Vedoucí představitelé Evropské unie (EU) ve středu na neformálním summitu v Kodani, na němž nedosáhli pokroku v otázce vytvoření nového způsobu financování Ukrajiny pomocí zmražení ruských aktiv, nastínili společný protidronový systém, který by zachytil rostoucí hrozby ze strany Moskvy.
Na programu jednání, které se konalo v ikonickém paláci Christiansborg v dánském hlavním městě a jehož cílem bylo především připravit půdu pro formální summit, který se uskuteční koncem října v Bruselu, dominovala reakce na „hybridní“ hrozby ze strany Ruska a způsob, jak udržet podporu Kyjevu.
Sedmadvacítka jednala o obecných pokynech navržených exekutivou EU k posílení evropských obranných kapacit, a to v souvislosti s nedávnou sérií incidentů, která zahrnovala vniknutí stíhaček a dronů do vzdušného prostoru Polska, Estonska a Dánska a kybernetické útoky na evropská letiště a další veřejné i soukromé subjekty.
Včera byly projednány zejména návrhy na vytvoření „protidronové zdi“, nové evropské iniciativy zaměřené na vytvoření systému pro detekci, sledování a zachycení bezpilotních letounů, a strategie Eastern Flank Watch, jejímž cílem je posílit schopnosti pozemní, námořní a kybernetické obrany.
Byly projednány návrhy na vytvoření „protidronové zdi“, nové evropské iniciativy zaměřené na vytvoření systému pro detekci, sledování a zachycení bezpilotních letadel (UAV).
Předseda Evropské rady Antonio Costa na tiskové konferenci na závěr zasedání uvedl, že EU tyto první návrhy, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost EU do roku 2030, „široce podpořila“.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že prvním krokem pro mechanismus boje proti bezpilotním letounům by bylo „vytvoření evropského ekosystému“ pro rozvoj této technologie, inspirovaného zkušenostmi Ukrajiny v konfliktu s Moskvou, a zdůraznila potřebu „více investovat“, aby měla vlastní kapacity.
Zdroj: Youtube.com
Pokud jde o bod sledování východního křídla, Frederiksenová i Costa uznali, že je důležité posílit evropskou bezpečnost „s 360stupňovým přístupem“, který by zahrnoval více zeměpisných oblastí, například jih kontinentu, a reagovat tak na obavy, které během summitu vyjádřily země jako Španělsko a Itálie.
Bezpečnost EU „ovlivňují také otázky přistěhovalectví nebo změny klimatu“, uvedl dánská premiérka, podle níž z tohoto důvodu musí společná strategie „pokrývat různé oblasti a domény, včetně východního křídla“.
Členské státy rovněž projednaly návrh exekutivy EU poskytnout Ukrajině „půjčku na opravu“ ve výši 140 miliard eur, která by byla financována z peněžních prostředků získaných z ruských aktiv znehybněných v EU v důsledku sankcí a která by byla použita na úhradu jejích obranných nebo rozpočtových potřeb.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová před zasedáním upozornila, že „ne všechny členské státy s tímto projektem souhlasí, takže je třeba ještě udělat hodně práce“.
Toto opatření finančního inženýrství vymyslel Brusel, aby zajistil, že to bude Rusko, kdo nakonec zaplatí částku, kterou Ukrajina potřebuje v souvislosti s pokračováním konfliktu a jeho obnovou, a to tváří v tvář snížené ochotě Washingtonu poskytovat finanční prostředky a snížené fiskální rezervy členských států.
Zdroj: Youtube.com
Hlavní překážkou tohoto návrhu je Belgie, sídlo finanční instituce Euroclear, která drží velkou část ruských aktiv zmrazených sankcemi v EU ve výši 200 miliard eur (přibližně 5 biliard CZK) a která vznesla k návrhu několik právních a technických námitek.
Hlavním kamenem úrazu tohoto návrhu je Belgie, sídlo společnosti Euroclear, finanční instituce, která drží velkou část ruských aktiv zmrazených na základě sankcí v EU ve výši 200 milionů eur (přibližně 5 miliard CZK).
Žádného pokroku nebylo dosaženo ani v otázce budoucího procesu připojení Ukrajiny k EU, což je možnost, která vyžaduje jednomyslnou podporu členských států a kterou zablokovalo Maďarsko, hlavní spojenec Ruska v rámci klubu EU.
EU hledá právní formulace, jak maďarské veto obejít, včetně Costova návrhu zvolit pro zahájení přístupového procesu hlasování kvalifikovanou většinou, což je možnost, kterou podle diplomatických zdrojů odmítl i maďarský premiér Viktor Orbán.
Tato otázka i otázka financování Ukrajiny budou znovu projednány na formálním summitu, který je naplánován na 23. a 24. května.
Frederiksenová ve čtvrtek zdůraznila, že Evropa musí být schopna se plně bránit nejpozději do roku 2030 a přezbrojit již nyní, aby byla schopna čelit ruské hybridní válce.
„Řekla bych, že v roce 2035 už bude pozdě, když budeme hovořit o přezbrojení Evropy. Musíme být schopni se plně bránit, řekla bych, že v roce 2030,“ řekla po příjezdu na summit Evropského politického společenství (EPC), na kterém se ve čtvrtek sejde přibližně 47 lídrů Evropské unie a dalších evropských zemí.
„Myslím, že rok 2030 by měl být měřítkem, ale to neznamená, že můžeme čekat do roku 2030, znamená to, že musíme udělat vše, co můžeme, již nyní,“ doplnila Frederiksenová, „a to včetně opatření na obranu proti kybernetickým útokům, sabotážím a ruským dronům“.
„Nejde jen o hybridní útoky, v Evropě v současné době probíhá hybridní válka,“ zdůraznila šéfka dánské vlády.
Frederiksenové se domnívala, že Evropa nepostupuje „v ničem dostatečně rychle“ v tom smyslu, že „všichni podcenili, jak velká hrozba ze strany Ruska ve skutečnosti je“. Dánská premiérka zdůraznila, že EU musí urychlit a rozšířit své úsilí.
„Neříkám, že jsme nic neudělali, protože toho děláme hodně, a doufám, že všichni uznají, že Ukrajinu musíme vnímat jako první linii obrany.“
Frederiksenová tvrdila, že pokud jde o vyzbrojování, Evropa by měla převzít „všechny zkušenosti, všechny nové technologie, všechny inovace z Ukrajiny a začlenit je do svého vlastního vyzbrojování. Bohužel, jedinými experty na světě v oblasti protidronových schopností je Ukrajina, protože ta bojuje s ruskými drony téměř každý den“.
Zdroj: Youtube.com
Někteří vojenští a političtí experti, včetně německého ministra obrany Borise Pistoria, se domnívají, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na území NATO již v roce 2029.
Evropská komise (EK) plánuje do dvou týdnů předložit společný plán s NATO na posílení evropské obrany do roku 2030.
V této souvislosti je důležité si uvědomit, že vývoj systému proti dronům zahrnuje nejen vytvoření pokročilé technologie pro detekci a neutralizaci těchto zařízení, ale také zavedení komunikační a koordinační infrastruktury mezi členskými státy EU. Taková technologie může zahrnovat pokročilé radary, systémy rušení signálu a zbraně se směrovanou energií, které jsou schopny zneškodnit drony, aniž by způsobily významné vedlejší škody.
Techzpravy.cz
Žena.cz|
GolfDigest.cz|
Náš REGION|
SportWin|
FAJNTIP.cz|
Pravda24|
MMAMAG.cz|
kroniQa|
Magazín - Aktuálně.cz|
Svět cestovatele|
In-lifestyle.cz|