Psychické vyhoření: Tichá epidemie moderních kanceláří

Sdílet

Počet lidí, kteří končí na neschopence kvůli psychickým potížím, v posledních letech strmě roste. Dle informací dostupných na portálu ČSSZ jen za první pololetí roku 2025 jich bylo přes 32 tisíc (z toho 21 211 žen a 10 957 mužů), oproti 31 560 neschopenkám za celý rok 2024. Zatímco dříve šlo o ojedinělé případy, dnes je stres v práci běžnou součástí života mnoha Čechů. Psychické vyhoření se tak stává fenoménem, který tiše prostupuje kancelářemi i továrnami.

Syndrom vyhoření

Zdroj: Pixabay

Na první pohled je všechno v pořádku – člověk chodí do práce, plní úkoly, ale uvnitř je prázdný. Vyhoření nevzniká přes noc. Je to dlouhodobé vyčerpání z přetížení, tlaku a nedostatku uznání, které se pomalu mění v apatii a ztrátu motivace. Podle aktuálních údajů vyhoření zažilo nebo bylo na jeho pokraji už 71 % Čechů, zatímco v roce 2024 to bylo „pouze“ 64 %.

Přetížení jako norma

Zaměstnanci často čelí nepřiměřeným požadavkům – přesčasy, nejasná komunikace, tlak na výkon nebo špatné vedení. V některých firmách se dokonce očekává, že zaměstnanec bude k dispozici i po pracovní době. Takové prostředí vede ke stavu, kdy lidé ztrácejí hranici mezi pracovním a osobním životem. Výsledkem bývá únava, podrážděnost, poruchy spánku či fyzické potíže jako jsou bolesti hlavy, zrychlený tep či pokles imunity.

K paradoxům doby patří i to, že nejvíce ohroženi jsou ti nejzodpovědnější – lidé, kteří berou svou práci vážně a nechtějí nikoho zklamat. Často se snaží zvládnout vše sami, a i když tělo i psychika varují, pokračují dál. Nejvíce ohroženi jsou podle odborníků lidé v pomáhajících profesích – lékaři, zdravotní sestry, učitelé, sociální pracovníci či policisté – tedy ti, kteří jsou v každodenním kontaktu s lidmi a čelí vysoké zodpovědnosti i emočnímu tlaku.

Jak znovu zažehnout chuť do života

Z vyhoření se dá dostat, ale vyžaduje to čas a ochotu něco změnit. Základem je odpočinek, který není projevem slabosti, ale nutnou regenerací. Jestliže jste byli zvyklí „jet nadoraz“ a přepínat se, může pro vás být zpočátku náročné si nastavit hranice a dovolit si vydechnout, u každého problému je však nutné nejdříve odstranit jeho příčinu. Zvažte také rozhovor s odborníkem – psychologem nebo terapeutem, který by vám měl poskytnout bezpečné prostředí, kde je v pořádku být vyčerpaný, a dokáže vám pomoci s hledáním příčin i cesty ven ze začarovaného kruhu vysokých nároků, ve kterém jste uvázli.

Vliv stravy na psychické zdraví je nepopiratelný. Nepodceňujte proto zdravý vyvážený jídelníček, ale nebojte se, nemusíte držet přísné redukční diety. Vyčerpané tělo naopak potřebuje dostatek zdravých tuků stejně jako minerálů a vitamínů. K lepšímu zvládání stresu mohou přispět také například přírodní léčivé přípravky s obsahem blahodárných výtažků z rozchodnice růžové nebo levandule (například Vitango či Lavekan).

Napomáhají zklidnění a psychické odolnosti a mohou tak být vhodným doplňkem při prevenci nebo v období zvýšené psychické zátěže. Nenahrazují odbornou pomoc – spíše pomáhají tělu lépe reagovat na stres a jsou jemnější alternativou k agresivnějším lékům, jako jsou antidepresiva. U těch podle PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. z farmaceutické fakulty VFU Brno hrozí riziko vzniku tolerance a závislosti, nehledě na to, že pacienti často tato léčiva užívají dlouhodobě, někdy i jako jediné léčivo. Doktorka Vranová nicméně také upozorňuje, že například účinnost přípravků s obsahem levandule nelze hodnotit po prvním užití: „Užívání extraktu z levandule spánek sice zlepšuje, ale je to dáno anxiolytickým účinkem, který se projeví nejdřív po týdnu užívání. Dá se říci, že se jedná o léčbu kauzální, nikoliv symptomatickou.“

Změna kultury práce

Vyhoření není jen problém jednotlivce, ale i celých firem. Organizace, které si uvědomují důležitost duševního zdraví svých zaměstnanců, investují do prevence – umožňují flexibilitu, otevřeně mluví o psychické zátěži a podporují odpočinek. Ukazuje se, že tam, kde se lidé cítí bezpečně a respektovaně, klesá nemocnost i fluktuace.

Pro každého z nás je pak důležité naučit se naslouchat vlastnímu tělu. Přijmout, že výkon není všechno a že někdy je potřeba zastavit se dřív, než nás k tomu zastaví okolnosti. Jak říkají psychologové – vyhoření je signál, že něco děláme dobře pro ostatní, ale zapomínáme na sebe.

Psychické vyhoření: Tichá epidemie moderních kanceláří

„Zapálíme každou loď.“ Írán blokuje Hormuz, světu hrozí ropný šok

„Tím to skončí.“ Jožo Ráž potvrdil, že Elán už po letošku hrát nebude

Záhada bermudského trojúhelníku možná vyřešena: Vědci přišli na skutečný důvod, proč zde mizí lodě i letadla

Jak dnes žije Vesna ze Samotářů: Herečka je i po padesátce stále naprosto nádherná

CENTRUM o páté: zavřené nebe, Češi uvěznění v Dubaji a svět v pohotovosti