíru vykazovaly zřetelné charakteristiky stárnutí. Výzkumníci pozorovali, že kosmický let vyvolává v hematopoetických kmenových buňkách řadu změn velmi podobných těm, které se objevují při stárnutí.
Staly se aktivnějšími než obvykle, vyčerpaly své rezervy a ztratily schopnost odpočinku a regenerace, což je klíčová vlastnost, která umožňuje kmenovým buňkám regeneraci v průběhu času.

Zdroj: Youtube.com
Snížila se jejich schopnost produkovat nové zdravé buňky a zároveň se výrazněji projevily známky molekulárního opotřebení, jako je poškození DNA a zkrácení konců chromozomů (telomer).
Buňky také vykazovaly známky zánětu a stresu ve svých mitochondriích – producentech energie v buňce – a začaly aktivovat skryté části genomu, které jsou za normálních okolností v zájmu zachování stability neaktivní. Tyto stresové reakce mohou ovlivnit funkci imunitního systému a zvýšit riziko onemocnění.
Důležité je, že když byly tyto buňky vystavené působení vesmíru následně umístěny do „mladého a zdravého prostředí“, některá poškození se začala vracet zpět, což naznačuje, že správnými zásahy je možné omladit stárnoucí buňky.
Tato studie má významné důsledky pro budoucnost výzkumu vesmíru, zejména pro dlouhodobé mise, jako jsou mise plánované na Mars. Vědci pracují na vývoji protiopatření ke zmírnění těchto nepříznivých účinků, jako je použití ochranných léků nebo genetické inženýrství k posílení kmenových buněk před letem.
Kromě toho může mít takový výzkum uplatnění v pozemské medicíně. Například studium toho, jak zvrátit stárnutí buněk, by mohlo vést k pokroku v léčbě nemocí souvisejících s věkem, jako je rakovina a degenerativní onemocnění. V době, kdy se lidstvo připravuje na rozšíření své přítomnosti ve vesmíru, je pochopení a potlačení účinků vesmírného prostředí na lidský organismus zásadní pro zajištění zdraví a pohody budoucích průzkumníků.