CENTRUM.CZ > Sleep & Relax > 5. 9. 2025, 11:00

Raději vyhořet, než se stěhovat: Kapitola plného nastěhování

Sdílet

Dostali jsme zprávu, že podlahy jsou hotové, a tak nastala fáze stěhování, kterou jsem si velice idealizovala – přemístění našich věcí. Plánování proběhlo ještě předtím, než můj partner odjel na čtrnáctidenní pracovní cestu, a to byla první chyba, protože dva týdny, to je dost dlouhá doba na zapomnění a zorganizování naprosto odlišného postupu. Vše začalo… The post Raději vyhořet, než se stěhovat: Kapitola plného nastěhování first appeared on Sleep & Relax.

nové bydlení

Zdroj: https://pixabay.com/cs/

Dostali jsme zprávu, že podlahy jsou hotové, a tak nastala fáze stěhování, kterou jsem si velice idealizovala – přemístění našich věcí. Plánování proběhlo ještě předtím, než můj partner odjel na čtrnáctidenní pracovní cestu, a to byla první chyba, protože dva týdny, to je dost dlouhá doba na zapomnění a zorganizování naprosto odlišného postupu. Vše začalo tím, že jsme změnili tábor našeho působení hned po jeho příjezdu, a ne po týdenním odstupu, jak bylo zapsáno v mém kalendáři. A ptáte-li se, ano nemáme ještě ani domalováno.

A to jste všechno dělali sami?

Jasně, že ne. Zvolený pozdější termín měl být vybrán tak, aby nám mohla pomoci moje maminka a její partner, kteří by zajistili krabice a další ruce. Bohužel v opravdovém termínu byli na dovolené, a tak nám šli pomoct naši kamarádi.

Mezi třemi chlapy padaly mé ženské připomínky do prázdna, a tak se vše udělalo s větou: „to je dobrý“. Můj mozek neurotického mývala, který ve všem potřebuje systém a řád, vypovídal službu.

Místo skládání věcí do krabic podle toho, kam co patří, a popisování jednotlivých krabic, se všechno házelo tam, kam se to zrovna vešlo. Absence krabic nás donutila balit věci do odpadkových pytlů a různých velkých i menších tašek. Při skládání jsem propadala zoufalství nad absencí řádu a smyslu, a tak jsem statečně házela věci náhodně dál.

Na nábytek jste zapomněli?

Nezapomněli, ale skoro žádný jsme neměli. S partnerem oba vlastníme jen velmi málo věcí, což celý proces usnadňovalo. Odstěhovali jsme jeden jeho stůl, dvě židle k počítači a v plánu byla i postel.

Postel však byla zničena při pokusu o rozložení a následně rozkopána před mýma očima se slovy: „Moc jsme se snažili, jinak to ale nešlo.“ A tak jsem se slzami na krajíčku pokračovala v balení, zatímco moje postel stará 10–15 let jela na sběrný dvůr spolu se vším, co jsme při stěhování vyřadili.

Do auta kluci naskládali už i nějaké věci a odvezli první várku na náš byt, já dobalila a navařila luxusní pohoštění pro pracanty – v podobě pizzy z donášky. Také jsem chlapům nachladila piva a mezitím, na uklidnění, popíjela už vychlazené víno. Alkohol piji pouze svátečně, ale tato událost vyžadovala rychlé řešení.

stěhování

Poslední pytel

Všechny věci jsme po jídle začali postupně skládat do auta, které jsme si vypůjčili. Všechno jsme naházeli do výtahu, abychom se nemuseli vracet a usnadnili si práci. Po naskládání věcí do auta jsme vyrazili vzhůru k našemu novému bytu – do domu bez výtahu.

Byli jsme tak nuceni všechno hezky odtahat v rukách. Po přemístění věcí do bytu partner odvezl kamarády domů a já si prošla byt, rozhlédla se po okolí zastavěném pytli a igelitkami, a spadla na matraci položenou na zemi, scrollovat Reels videa.

Po mírném dopaminovém shotu jsem začala vybalovat to, co mělo alespoň nějaký řád – a tak jsem vybalila naše kosmetické prostředky. Když jsem dokončila tuto poličku, rozhodla jsem se, že pro dnešek toho bylo dost. Po návratu přítele jsme se najedli a šli spát. A i když celý den probíhal spíš stylem „nějak to dopadne“, byla jsem vděčná, že jsme na to nebyli sami a že nám kamarádi tolik pomohli.