<p>Nejspíš si na první dobrou myslíte, že je to jedna z těch obtížných otázek, která se sem tam objeví a každý na ni může mít zcela jinou odpověď. Tohle je ovšem situace opačná. Nejspíš jste se s <strong>podobným příkladem setkali už na základní škole</strong>. Pokud si v základní matematice nejste příliš jistí v kramflecích, je tohle dobrá možnost, jak si to ověřit. Vypadá to totiž jednoduše, jde však o jeden z nejobtížnějších matematických problémů.</p> <h2>Odpověď má jasnou strukturu</h2> <p>Pořád cítíte vlastní sebevědomí? Online řešitelé totiž přišli pokaždé s jiným výsledkem. Ve skutečnosti se ovšem jedná o prostý problém priority početních operací a správný výsledek je jen jeden. <strong>Společně s počtem protichůdných odpovědí</strong> se samozřejmě množilo sdílení tohoto příkladu, až se logicky stal virálním. Tak co, už jste si s tím poradili? Pokud jste odpověděli 0, 4, 7 nebo desetinný zlomek, raději se na to podívejte ještě jednou.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/7c8793af-9ea8-5899-a227-170cd8ea7cf3/R8P48PQaAy/w1024.webp" alt="" class="wp-image-107891" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Berte to jako <span>mozkovou</span> výzvu. Přestože vám může připadat značně otravná, jde o zajímavý způsob tréninku paměti a také schopnosti zpracovat informace. Pojďme si zatím říct něco o původu <strong>priority početních operací neboli anglicky <em>PEMDAS</em></strong>. Není to jen eukleidovská matematika a Pythagoras. Postupné řešení <em>umocňování </em>a <em>odmocňování</em>, <em>násobení</em> a <em>dělení</em>, <em>sčítání </em>a <em>odčítání</em> se přece jen někde vzít muselo, že? Pravda, skutečný původ je nejasný.</p> <h2>Postupně rostoucí nároky na matematiku</h2> <p>Někteří historici uvádí, že <a href="http://www.kenthaines.com/blog/2017/4/13/the-operations-were-invented-out-of-order" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pořadí operací</a> vzniklo z jednoduché a zoufalé potřeby zjednodušeného řešení. Už někdy v 6. století před Kristem potřebovali lidé matematiku pro mnoho účelů. <strong>Počítat zvířata, úrodu a také kvůli obchodování</strong>. Mnoho komunit si nevyhnutelně vyvinulo vlastní početní systémy. Například v Babylonu se ujal systém odvozený od čísla 60, zatímco valná většina měřila v desítkách. Prvotní operace byly jen sčítání a odčítání.</p> <div class="article-image-wrapper"> <figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1000" height="667" src="https://hpx-cdn.xsd.cz/articles/7c8793af-9ea8-5899-a227-170cd8ea7cf3/qSI3WKbZcj/w1024.webp" alt="" class="wp-image-107895" /> <span><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Depositphotos</span></span></figure></div> <p>Je ale jasné, že tyto základy byly časem zcela nedostatečné. Jakmile se dostalo na rychlé a opakované přidávání stejného počtu, zrodilo se násobení. K němu byl samozřejmě třeba i úkon opačný – a máme tu dělení. <strong>Po stovky let byly tohle jediné operace</strong>, které matematika obsahovala. Priorita početních operací se stala konvencí tehdy, když se lidé potřebovali v <span>matematice</span> dostat k jednotnému výsledku. Stanovili proto jasnou metodu, jak postupovat.</p> <h2>Definice priority početních operací</h2> <p>Výsledkem je, že nejdříve jsou řešeny části v závorkách. Následují mocnění a odmocňování. Poté přijde na řadu násobení a dělení a nakonec prosté sčítání a odčítání. Postupuje se tedy od složitých operací k těm jednodušším. To už lze řešit zleva doprava včetně záměn bez přesného pořadí.</p> <h2>Správné řešení tohoto problému</h2> <p>9 – (9 / 9) + 9 – (9 / 9) = ?</p> <p>9 – (1) + 9 – (1) = ?</p> <p>Pak se přesuneme ke sčítání a odčítání normálně zleva doprava:</p> <p>9 – 1 + 9 – 1 = ?</p> <p>8 + 9 – 1 = ?</p> <p>17 – 1 = 16</p> <h4>Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">LiveScience</a></h4>