ANALÝZA. Už za pár měsíců se znovu rozběhne boj o to, kdo bude kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas. V Radě ČT se příští rok teoreticky vymění až čtyři radní, včetně kontroverzních jmen jako „Xaver“ Veselý nebo Pavel Matocha. V rozhlasové radě jsou dvě křesla neobsazená, k mání budou i další dvě uvolněná. Do Rady České tiskové kanceláře má šanci usednout bývalý dlouholetý radní ČRo Tomáš Kňourek, kterého prosazuje hnutí ANO. O všem rozhodne nová – zřejmě výrazně přebarvená – sněmovna.
Hnutí Andreje Babiše tvrdí, že pokud k tomu po říjnových parlamentních volbách dostane šanci, zruší koncesionářské poplatky a veřejnoprávní televizi s rozhlasem převede pod financování ze státního rozpočtu. Totéž prosazuje i SPD Tomia Okamury.
I přes kontroverze a navzdory končícímu mandátu není vůbec jisté, jestli například Matocha nebo Xaver Veselý nebudou členy rady i nadále. Zákon o České televizi ani o Českém rozhlase opakovanou kandidaturu nezakazuje a – stejně jako u Tomáše Kňourka – by jejich akcie v nové sněmovně ovládané ANO a jeho spojenci spíš rostly než klesaly.
Součástí těchto nahlas pronášených úvah, a nyní již i představeného volebního programu hnutí ANO, je i návrh na sloučení České televize s Českým rozhlasem – s odkazem na údajné úspory. Odpůrci tohoto záměru v tom vidí snahu Babiše a spol. veřejnoprávní média ovládnout, protože k tomu bude stačit jediný politicky „poslušný“ management namísto dosavadních dvou.
Než ale k jakýmkoli zásahům dojde, bude třeba obsadit aktuálně prázdná místa v mediálních radách nebo ta, která se záhy uvolní. Ve hře je řada křesel. V rozhlasové radě jsou momentálně dvě neobsazená místa, v Radě ČTK také dvě.
Od porna na Vltavě až do Kremlu
Z kontrolního orgánu rozhlasu do „četky“ by se mohl přesunout dlouholetý rozhlasový radní Tomáš Kňourek. Ten v Radě ČRo strávil celkem dva mandáty v délce dvanácti let. Proslul například kauzou „porno na Vltavě“, kdy obviňoval kulturní stanici rozhlasu z šíření obsahu nevhodného pro děti. [souvisejici]
Opakovaně se v radě dotazoval na to, proč v publicistických pořadech Českého rozhlasu nemá větší zastoupení konkrétně hnutí SPD Tomia Okamury, den před invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zkusil neúspěšně na radě protlačit návrh odpovědi na stížnost posluchače kritizující rozhlas za „jednotvárné a nepluralitní“ pohledy na politiku Kremlu a ještě dříve tvrdil, že by se ohledně fungování veřejnoprávních médií jel inspirovat právě do Ruska.
Tento profesní životopis zaujal hnutí ANO, které letos Kňourka po skončení jeho mandátu v rozhlasové radě obratem navrhlo na členství v Radě ČTK. Členy rady veřejnoprávní agentury navrhují přímo poslanecké kluby, zatímco rozhlasové a televizní radní nominují spolky a organizace.
„Nezaznamenal jsem, že by v radě tlačil nějaké ‚proruské‘ názory. Je nestranný, mediální svět zná. Proto může kvalitně působit také v ČTK,“ říká poslanec ANO a člen sněmovního mediálního výboru Martin Kolovratník.
Sněmovna už obsadit prázdná místa v mediálních radách do říjnových voleb pravděpodobně nestihne. Perspektivním kandidátem však bude Tomáš Kňourek pro hnutí ANO i po volbách.
Druhá šance pro Veselého s Matochou?
Jak se opakovaně ukázalo, radní – kteří mají být nárazníkem mezi politiky a nezávislou televizí či rozhlasem – mohou naopak fungovat jako efektivní převodová páka politických tlaků směrem k ČT a ČRo. Potvrdit se to znovu může hned začátkem příštího roku.
V březnu 2026 vyprší šestiletý mandát Jiřímu Šlégrovi a Romanu Bradáčovi v Radě České televize. Hned o tři měsíce později je budou následovat končící radní Lubomír „Xaver“ Veselý a Pavel Matocha. [souvisejici1]
Tuto skupinu radních zvolila v roce 2020 (spolu s mezitím již odvolanou Hanou Lipovskou) sněmovna s převahou hlasů ANO, ČSSD, SPD a KSČM. Když se v radě rozkoukali, začala jejich několikaletá přetahovaná s managementem tehdejšího generálního ředitele ČT Petra Dvořáka.
Na konci roku 2020 rada na návrh Lipovské nezákonně odvolala svou dozorčí komisi. Větší část z až čtyřmilionového odškodného už Česká televize na základě rozhodnutí soudu odvolaným členům dozorčí komise vyplatila, dodnes však není jasné, jestli po zmíněných radních bude tuto částku vymáhat.
Lubomír Veselý, alias „Xaver“ čelil i dalším vlastním kauzám, od vulgarit pronášených na adresu novinářek přes možný střet zájmů radního ČT a hlavní tváře komerčního videokanálu XTV až po fotku s pravicovým extremistou Tomášem Vandasem. Současná sněmovna se však nedokázala shodnout na Veselého odvolání.
Pavel Matocha zase čelil kritice za své úzké kontakty s miliardářem Pavlem Tykačem. Do rady navíc přišel coby novinář z dnes už bývalého mediálního impéria Andreje Babiše (Babiš svá média mezitím prodal), za jehož vlády byl do televizní rady také zvolen.
I přes tyto kontroverze a navzdory končícímu mandátu není vůbec jisté, jestli například Matocha nebo Veselý nebudou členy rady i nadále. Zákon o České televizi ani o Českém rozhlase opakovanou kandidaturu nezakazuje a – stejně jako u Tomáše Kňourka – by jejich akcie v nové sněmovně ovládané ANO a jeho spojenci spíš rostly než klesaly.
Rozhovor až po volbách
Je tu však ještě jiný, krajní scénář, ve kterém už současné mediální rady nebudou hrát roli. Předlohou je v něm Slovensko, kterým ANO a SPD argumentují jako možnou inspirací při svých plánech na změny veřejnoprávních médií. Vláda Roberta Fica rozhlas a televizi slučovat nemusela, společnou mediální firmu ale přejmenovala z RTVS na STVR a přeobsadila i její kontrolní radu.
Novou radu má vláda zcela pod kontrolou, část radních nominuje podle nových pravidel ministerstvo kultury, část parlament ovládaný vládní koalicí.
HlídacíPes.org požádal o rozhovor k mediální politice ANO poslance a předsedu mediálního výboru Patrika Nachera, a to včetně plánů na další podobu České televize a Českého rozhlasu: „Nechme to prosím až po volbách,“ odepsal Nacher.
Podle kuloárních informací jsou však právě změny veřejnoprávních médií a jejich financování jednou z priorit hnutí Andreje Babiše, které chce prosadit co nejdříve po případném návratu do vlády.