Vysílání v době nesvobody: Televizní skoromuzikál, který voní ohněm a kytarami

Sdílet

V září 1970 se na obrazovkách Československé televize objevila šestidílná série, která se vymykala všemu, co tehdejší publikum znalo. Dobrodružství šesti trampů nebylo ani čistokrevným muzikálem, ani klasickou komedií, a už vůbec ne seriózním dramatem. Tvůrci tomu trefně říkali „skoromuzikál“.

Zdroj: talestalker / themoviedb.org

Seriál, natočený v roce 1969, vycházel z humorné literární předlohy Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady. Ti už ve 30. letech zachytili trampský fenomén v parodickém duchu, kdy se parta „bohatýrů“ vrhá do dobrodružství, která jsou spíš k smíchu než k obdivu. Televizní adaptace tento duch přenesla na obrazovku, s lehkostí, nadsázkou a pořádnou dávkou písní u táboráku.

Video k článku ZDE

Trampové na obrazovce

Ze všeho nejdříve museli filmaři vytvořit pro seriál tu správnou atmosféru a bylo jasné, že nestačí obsadit známé herce. Tvůrci proto přizvali skutečné trampské kapely, které tehdy hýbaly scénou. V seriálu tak vystupují Hoboes, Scarabeus i Mustangové, a hudební čísla nejsou jen výplní, ale součástí děje. Divák měl pocit, že s hrdiny skutečně sedí někde u řeky, poslouchá kytary a zpívá písně o svobodě a kamarádství.

Hlavní postavy Jacka Aspirina, Bivoje a jejich partu ztvárnili Jan Skopeček, Rudolf Jelínek, Milan Neděla, Otto Šimánek, Waldemar Matuška nebo Jiří Bednář. Herecké obsazení bylo doplněno skutečnými trampy a muzikanty. Kombinace profesionálů a amatérů dodala seriálu kouzlo, které se těžko napodobuje.

Skoromuzikál, jaký tu ještě nebyl

Dobrodružství šesti trampů je ukázkou, jak přirozeně se dají zkombinovat žánry. V jednom okamžiku sledujete parodii na western, vzápětí komediální scénku a za chvíli už hrdinové zpívají u ohně. Černobílé záběry, rytmický střih a množství hudebních vložek dávají seriálu atmosféru, která pamětníky přenese zpátky do konce 60. let.

Seriál tak zároveň bavil i uchovával část tehdejší trampingové kultury. Tramping měl v Československu dlouhou tradici už od první republiky, ale právě v 60. letech znovu ožil. Pro mladou generaci byl symbolem volnosti, pro starší zase nostalgickou vzpomínkou na dny volna strávené kdesi na čundrech. A přesně tuto náladu seriál zachytil.

Vysílání v době nesvobody

Natáčení probíhalo v roce 1969, tedy krátce po okupaci a během nástupu normalizace. Právě tehdy televize hledala „bezpečné“ formáty, zábavné, nepolitické a nekonfliktní. Seriál Dobrodružství šesti trampů tuto roli splnil dokonale. Nekritizoval režim a všemi epizodami se táhla linka plná oblíbených písniček, přátelství a humoru. Seriál nabízel pocit volnosti, která lidem v té době chyběla.

Mohlo by vás zajímat: RETROKVÍZ: Seriál, který Češi milovali. Ale těchto 10 otázek zaskočí i vás

Proč se na trampy nezapomnělo

Na první pohled by se mohlo zdát, že šlo jen o drobnost v televizní historii. Ale fanoušci trampingu a folku na seriál dodnes vzpomínají s úsměvem. V devadesátých letech se dočkal repríz, a i dnes se objevuje v archivních vysíláních nebo na internetu. Část jeho kouzla tkví v tom, že zachycuje i tehdejší hudební scénu.

Písně Hoboes nebo Scarabeus, smích Skopečka, Jelínka a dalších a lehkovážné příběhy party kamarádů dodnes dokážou připomenout, že i v těžkých dobách si lidé našli cestu k radosti.